Časté nemoci v těhotenství

Záněty močových cest i ledvin

V těhotenství je nutné přeléčit každou infekci močových cest, i když žena nemá žádné potíže. Zánět močové trubice a močového měchýře se projevuje bolestivým močením, stálým nucením na močení a tlakem za stydkou kostí.

Při zánětu ledvin může těhotná udávat bolestivé a časté močení, má vysokou teplotu s třesavkou a stěžuje si na bolesti v zádech a bocích. Léčba probíhá za hospitalizace. V prvních dvou dnech se podávají antibiotika do žíly a dále v tabletách. Infekce močových cest se častěji vyskytují u těhotných s cukrovkou.

Pálení žáhy a jiné trávicí potíže

Asi dvě třetiny těhotných žen trpí pálením žáhy (pyróza). Příčinou je návrat žaludečních šťáv do jícnu. Potíže se zhoršují vleže. Žena by měla jíst nedráždivá jídla v malých porcích a spát v polosedě. Z léků je při těchto obtížích bezpečný například Anacid a Maalox.

Těhotné ženy často po celou dobu těhotenství trpí zácpou. Lékem první volby jsou glycerinové čípky nebo slabší projímadla, například Guttalax.

Dalším častým onemocněním v těhotenství jsou hemoroidy. Projevují se kulovitým zduřením kolem konečníku. Žena udává svědění, pálení a bolesti při sezení, často po stolici krvácí. Vhodné je potírat konečník gelem z dubové kůry či mastí Faktu, která existuje i ve formě čípků. Průjmová onemocnění se projevují bolestmi břicha, zvracením, pocitem na zvracení a průjmy. Při mírném průběhu postačí klid na lůžku a dieta. Z léků je možné užívat Carbosorb nebo Imodium. Pokud se vyskytnou teploty, průjem neustupuje nebo je s příměsí krve, je nutné těhotnou odeslat na infekční oddělení.

Změny na kůži i ekzémy

Kůže prodělává v těhotenství řadu změn, které se považují za normální. Patří mezi ně tmavohnědé zabarvení bradavek, hráze, rodidel a zvýšené ochlupení. Tyto změny se po porodu upravují. Těhotenství neovlivňuje ekzém ani lupénku.

U lupénky se naopak stav asi u poloviny žen zlepšuje.

Lupénka: Otravná nemoc, s níž se dá žít

Asi 20 % těhotných žen si ve třetím trimestru stěžuje na svědění. Svědit může jen některá část těla nebo i tělo celé. Tento příznak často doprovází onemocnění jater, ledvin, chudokrevnost, cukrovku nebo řadu kožních onemocnění.

Těhotenství a neurologické nemoci

Jedno z nejčastějších neurologických onemocnění je epilepsie. V těhotenství se její průběh zhoršuje. Asi u 10 % žen se v období těhotenství objeví první epileptický záchvat. Zároveň epilepsie komplikuje těhotenství. Při záchvatu trpí plod nedostatkem kyslíku a může dojít k jeho smrti či mentálnímu postižení. Neznamená to však, že by žena nemohla otěhotnět a donosit zdravé dítě.

Ani po porodu nemají ženy s epilepsií vyhráno. „Jako epileptička musím pravidelně a dostatečně dlouho spát. Naštěstí mám skvělého manžela, který noční péči o naše děti přebírá ihned po návratu z porodnice. Je to už naše třetí miminko, takže máme vše nacvičeno.“ Svěřuje se maminka čerstvě narozeného Honzíka.

Čtěte také:

• Infekční onemocnění v těhotenství
• Jsou psychické problémy dědičné?
• Hemofilie: královská nemoc

Důležitá je spolupráce s neurologem a těhotenství by pokud možno, mělo být plánované 3 – 6 měsíců předem. Neurolog by měl zvážit správný výběr léku, který bude nejlépe potlačovat záchvaty. Důležité je optimální dávkování léku tak, aby dávka byla co nejnižší a zároveň dostatečně vysoká, aby bránila záchvatům. U žen, které neměly více jak dva roky záchvat, je třeba zvážit, zda léky před těhotenstvím nevysadit.

Dalším častým neurologickým onemocněním je migréna. Migréna se v těhotenství zhoršuje, zejména v prvním trimestru. V léčbě je vhodné užívat pouze Paralen.

Onemocnění zvané roztroušená skleróza ( sklerosis multiplex) nebývá těhotenstvím ovlivněné. Ke zhoršení může dojít až v šestinedělí a dále po něm.