Jedno téma za druhým

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz

Během pár minut jsme zjistily, že bydlíme asi 1 km od sebe. Její přítel a tatínek malého Leona je také Belgičan, tudíž už nás spojovalo docela dost. A nejlepší nakonec: Její syn nastoupí po jarních prázdninách do třídy k Tobymu. Toby bude mít ve třídě česko-belgického spolužáka. Vzaly jsme si na sebe kontakt a řekly jsme si, že by byla škoda se nesejít.

Na schůzku jsme nemusely dlouho čekat vzhledem k tomu, že mi moje nová česká známá nedopatřením „ukradla“ Maxův zdravotní průkaz. Při dalším setkání jsem tedy dostala zpět Maxovu knížku a zároveň jsme to pojaly jako hrací schůzku pro Tobyho a Leona. Byly jsme v herně s kavárnou. Kluci si nejprve hráli každý zvlášť, ale po nějakém čase už spolu běhali a smáli se. Bylo vidět, že je to spolu baví. Určitě by bylo fajn potkávat se častěji. Hlavně pro Leonka by byla výhoda nastoupit do nové školky a už tam mít kamaráda.

Toby má celkově školku rád. Po školce (která končí v půl čtvrté) jde na chvíli do družiny. Tam na děti dohlíží starší paní v důchodovém věku, většinou bývalé učitelky. Jedna z nich si Tobyho obzvlášť oblíbila. Pokaždé se nad ním úplně rozplývá! Jak šikovný a hodný kluk to je. A galantní! Otvírá dveře pro své kamarádky. Nestačím zírat. Při slově „hodný“ si říkám, jestli opravdu myslí našeho syna. Samozřejmě mě ale moc těší, že ho tam mají rádi.

Každý týden ve školce pracují s odlišným tématem. Minulý týden to byla HUDBA a děti se učily zpívat písničky a hrály na malé hudební nástroje. Týden předtím to bylo „MÍT HLAD“. Toby se naučil, kam dát vedle talíře vidličku, nůž a lžíci. Jeden den si dokonce ve třídě uvařili špagety s boloňskou omáčkou a učili se je jíst. Toby se pak snaží svůj um praktikovat doma. Posledně mi nedovolil nakrájet jeho špagety a snažil se je namotávat na vidličku.

NAPIŠTE GÁBINĚ DO DISKUZE.

Téma tohoto týdne je KARNEVAL. Každý den je nějaké dílčí téma. Včera to byly „bláznivé boty“. Čím bláznivější, tím lepší. Výjimkou nebyly boty obalené stříbrným alobalem nebo s nafukovacím balonkem na špičce. Dnes jsou „bláznivé kravaty“. Kam jen jsem zašantročila kravaty z osmdesátých let, které si Michel schovával? Zítra nás čekají „bláznivé brýle“. To zvládneme, na toto téma jsem připravená. Ještě nás čekají čtvrteční „bláznivé klobouky a vlasy“, než nastane pátek. Karneval. Děti přijdou do školky v maskách a během dne vytvoří v okolí školky průvod. Pátek je zároveň palačinkový den. Nabídla jsem se jako dobrovolník, že upeču 30 palačinek a donesu je do školy, aby si je mohly dát děti k obědu. Uff. Ta školka mi dává zabrat. Ale Toby si to užívá a to je hlavní. Je plný zážitků a já jsem z toho nadšená.

Čtěte také:

• Dítě začíná jíst samo aneb Jídlo není hračka
• První dny ve školce – jak je zvládnout?
• Prospívá vaše dítě dobře? aneb Přehled preventivních prohlídek

Příští týden mě čeká pracovní cesta. Mimochodem – do Čech. Naštěstí budu pryč jen jednu noc a je to v době jarních prázdnin. Budu mít u nás v Belgii moji mamku, takže se o kluky v době mé nepřítomnosti postará. Michel by to snad také zvládl, ale přeci jen je lepší, když jsou na to dva.

A abych zmínila i Maxíka. Je to náš koblížek. Je to takový malý šmudlík k pomazlení. Kolem uší se mu vlní vlásky, což mi přijde roztomilé. Michel mi říkal, že se Max v noci vzbudil, posadil se a byl vidět jen obrys jeho hlavy s těmi kudrlinami kolem uší. A je to čím dál tím větší rošťák… Myslí si, že může dělat téměř všechno co jeho brácha. Po čtyřech se pohybuje nebezpečně rychle. A k Tobymu vzhlíží jak ke svatému obrázku. No, a co si budeme povídat, Toby si tu pozornost náležitě užívá. Je to přece velký brácha.

Mějte se krásně a příště opět na napsanou.