Kytičková koupel

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz

Co předáváme svým dětem

Když jsem byla malá, měla jsem ho. Pak dlouho nic a znovu se přihlásil v pubertě. A to pořádně. Zánět močových cest mě pak pronásledoval dost dlouho. Po dvou letech téměř nepřetržité antibiotické léčby jsem konečně přerušila zacyklení v začarovaném kruhu. Místo abych si šla pro další recept na nefungující a mou (nejen) mikroflóru devastující léky, rozhodla jsem se zastavit. Nadechnout. Najít jinou cestu. Nakonec mi pomohla změna režimu, homeopatie a kdovíco ještě. Každopádně na téma „záněty močových cest“ jsem citlivá.

A tak se děsím jakýchkoliv příznaků u Anit. Co jsem jí mohla předat? Dědičnost byla sice prý prokázaná u kaménků a vrozených vývojových vad měchýře a močových cest. Co ale tvar a délka močové trubice? To se určitě taky dědí. A tu bolest při cedění moči řízlé krví bych jí nepřála. Nikdy.

Parádní víkend

Anit prožila báječný víkend plný akcí. Přijeli Tomovi rodiče. Já jsem strávila napůl pracovní pátek a zcela pracovní sobotu, ovšem dcera se náramně bavila. Náplavka, zoo, hřiště, hřiště, hřiště. Dokonce ji poprvé uspal někdo jiný než já nebo Tom – Tomova máma Dáška. Naprosto na pohodu. V neděli pak ještě přijela moje kamarádka Evička s manželem a o půl roku mladším synem, než je Anit. A to už Anit úplně nebyla ve své kůži.

Čtěte také:

• Homeopatie versus klasická medicína
• Po kom to dítě je?
• Bylinky pomáhají i dětem

Čurání au

Anit nechtěla čurat do nočníku. Vždy zahlásila e-e, ale pak si nechtěla sednout. Ručkou ukazovala, kde ji to štípe. Vyčurala se jedině do vany, když jsem ji sprchovala teplou vodou. Ty příznaky mi byly bolestně známé. Rychle jsme s Tomem nasadili brusinky a sirup na infekce močových cest. A kytičkovou koupel.

V odvaru z květů heřmánku se Anit ráchala a zářila radostí. Vůbec nevypadala, jako by ji něco trápilo. Pečlivě vybírala jednotlivé kvítky a dávala je do kelímku. V koupelně vonělo pozdní léto u dědy (ten sbíral různé bylinky a sušil je, aby z nich pak uvařil léčivý čaj).

Přemýšlela jsem, co mělo být jinak. Že by si sedla na studenou skluzavku? Už ji přeci jen nechrání plína. Jenže odplenkovaná už je dost dlouho a navíc venku bylo poslední dobou celkem teplo. V neděli zůstal nočník prázdný – venku sice čurala v pohodě na trávu, doma ale jedině do vany.

Začátek týdne se nesl v podobném duchu. Bojkot nočníku. Brusinky. Heřmánek. Pro jistotu jsem naordinovala brusinky i sobě – už jen představa močových potíží mě vyvádí z konceptu. Ale zdá se, že je líp. Klepu na dřevo. A v pátek v noci jedeme na dovolenou! Tak už ať tam jsme. Všichni zdraví. Nemůžu se dočkat!

Pa. Vaše na dovolenou natěšená V.