Koupání, přebalování, stříhání nehtů, čistění oušek

Je pravda, že přemíra hygieny může i škodit a že kůže si na povrchu vytváří ochranný film, který voda, zvláště chlorovaná, rychle smývá a kůže je pak zranitelnější. Voda a všechny šampony i mýdla, byť sebešetrnější, mohou citlivou dětskou pokožku dráždit. Stále populárnější kojenecké plavání a cestování s malými dětmi k moři pak vede k tomu, že jsou děti vystavovány od nejútlejšího věku daleko více vodě, než tomu bylo před léty.

Ve světle těchto skutečností se dnes nedoporučuje koupat dítě každý den. Stačí 1–2x týdně, zvláště když má suchou problematickou kůži s ložisky kojeneckého ekzému. Toto doporučení ale neznamená, že když se dítě například silně zpotí, nemůže se vykoupat častěji. Je to doporučení, nikoli příkaz a záleží na mnoha okolnostech, je-li beze zbytku přijatelné.

Vlastní koupání

Místnost, v níž se bude koupání kojenečka odehrávat, by měla být příjemně vytopena na teplotu kolem 24–25 °C. V prvních měsících začínáme s koupáním v malé vaničce, bezpečně upevněné na podložce. Nalijeme do ní nejprve studenou a pak teplou vodu a dobře ji promícháme.

Vody ve vaničce nemá být více než deset až patnáct centimetrů, teplota vody má být kolem 37 °C. Teplotu změříme speciálním teploměrem nebo ji vyzkoušíme ponořením spodní části svého předloktí. Nesmí ani studit, ani pálit. Před koupelí je vhodné dítěti v případě potřeby očistit zadeček.

Do vaničky dítě přenášíme v náručí v bezpečné poloze, kdy je hlavou opřeno o předloktí naší jedné ruky a druhou ho přidržujeme za vzdálenější stehýnko a zároveň podpíráme zadeček.  Teprve když dítě dokáže držet hlavičku pevně samo, můžeme je uchopit v podpaží.

Koupání ve vaničce usnadní praktické lehátko, na které dítě položíme a tím si uvolníme obě ruce. Dítě má na lehátku hlavičku bezpečně nad vodou. Bez této pomůcky lze samozřejmě koupat také, ale musíme dítěti při koupání jednou rukou podpírat záda, a především hlavičku. Nejprve myjeme miminku jemně obličej vodou a potom mu lehce namydlenou žínkou nebo rukou omýváme tělíčko. Nakonec pečlivě umyjeme místa pod plenkami.

Hlavičku myjeme tak, že vlásky trochu navlhčíme a umyjeme mýdlem nebo malým množstvím šamponu, zvlášť když má děťátko více vlásků. Potom mu nakloníme hlavičku dozadu a pomalu poléváme vlásky čistou vodou tak, aby se mu šampon nebo mýdlo nedostaly do očí.

Ke koupání lze použít různé zvláčňující či bylinkové koupele z široké nabídky dětské kosmetiky, které nahradí mýdlo.

Koupací kyblíček

Dítě je možné koupat také ve speciálním kyblíku. Kyblík pro koupání kojenečků má mít hladký široký okraj, aby usnadnil matce manipulaci s dítětem a aby se dítě o ostré okraje neodřelo. Určitou výhodou tohoto způsobu koupání je, že je dítě ponořeno po ramena a má větší pocit bezpečí. Voda v kyblíku chladne pomaleji než ve vaničce.

Někteří rodiče, které koupání v kyblíku nadchlo, tvrdí, že tlak vody v kyblíku uvolní větry a děti pak lépe usínají a nebolí je tolik bříško. Tato informace je ale bez záruky.

A jak dlouho by měla koupel malého kojenečka trvat?

Stačí krátce kolem 5 minut. Čím je dítě mladší, tím kratší má být doba koupání, aby voda nedráždila jeho citlivou kůži.

