Novorozené miminko a vyšetření pediatrem

Zralost novorozence

Lékař nejprve zhodnotí zralost dítěte, jeho výživu a proporcionalitu těla. Že je novorozené miminko z odborného hlediska „zralé“, se pozná například podle toho, že má vyvinuté ušní boltce s pevnou pružnou chrupavkou, jeho prsní bradavka vystupuje nad úroveň okolní kůže, kůži na chodidlech má zvrásněnou rýhováním.

Chlapeček má zvrásnělou kůži na šourku, ve kterém se rýsují obě varlátka, a donošená novorozená holčička má malé stydké pysky překryté velkými .

Pokožka

Čerstvě narozené děti mívají nápadně růžovou, někdy až červenou pokožku. Je to způsobeno velkým počtem červených krvinek, které potřebovala pro svůj život v děloze. Pokožku novorozeňátka kryje bělavá mazlavá vrstva mázku. Ten chrání kůži plodu uvnitř dělohy před působením plodové vody a jeho ochranná funkce pokračuje ještě v prvních hodinách po porodu, kdy je kůže velmi citlivá.

Skvrnky a zarudnutí kůže vás nemusí znepokojovat, jsou běžné a zmizí během několika dnů samy. Nejčastěji se objevují na čele, v obličeji a na očních víčkách.

Zarudnutí kůže bývá od druhého či třetího dne vystřídáno novorozeneckou žloutenkou. Kůže se často v šupinách loupe po celém těle a zvláště na temeni hlavy. U některých (především nedonošených) dětí můžete pozorovat jemné plodové chmýří (lanugo), jež časem zmizí.

Případné tmavé skvrny, které vy nebo lékař objevíte v dolní části zad a na zadečku děťátka, se nazývají „mongolská skvrna“. V našich zeměpisných šířkách nejsou příliš častým jevem, více se vyskytují u asijských ras. Jde o nezhoubná mateřská znaménka, která nejpozději do puberty sama zmizí.

Dalším projevem, který můžete v prvním týdnu života miminka na jeho pokožce zpozorovat, jsou drobné červené skvrnky splývající do větších ploch, někdy s malými puchýřky. Jde o přechodnou vyrážku (erythéma toxikum), která je pravděpodobně reakcí citlivé kůže na zevní prostředí a lze ji částečně omezit šetrným ošetřováním kůže v prvních hodinách a dnech po porodu.

Hlavní zásady kojení

Vše co potřebujete vědět, když začínáte kojit

Kojení je přirozený způsob výživy miminek. Je to také čas, který maminka a miminko tráví v těsném kontaktu, čas, který mají jen pro sebe. Zjistěte, jak můžete vhodně podpořit přirozené mechanismy kojení už od prvních chvil porodu.

Hlavička

Hlavička novorozence není nikdy zcela hladká. Okraje lebečních kostí jsou nerovné a jejich chrupavčité konce vytvářejí různé bulky a hrboly. Je to zcela normální nález, který se upraví s růstem hlavy.

Navíc bývá hlavička po průchodu porodními cestami různě otlačená. Pěkně pravidelnou hlavičku má novorozené děťátko spíše výjimečně, častěji po porodu císařským řezem nebo koncem pánevním. Běžný nález je měkké těstovité prosáknutí podkoží v záhlaví nebo na temeni, tzv. porodní nádor, který se zcela ztratí většinou během několika hodin až dnů.

Podobným mechanismem, tlakem na hlavičku při porodu, vzniká tzv. kefalhematom, což je vlastně modřina pod povrchem kosti. Může přetrvávat i do dvou měsíců věku.

Na kostech hlavičky novorozence můžete nahmatat dvě vkleslinky, fontanely, tj. jedno větší a jedno menší měkké místo ve střední čáře. Postupně, jak roste hlava a lebeční kosti, se fontanely zmenšují. Velikost fontanely u novorozence je velmi individuální a může měřit i 4–5 cm.

Nos

Na kořeni nosu, nad obočím nebo v týlní oblasti bývají červenofialové skvrny, které jsou způsobeny nahromaděním podkožních cévek, nazývají se teleangiektázie, a pokud nejsou plastické, nevyklenují se, zmizí během několika měsíců.

