Těhotné a kojící ženy v práci: Na co mají nárok?

Těhotné a kojící matky požívají v pracovně právních vztazích jisté ochrany a výhod. Zaměstnavatelé musí upravit pracovní podmínky jak během těhotenství, tak po návratu do práce. Zeptali jsme se Jiřího Hartmanna z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, na co vlastně mají těhotné a kojící pracující ženy nárok a co od nich nesmí zaměstnavatel požadovat.

Zdroj: archiv redakce

Je běžnou praxí, že se potenciální zaměstnavatelé při pohovorech ptají i na velmi osobní věci, jako je počet dětí, plánování rodiny a podobně. Je to přípustné?
„V rámci přijímacího pohovoru nesmí přijít řeč na otázky týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu uchazeče o práci, jeho politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení a sexuální orientace. Není-li pro to relevantní důvod, měl by se budoucí zaměstnavatel vyvarovat dotazů týkajících se těhotenství, rodinných a majetkových poměrů a trestněprávní bezúhonnosti.“

Slyšela jsem, že některé práce ženám zákoník práce přímo zakazuje. Které činnosti to jsou a za jakých podmínek je nesmíme vykonávat?
„Ženy nesmějí vykonávat zaměstnání, které ohrožuje jejich mateřství. To jsou například zaměstnání vyžadující velkou fyzickou námahu, používání izolačních dýchacích přístrojů nebo místa s vysokou koncentrací hluku. Těhotná žena nesmí být zaměstnávána také pracemi, které podle lékařského posudku ohrožují její těhotenství. To platí obdobně o ženě, která kojí, a o matce do konce devátého měsíce po porodu.“

Může dostat žena výpověď z důvodu těhotenství a následnému mateřství?
„Výpověď z důvodu těhotenství je diskriminační, a proto je neplatná. Zaměstnavatel zároveň nesmí dát ženě výpověď v ochranné době, tedy době, kdy je těhotná nebo kdy čerpá mateřskou dovolenou. Navíc má zaměstnavatel povinnost, pokud je to nutné, převést těhotnou zaměstnankyni dočasně na jinou vhodnou práci se stejným platovým zařazením a nesmí jí nařídit práci přesčas.“

Je nějaký termín, do kterého musí žena nastoupit na mateřskou dovolenou a jak dlouho vlastně mateřská trvá?
„Ženy mají nárok na mateřskou dovolenou, ta trvá 28 týdnů. Pokud žena porodí dvě nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů. Nástup na mateřskou dovolenou si zaměstnankyně určuje sama, zpravidla by to mělo být od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Na mateřskou dovolenou může žena nastoupit nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu. Mateřská dovolená je zaměstnankyni poskytována i v případě porodu mrtvého dítěte, a to v délce 14 týdnů.“

Čtěte také:

Na co má zaměstnaná žena nárok, když se vrátí bezprostředně po mateřské dovolené do práce a na rodičovské dovolené zůstane například její manžel?
„Pokud žena pracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu, má například nárok na přestávky ke kojení. Na každé dítě do konce jednoho roku jeho věku jsou to dvě půlhodinové přestávky a v dalších třech měsících jedna půlhodinová. Pokud žena pracuje v rozsahu poloviny týdenní pracovní doby, přísluší jí pouze jedna půlhodinová přestávka, a to na každé dítě do konce jednoho roku jeho věku. Přestávky ke kojení se započítávají do pracovní doby a poskytuje se za ně náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.“

Některé ženy v zaměstnání hodně cestují. Po návratu z rodičovské potřebují být co nejvíce s dětmi. Mohou v tomto případě pracovní cestu odmítnout?
„Rodiče pečující o děti do věku osmi let smějí být vysíláni na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště pouze tehdy, pokud se služební cestou souhlasí nebo o ni sami požádají. V případě, že se rodič o dítě stará sám, platí toto omezení až do 15 let věku dítěte.“