Větší 3–4 měsíční děťátko můžeme začít koupat ve velké vaně. Není to ale nutné. Každé dítě snáší vodu a koupání jinak. Některým větší prostor nevyhovuje a nahání jim strach. Pro takové je koupání v malé vaničce prima, dokud z ní nevyrostou. Šikovnou pomůckou je protiskluzová podložka do vany. Chrání dítě před úrazem.

Přesto je ale nesmíme nechat při koupání, ať už doma ve vaně, nebo v létě venku, nikdy samotné. A to platí až do doby, dokud se nenaučí dobře plavat. Pozor na zahradní bazény a nádrže. V nestřeženém okamžiku do nich může dítě spadnout! A je úplně jedno, že v nich je jen pár centimetrů vody!

Moje dítě má hlavičku plnou šupinek. Co s tím?

Kojenci mívají ve vlasech drobné šupinky, až krustičku, kterou snadno odstraníte navlhčením dětským olejem a následným vyčesáním. (Nažloutlé šupiny dobře uvolní také vodou smývatelná mast s keratolytickým účinkem.)

Osušení a přebalování

Po vykoupání dítě uložíme na suchou osušku a dobře je osušíme. Osušku na dítě jemně tiskneme, ale kůži nesušíme třením. Obličej se může na závěr omýt převařenou vodou.

Uši a nos po koupeli nečistíme, není-li to vyloženě potřeba například kvůli rýmě. Stačí jen lehce otřít okrajové části oušek. V prvních dnech po porodu, do zahojení pupeční jizvy dáváme pozor, aby se pupek ve vodě co nejméně namáčel. Než se jizva zahojí, ošetřujeme ji po vykoupání většinou lihem.

Má-li děťátko sušší kůži, promažeme kožní záhyby, zejména kolem zápěstí a kotníků, dětským olejem nebo dětským krémem. Na trhu je nepřeberné množství dětské kosmetiky a každá firma má navíc širokou paletu přípravků. Měli bychom užívat jen kvalitní prověřené druhy kosmetiky s atestem a vždy dodržovat návod k použití.

Zadeček ošetříme mastí nebo pastou stejně jako po každém přebalování, aby se vazká smolka nelepila na kůži. Můžeme použít v lékárně připravenou takzvanou „rybí mastičku“ nebo jinou hojivou mast na zadeček ze sady dětské kosmetiky.

Při přebalování nezapomínejme na správnou hygienu přirození

Když při přebalování čistíme holčičkám kůži kolem přirození, otíráme ji vždy odpředu dozadu, například buničinou nasáklou olejem, aby se zbytky stolice z konečníku nedostaly do pochvy. Současné mírné oddálení malých pysků zabrání možným srůstům se sliznicí vchodu poševního.

Při přebalování chlapečka nezapomínáme na kůži pod penisem, kde mohou zůstat zbytky moče a stolice. Předkožku nepřetahujeme minimálně do 2 let. Pokud to u staršího kojence jde zcela volně, je možné ji přetáhnout, ale bez jakéhokoli násilí, které by vedlo k trhlinkám předkožky, jizvení a zbytečným komplikacím v budoucnu (obřízka atp.).

Před ošetřením zadečku mastí nebo pastou a zabalením do čistých plenek necháme zadeček chvíli volně na vzduchu.

K čistění zadečku se stále více používají textilní ubrousky. Jsou praktické, neobsahují alkohol, jsou k pokožce šetrné a přitom usnadní odstranění zbytků stoličky a nečistot z kožního povrchu. Dnes dokonce existují ubrousky k hygieně celého těla. Nicméně šetrné očistění kůže pod tekoucí vodou zůstává základem běžné hygieny.

Péči o děťátko usnadňuje přebalovací podložka. Je omyvatelná a částečně brání dítěti v přetočení. Přesto nelze spoléhat na to, že by se dítě nemohlo přetočit a z přebalovacího stolu spadnout. Nevzdalujme se tedy od dítěte ani na krok. Může nás zničehonic překvapit svou mrštností i ve věku, kdy bychom to vůbec nečekali.

Čtěte také:

• Výbavička pro miminko
• Malé rituály proti strachu ze samoty
• Jak přežít dětské PROČ?