Ani vyklenující se drobné červené bouličky (jakoby jahůdky) na obdobných místech nejsou neobvyklé. Obsahují klubíčka cévek a nazývají se hemangiomy. Zpravidla se zmenší a pak se samy ztratí.

Drobné modřinky velikosti špendlíkové hlavičky (tzv. petechie) na obličeji nebo ve vlasové části hlavy jsou způsobeny tlakem během porodu a mizí většinou do druhého dne.

Na špičce nosu bývá pravidelně drobná krupička z ucpaných mazových žlázek, millia. Zvolna se sama ztratí.

Uši

Ušní boltce jsou u novorozence přitlačeny k hlavičce. Tvoří je pružná chrupavka, která se dále vyvíjí. Měkká a nepružná chrupavka ukazuje na nezralost dítěte.

Stejně jako tvar oušek není hned po porodu definitivní, ani tvar nosu a barva očí není konečná. Víčka mají novorozenci po porodu oteklá a očička často nechtějí otevřít. Na bělmu mívají červené proužky z prasklé krevní cévky vlivem tlaku při porodu. Toto drobné zakrvácení v oku se samo zahojí.

Ústa

Drobné perličky v pusince na tvrdém patře jsou také normální nález. Lékař při vyšetření vašeho děťátka pusinku bedlivě prohlédne, aby zhodnotil celistvost patra a takzvanou uzdičku pod jazykem. V pusince někdy může být neonatální zub, který obvykle lékař jemně odstraní, aby ho dítě nemohlo vdechnout.

Vzácně může miminko přijít na svět s rozštěpem rtu nebo patra. Rozštěpové vady lze úspěšně řešit chirurgicky. S operačními úpravami je možné začít již v prvních týdnech po porodu.

Krk

Krk novorozence je nápadně krátký. Při obtížnějším porodu se může poškodit sval zvaný kývač, který spojuje spodinu lebky po straně krku s prsní kostí. Projeví se to po několika dnech bouličkou na krku a stáčením hlavy k postižené straně. Pomůže správně zvolená rehabilitace.

Hrudník, srdce a dýchání

Hrudník narozeného dítěte bývá dobře klenutý a jakoby širší – to proto, že žebra jsou uložena vodorovněji než později v životě.

Po obtížnějším porodu může být nalomena klíční kost. Pro dítě je pohyb poraněné klíční kosti bolestivý, proto je třeba s ručičkou na postižené straně zacházet opatrně, nebrat za ni dítě celou vahou. Při zlomeném klíčku dítě raději v prvním týdnu nepokládejte na bříško. Do 2–3 týdnů je kost zpravidla zdravá a pevná.

Prsa mívá dítě naběhlá a na bradavkách se mohou objevit kapky mléka. Je to normální hormonální reakce, která sama vymizí. Mléko ze zduřelých bradavek dítěti nevytlačujeme.

Tlukot srdíčka u novorozence je rychlejší než u dospělého. Rychlost srdeční akce může mírně kolísat, normální počet tepů je kolem 120 za minutu.

V prvních dnech po porodu není neobvyklý nález šelestu na srdci. Nejčastěji je dán opožděným uzavíráním okénka mezi srdečními síněmi, které před narozením sloužilo pro průtok krve srdcem. Během několika hodin po porodu se samo uzavírá. Šelest pak už většinou čtvrtý až pátý den slyšet nebývá.

Dýchání novorozence je ve spánku lehce nepravidelné, ale klidné – čtyřicet až šedesát dechů za minutu. Intervaly mezi jednotlivými dechy by neměly přesáhnout 10 sekund. Roztahování nosních chřípí, vpadávání podklíčkové jamky, podžebří a prostoru mezi žebry při nádechu je u novorozence známkou dechové tísně.

Také nadměrně rychlé dýchání, více než jeden vdech za sekundu, je projevem nemoci. Pískavý nádech může být způsoben nezralostí hrtanových chrupavek, vrozenou přechodnou chabostí vazivového aparátu hrtanu. Vymizí sama.

