Je náročnější první, nebo druhý porod?

„První porod byl očistec, o druhém jsem skoro nevěděla,“ říká maminka dvou dětí. Může být první porod náročnější, delší, bolestivější než ty následující? Pravidlem to rozhodně není.

Zdroj: Shutterstock.com

Maminka Johana srovnává své dva porody:

„Otevírání, tedy první doba porodní, trvala u prvního dítěte asi pět hodin a vytlačování asi dvě hodiny. To se nedá srovnat s druhým porodem. Při něm mě otevírání bolelo jen poslední půlhodinu a samotný porod trval snad jen čtvrt hodiny.

První porod byl opravdu bolestivý. V druhé době pod dávkou oxytocinu byly bolesti ještě větší, subjektivně až nesnesitelné. Narodil se chlapeček s mírami 4 050 g, 50 cm. Při porodu si zlomil ramínko.“

V případě, že je během první doby porodní podán syntetický oxytocin k jeho urychlení, intervaly mezi jednotlivými kontrakcemi se zkrátí na minimum, a proto je bolest mnohem intezivnější.

Odborníci doporučují všem maminkám, aby podání oxytocinu pečlivě zvážily nejen v průběhu první doby porodní, ale také ve druhé době porodní, kdy se oxytocin podává preventivně k podpoře vypuzení placenty.

V případě, že žena netrpí sníženou srážlivostí krve, není většinou pro podání oxytocinu důvod. Každé podání syntetického oxytocinu ovlivňuje jeho přirozenou tvorbu a hladinu, která ovlivňuje v těle maminky řadu přirozených procesů, včetně nástupu laktace bezprostředně po porodu.

„Druhý porod byl jakoby „bezbolestný“. Vnímala jsem jen asi tři velmi silné kontrakce, pak už přišla fáze tlačení a bolest byla lehce snesitelná. Narodila se mi holčička 3 500 g, 50 cm.

Při obou porodech mi udělali nástřih hráze. Při prvním porodu jsem měla mnohem rozsáhlejší poranění a šití, větší ztrátu krve a následně i složitější a delší rekonvalescenci. Druhý porod byl oproti tomu procházka růžovou zahradou.“

Poranění a nástřih hráze

Ta doba, kdy se nástřih hráze (epiziotomie) u prvorodičky prováděl automaticky je naštěstí pryč. Dnes už se epiziotomie odvíjí od průběhu porodu a provádí se ve chvíli, kdy má své opodstatnění. Případná porodní poranění v souvislosti s epiziotomií se vyskytují zejména v terénu chronických zánětů pochvy a při úzké pochvě. Podstatným faktorem je i velikost hlavičky dítěte (a tu nelze ovlivnit ani u prvního, ani druhého či jakéhokoli dalšího porodu).

Sice se uvádí, že u vícerodiček bývají menší či žádná porodní poranění, ale hodně také záleží na časovém odstupu mezi jednotlivými porody. Pokud žena znovu rodí deset a více let po prvním porodu, pak je z hlediska fyziologického na tom vlastně stejně jako prvorodička, co se týče poddajnosti měkkých tkání v porodních cestách.

Snížit šanci na provedení nástřihu hráze může rodička za pomoci vhodné prevence. Doporučovaná je masáž hráze a tzv. Kegelovy cviky (posilují svaly pánevního dna a jsou vhodné i po porodu) v kombinaci s dostatečným pohybem.

S pravidelnou masáží hráze je doporučeno začít 8–6 týdnů před termínem porodu a je-li prováděna správně, v mnoha případech může nástřihu hráze a poraněním zabránit.

Trvání první doby porodní

U žen, které rodí poprvé, trvá první doba porodní 6 až 8 hodin. U vícerodiček, kde porodní cesty již byly předchozím porodem uvolněny, proběhne první doba porodní rychleji, většinou za 4 až 6 hodin (opět je to v závislosti na časovém odstupu od prvního porodu).

„Průběh těhotenství je u každé ženy individuální a nezáleží na tom, zda je žena těhotná poprvé nebo již poněkolikáté,“ říká MUDr. Radka Gregorová. Ale připouští, že prvorodičky to mají většinou těžší: „Samotný porod bývá častěji delší u prvorodičky. I když není výjimkou, že i prvorodička může porodit překotně. Každým dalším porodem se zpravidla porodní doby zkracují a žena vnímá porodní bolesti méně intenzivně než u prvního porodu.“

Důležitá je především příprava ženy na porod a svou roli hraje také to, kdy se rozhodne odjet do porodnice. Také přítomnost blízké, psychicky silné osoby, která dokáže odfiltrovat rutinní zákroky lékařů do porodu, je pro rodičku velkou pomocí. Slova podpory a útěchy dokážou průběh porodu v mnohém ulehčit a zpříjemnit.

Čtěte také:

Strach z porodu

Nezanedbatelnou, ba přímo podstatnou roli hraje při porodu také případný strach rodičky, například z bolesti. Zní to možná jako klišé, ale je třeba vnímat, že bolest k porodu neodmyslitelně patří.

Na druhou stranu má rodička možnost využít metody ke tlumení bolesti. A záleží jen na ní, zda dá přednost metodě farmakologické, nebo nefarmakologické, obě fungují spolehlivě. Pokud ale žena bolest přijme jako součást jedinečné životní události nazývané narození dítěte, bude se při samotném porodu pravděpodobně cítit uvolněji a bude lépe a s větším porozuměním naslouchat tomu, co jí říká její tělo.