Žloutenka a těhotenství

Existuje několik typů virové hepatitidy, z nichž nejznámější jsou typy A, B a C.

Fáze žloutenky

Po nakažení virem probíhá inkubační doba, která je u jednotlivých typů hepatitid odlišně dlouhá. Pak následuje tzv. prodromální stadium, které trvá zpravidla týden.

Objevují se při něm chřipkové příznaky, nechutenství, pocit na zvracení či zvracení, nadměrné nadýmání, bolesti kloubů, vyrážka nebo bolesti hlavy. Vlastní onemocnění je doprovázeno žlutým zbarvením kůže a sliznic různé intenzity, únavou, nechutenstvím a bolestí v pravém podžebří.

Virová hepatitida typu A (VHA)

Mezi laickou veřejností je VHA známa jako nemoc špinavých rukou. Přenáší se fekálně-orální cestou od nemocného nebo infikovaného člověka zejména při nedodržování pravidel osobní hygieny. Dalším možným způsobem nakažení VHA je požití kontaminovaných potravin či vody.

Inkubační doba VHA je 2-6 týdnů. Během tohoto období se virus množí ve střevě a následně dochází k poškození jaterní tkáně. Onemocnění trvá zpravidla 2 – 4 týdny a jeho průběh je mírnější než u virové hepatitidy typu B. Onemocnění nemusí provázet žluté zbarvení kůže a sliznic, zvláště u dětí.

VHA se léčí klidem na lůžku a dietními opatřeními. VHA nepřechází do chronického stadia, i když zdravotní potíže s ní spojené mohou pacienta trápit i několik měsíců.

Těhotenství

Neočkovaným jedincům se po kontaktu s osobou nakaženou VHA podává preventivně imunoglobulin, a to i ženám těhotným. Pokud onemocní těhotná žena VHA, nejsou popisována poškození plodu. Při akutním onemocnění matky VHA blízko termínu porodu je vhodné novorozenci po porodu taktéž podat imunoglobulin.

Očkování proti VHA se doporučuje všem, kdo plánují vycestovat do zemí s vysokým výskytem VHA a osobám s oslabenou imunitou. Vakcína se podává ve dvou dávkách. Očkování proti hepatitidě typu A i B těhotným ženám se doporučuje pouze v případě, že je riziko možné nákazy větší než riziko očkování.

Virová hepatitida typu B (VHB)

VHB se přenáší krví a tělesnými tekutinami včetně vaginálního sekretu a spermatu. Nepřenáší se močí, stolicí ani vzduchem. Průběh akutní infekce VHB ovlivňuje věk, pohlaví a stav imunitního systému. Inkubační doba VHB trvá 2 – 3 měsíce. Potom nastává prodromální stadium doprovázené výskytem vyrážky a bolestmi kloubů.

Žloutenka se objeví zhruba u 90 % nakažených pacientů. Asi pro jednoho pacienta z tisíce nakažených VHB (většinou jde o ženu) je onemocnění smrtelné. Asi u 10 % nemocných s VHB přechází onemocnění do chronického stadia. Větší riziko chronicity mají alkoholově a drogově závislí. Chronické stadium je nebezpečné tím, že nemoc může poškodit játra až do obrazu jaterní cirhózy a jaterního selhání.

Čtěte také:

• Infekční onemocnění v těhotenství
• Hemofilie: královská nemoc
• Testy pro klidné těhotenství

Těhotenství

Nakažení virem VHB nevede k vývojovým vadám plodu. Plod však může být ohrožen poruchou jaterních funkcí matky. Dojde-li k selhání jater, je to indikace k akutnímu ukončení těhotenství.

Novorozenci narození během akutní fáze VHB své matky se mohou s velkou pravděpodobností nakazit. Po narození se jim podává imunoglobulin, který je pomáhá před nemocí ihned chránit. Současně jsou tyto děti očkovány proti VHB.

Celý jejich očkovací kalendář je pak pozměněný. Součástí prenatální i poporodní péče je vyšetření na přítomnost tzv. australského antigenu (HbsAg), který je známkou nosičství VHB. Očkování proti VHB je ve třech dávkách.

Virová hepatitida typu C (VHC)

K přenosu VHC dochází v 60 % krví, v 10 % z osoby na osobu a u 30 % osob je cesta přenosu neznámá. Inkubační doba VHC je 60 dnů. Onemocnění často probíhá bezpříznakově, kdy jsou přítomny pouze protilátky v krvi. Převažují formy bez žloutenky.

VHC ve vysokém procentu přechází do chronického stadia, jaterní cirhózy a maligního postižení jater. Proti VHC zatím nebyla vyvinuta očkovací vakcína vzhledem k její velké genetické variabilitě.