Opruzení a plenková dermatitida

Opruzeniny jsou začervenalá pálivá a bolestivá ložiska v kožních záhybech, v tříslech nebo na zadečku. Vznikají mechanickým drážděním kůže za spolupůsobení potu, zbytků moče a stolice. K onemocnění přispívá nedostatečná hygiena. Postižená kůže má sklon k hnisání za přítomnosti kvasinky či bakterií.

Zvláštní formou opruzení u nejmenších dětí je plenková dermatitida. Vzniká třením plen o citlivou kůži hýždí, třísel a genitálu v teplém, vlhkém prostředí. Svůj vliv zde opět má moč a stolice a následně bakterie a plísně. Kůže nemá pod běžnou plenou zajištěn patřičný přístup vzduchu.

Při nedostatečné hygieně a ponechání dítěte v plenách bez jejich výměny delší dobu dochází k porušení celistvosti kůže, především povrchní vrstvy pokožky, a tím i její ochranné funkce. Poškozená pokožka je pak náchylná ke kvasinkové nebo bakteriální infekci.

Projevy plenkové dermatitidy

Nemocná kůže je zarudlá, lesklá, oteklá, šupí se. Projevem dermatitidy může být i drobná kopřivková vyrážka. Vlivem druhotné infekce kvasinkou se mohou vytvářet až puchýřky, které se snadno strhávají.

Jak plenkové dermatitidě předcházet a jak ji léčit?

Základem prevence je pečlivé očištění kůže od zbytků stolice pod tekoucí vodou nebo čisticími ubrousky a častá výměna plen. Pleny vyměňujeme dítěti často, alespoň 7x denně, u novorozence ještě častěji. Neméně důležitý je i výběr kvalitní pleny, která dobře absorbuje moč. Kvalitní plena je zároveň i do určité míry prodyšná a zajistí proudění vzduchu k povrchu kůže.

Nevhodné je používání detergentních mýdel, která poruší ochrannou vrstvu pokožky. Při přebalování necháme zadeček chvíli volně a osušenou kůži ošetříme ochrannou mastí určenou pod plenky nebo mastí proti opruzeninám. Obsahují zinkovou pastu nebo jiné složky, které zvyšují obranyschopnost kůže.

Zásyp se na podrážděnou a zvláště vlhkou pokožku nehodí. Nevhodné jsou i masti, které zabraňují přístupu vzduchu k pokožce. V případě nehojících se ložisek dermatitidy lze předpokládat přítomnost kvasinky nebo bakteriální infekce. Podle rady lékaře se k léčbě používají protiplísňové či antiseptické masti nebo krémy.

Vývoj – miminko se mění v batole

Znamení, podle kterých to poznáte

Malá miminka jsou roztomilá. Hodně času prospí. Je na jednom místě. Ale také hodně rychle roste a než se nadějete, máte doma akční batole. Vnímejte varovné signály proměny a připravte se na novou etapu.

Stříhání nehtů, čistění oušek a nosu

Nehty novorozence po porodu většinou naši péči nevyžadují. Odlomí se při tření ruček o oděv samy. Stříháme je až později. Kojenci můžeme ostříhat nehty, když spí nebo si ho posadíme na klín, přidržíme vždy jeden prst a ostříháme nehet podle tvaru špiček prstů. Nehty na nožičce zastřihneme rovně, aby postranní konce nezarůstaly do kůže.

Pozor na kůži pod nehtem. Hranice kůže a volného nehtu není zprvu zřetelná, a tak lze snadno stříhnout do kůže. Při střihání proto ponecháme kousek bílé nehtové ploténky. Ouška po koupání stačí vysušit opatrně osuškou, abychom dítěti neporanili zevní zvukovod.

Nos čistíme, jen když je to opravdu potřeba, tedy zdaleka ne vždy. Vata se k tomu nehodí. Zůstane z ní totiž v nose plno chloupků. Vhodná je buničina nebo gáza nebo i vatové tyčinky.