Bříško

Bříško je obyčejně nápadně velké, ale měkké, přechodně může být vzedmuté menším množstvím spolykaného vzduchu, který vyvolává bolest. Ve vzpřímené poloze se vzduch dostává k jícnu a dítě se ho může zbavit říhnutím. Častým nálezem bývá také pupeční kýla, která je způsobena slabým svalovým prstencem okolo pupku. Povětšinou se hojí sama.

Zevní pohlavní orgány

U chlapců je žalud penisu zcela kryt předkožkou, která nejde přetáhnout. O přetahování se ani nepokoušejte. Obě varlátka by měla být u chlapců po porodu sestouplá v šourku, který je prostorný a má zvrásněnou kůži. To je mimo jiné také známka zralosti dítěte.

Může se ale stát, že jedno nebo obě varlátka v šourku hmatná nejsou. Sestup a upevnění varlátka v šourku může pokračovat během následujících 6–8 měsíců. Šourek sám bývá po porodu oteklý, někdy temně fialově zbarvený. Někdy zůstává zvětšený, protože obsahuje tekutinu v obalech varlátek. Jde o vodní kýlu neboli hydrokélu. Ta zvolna ustupuje během prvních dvou let, a pokud se v této době ztratí, není nutná žádná další léčba.

Předkožku penisu chlapečkům nepřetahujeme. To platí minimálně po celý kojenecký věk!

U novorozených holčiček by měly velké stydké pysky překrývat malé, ale přirození často bývá první den po porodu zduřelé a velké pysky malé zcela nekryjí. Novorozená děvčátka mohou mít mírný hlenový, někdy až krvavý výtok z pochvy, podobný menstruačnímu. Je vyvolán matčinými hormony a brzy vymizí.

Čtěte také:

• Nedonošené miminko: Kdy dožene předčasný start?
• Zlatá hodina, první hodina s dítětem
• Co potřebují miminka ke štěstí?

Kýla v třísle nebo v pupku

Novorozenec, zvláště pak nezralý, může mít kýlu, nejčastěji tříselnou nebo pupeční. Boulička vyklenující se v třísle, zvláště při křiku dítěte, jejíž obsah lze volně vmasírovat do dutiny břišní, je volná tříselná kýla, kterou lékař pouze kontroluje.

Je-li kýla rozsáhlá nebo nelze její obsah vmasírovat do bříška dítěte, je namístě operační řešení. Pupeční kýla zpravidla nevyžaduje operační zákrok, ale zvláště u nedonošených dětí může nastat situace, že v ní uvíznou kličky střevní a nedaří se je vrátit do dutiny břišní. Pak se operovat musí.

Zadeček

O průchodnosti zadečku se dozvídáme při prvním změření teploty, případně při odchodu smolky. Vyšetřují se také případné trhlinky kolem ústí zadečku. Nad páteří a především nad křížovou kostí se může objevit kožní jamka, která může být vzácně propojena s míšním kanálem. Lékař prohlédne také oblast hráze, tj. přechodu mezi zadečkem a přirozením.

Končetiny

Lékař si při prohlídkách všímá tvaru a hybnosti končetin, postavení kloubů, tvaru a počtu prstů rukou a nohou. Dětský lékař nebo ortoped pečlivě hodnotí postavení a hybnost zejména kyčelního a hlezenního kloubu. Proč se s miminkem chodí na kontroly kyčlí?

Vyšetření ze vzorku krve z patičky (screening)

Slouží ke zjištění některých vrozených nemocí. Většinou se provádí ještě v porodnici. Díky včasné diagnóze lze dítě úspěšně léčit a předejít tak jeho nezvratnému poškození.

Ultrazvukové vyšetření kyčlí a ledvin

V posledních letech se rozšířilo včasné vyšetření ledvin a kyčlí novorozenců ultrazvukem. Díky časnému zjištění potíží a případnému následujícímu chirurgickému zásahu lze předejít pozdějším komplikacím.

Vyšetření oční čočky prosvícením

Vyšetřením oční čočky lze vyloučit zákal čočky na vrozeném podkladě.

Pravidelné prohlídky u dětského lékaře

Po celé dětství až do dosažení věku osmnácti let, jsou předepsány pravidelné prohlídky. Jejich součástí je kontrola vývoje dítěte, ale také povinná očkování.