Zvětšení krčních uzlin u dětí

Na štíhlém krku dítěte ve stáří kolem 3 až 6 let můžeme vyhmatat drobné řetízky korálků nebo hrášků podél obou kývačů. Jsou to krční uzlinky, které při každém stonání ve větší či menší míře zduří. Odehrává se zde obranná reakce organismu proti infekci, zduření uzliny je tedy do určité míry normální a správný jev.

Objevuje se také při některých zánětech v dutině ústní a jiných chorobách. K častému zvětšení uzlin dochází pod místem, kde došlo k povrchnímu poranění kůže (například kde si dítě rozškrábalo hmyzí štípnutí) nebo blízko ekzémového ložiska.

Možné příčiny

• Za normálních okolností velikost uzlin nepřesahuje 5 mm a nejsou hmatné. Zvětšené uzliny pak bývají v průměru větší než 1 cm a mohou být bolestivé na pohmat. Mohou se spojovat ve skupiny (tzv. pakety uzlin).
• Z virových nemocí se zvětšení uzlin objevuje při spalničkách, infekční mononukleóze a dalších nemocech způsobených tzv. herpetickými viry (např. afty, záněty dásní a sliznice dutiny ústní), při šesté dětské nemoci (zduření uzlinek za ušními boltci), při příušnicích (kdy nezduří jen příušní žláza, ale i podčelistní uzliny), při zarděnkách (zvětšené týlní, šíjové uzliny a uzliny za ušními boltci).
• Z nemocí způsobených bakteriemi je nejběžnější zduření podčelistních a krčních uzlin u angíny (streptokokové nebo jiné bakteriální angíny). Zvětšené uzliny pod dolní čelistí mohou být příznakem tularémie (zaječí nemoc) a dalších jiných vzácnějších nemocí.
• Z nemocí způsobených parazity dochází k zduření krčních uzlin při toxoplazmóze.
• Proti zarděnkám, příušnicím a spalničkám se děti očkují v rámci očkovacího kalendáře a výskyt těchto nemocí je sporadický. Infekční mononukleóza a hnisavá angína jsou dalšími z nemocí, kdy mohu být krční uzliny zvětšené.
• Zde se zaměříme na dvě méně časté nemoci, které se typicky pojí se zduřením uzlin na krku: tularemii a toxoplazmózu.

Tularémie (zaječí nemoc)

Rezervoárem nákazy jsou drobní hlodavci, z nichž přechází infekce na jiná divoká i domácí zvířata, ale především na větší hlodavce, jako jsou zajíci. Infekci mezi zvířaty rozšiřují hlavně klíšťata, v menší míře i komáři a ovádi.

Přenos na člověka je možný při manipulaci se zvířaty (při stahování zajíce), vdechnutím infekčního prachu ze slámy, sena apod., dále zamořenou vodou nebo potravou (spadaná jablka nahlodaná od myší a moštovaná za studena, nedostatečně omytá nebo zpracovávání jiných druhů zeleniny a ovoce), případně požitím nedostatečně tepelně zpracovaného masa z nakaženého zvířete. (Kontaminované maso zůstává infekční i po zmražení.)

I na člověka je možný přenos nemoci klíšťaty nebo komáry.

Příznaky:
Doba od nákazy do prvních příznaků nemoci je 2 až 7 dnů. Projevy nemoci závisí na tom, jakým způsobem se původce nákazy dostal do těla. Pokud k nákaze došlo poraněním na ruce, pak se v místě poranění vytváří vřídek a zduří příslušné mízní uzliny. Při nákaze vdechnutím dochází k zápalu plic.

Při ochutnávání pokrmů za syrova vzniká jednostranný zánět krční mandle a mohutná reakce a dále zvětšení podčelistní uzliny. Tularémie se může projevit i tzv. střevní formou, při které vzniká horečnatý průjem jen těžko odlišitelný od klasického bakteriálního průjmu.

Léčba:
Spočívá v podávání v injekčním podávání antibiotik za hospitalizace pacienta. Po vyléčení je člověk většinou imunní, opakování infekce je velmi vzácné.

Prevence:
dodržovat dostatečnou hygienu při zpracování masa
používat ochranné pomůcky při manipulaci s uhynulými a nemocnými zvířaty nepít vodu z neznámých zdrojů.

Čtěte také:

• Bolest v krku, angína a mononukleóza umí řádně potrápit
• Drobné kožní problémy u dětí
• Tablety a spol.: Brzdí vývoj dětí, nebo mu pomáhají?

Toxoplazmóza

Je onemocnění vyvolané prvokem, jehož životní cyklus je vázán na dva druhy hostitelů. Na hostitele konečného, kterým je kočka nebo jiná kočkovitá šelma, a přechodného hostitele, kterým je člověk nebo jiný teplokrevný obratlovec. Nakažená kočka vylučuje s výkaly tzv. oocysty, které ve vnějším prostředí dlouhodobě přežívají a při manipulaci s výkaly se člověk při nedostatečné hygieně může nakazit.

Stejně tak může k nákaze dojít při konzumaci kontaminovaných potravin (zeleniny). Další cestou šíření nákazy je nedostatečně tepelně upravené maso infikovaných zvířat (prasat, ovcí, králíků).

Příznaky:
Onemocnění se může projevit jen jako běžná viróza s únavou, bolestmi svalů a zvýšenými teplotami. Velmi často dochází zároveň ke zduření uzlin v oblasti krku a šíje. Uzliny nehnisají a nejsou bolestivé. I u neléčených osob většinou postupně všechny příznaky nemoci ustoupí. Vzácnější je nitrooční zánět způsobený toxoplazmózou nebo zánět mozkových blan.

Největším problémem je však vrozená forma toxoplazmózy. Těhotná žena často vůbec netuší, že se nakazila. Zvýšené únavě, bolestem kloubů a svalů a zvýšené teplotě nevěnuje zvláštní pozornost. Přitom se může jednat o infekci toxoplazmózou. Těhotenství pak může skončit předčasným porodem, porodem mrtvého plodu nebo dítěte s vážnými poruchami, s postižením očí a mozku.

Léčba:
U dětí starších 5 let nekomplikovaná toxoplazmóza obvykle nevyžaduje léčbu. V ostatních případech se (podává kombinace antibiotik a léčba trvá 3–4 týdny. Bohužel není možné zlikvidovat všechny cysty v tkáních, takže se toxoplazmóza může projevit znovu.

Prevence:

• vyhýbat se konzumaci nedostatečně umyté zeleniny a ovoce a nedostatečně tepelně upraveného masa
• nekonzumovat nepasterizované nebo tepelně neupravené mléko a vejce
• pečlivě čistit kuchyňské povrchy, které přišly do styku se syrovým masem
• umývat si ruce při manipulaci se syrovým masem, nedotýkat se sliznic a očí
• vyhýbat se kontaktu s předměty, které by mohly být kontaminovány výkaly kočky
• kočičí „toaletu“ čistit v rukavicích a pravidelně dezinfikovat
• domácí kočky nekrmit syrovým masem, navštěvovat veterináře
• chránit jídlo před mouchami apod.
• po hře v písku umýt dětem ruce, nedovolit, aby si dávaly ruce do pusy.