Onemocnění štítné žlázy u dětí

Prostřednictvím hormonů, které tvoří, ovlivňuje štítná žláza látkovou výměnu v těle, vstřebávání a využití cukrů, tuků, bílkovin i vitaminů. Činnost štítné žlázy má vliv na zažívací a kardiovaskulární systém, na správnou funkci svalstva a na krvetvorbu.

Bez správně fungující štítné žlázy se nevyvíjí mozek a dítě neroste. Tvorba hormonů štítné žlázy je přímo závislá na optimální dodávce jodu v potravě.

Vliv na vývoj mozku

V nitroděložním vývoji je zárodek nejprve odkázán na mateřské hormony. Od 12. týdne začíná jeho štítná žláza vytvářet hormony vlastní. Předpokladem je dostatečný přísun jodu.

I když nedostatek hormonů štítné žlázy vede k poruchám vývoje celého organizmu, nejzávažněji je za takové situace postižen centrální nervový systém. Jde o nevratné postižení, jehož důsledkem býval v době jodového deficitu endemický kretenizmus.

Vývoj mozku zde byl tak těžce postižen, protože nedostatek jódu omezoval tvorbu hormonů nejen u plodu ale i u matky. U nás tato forma jódového deficitu vymizela ve 20. letech minulého století.

Nedostatek jódu v těhotenství

Nedostatek jódu u těhotné matky může vést k potracení plodu, předčasnému porodu či úmrtí novorozence. Zvyšuje výskyt vrozených vad u dítěte.

Jestliže u plodu nefunguje správně štítná žláza, ale matka má hormonů dostatek, probíhá prenatální vývoj prakticky normálně a vývoj mozku ale i dalších tkání je narušen až postnatálně, kdy je organismus dítěte zcela závislý na vlastní hormonální produkci.

Nedostatek hormonů odhalí screeningové vyšetření

Porucha vývoje mozku vlivem nedostatečné funkce štítné žlázy se projeví v zaostávání psychomotorického vývoje dítěte v době je na účinnou léčbu pozdě a mozek je nenávratně poškozen.

Ve snaze předejít těmto fatálním důsledkům onemocnění štítné žlázy u novorozence byl v mnoha zemích včetně České republiky zaveden plošný screening hypotyreózy – nedostatečné funkce štítnice.

V centrálních laboratořích se z několika kapek krve z patičky dítěte zjišťují mimo jiné hladiny regulačního hormonu pro štítnou žlázu. Výsledek je pak vodítkem k dalšímu případnému vyšetřování a klíčem k časnému odhalení onemocnění štítné žlázy.

Struma jako projev nedostatku jodu

Viditelným a dobře rozpoznatelným projevem onemocnění štítné žlázy u dětí ale i u dospělých je její zvětšení – struma. Existuje více příčin, proč ke zvětšení dochází. Podle toho rozlišujeme i více druhů strum.

Jedním z častých důvodů zvětšení štítnice u dětí a dospívajících je nedostatek jódu v potravě. Štítná žláza ve snaze zachytit co největší množství jódu a použít ho k tvorbě hormonů zvětšuje svůj objem. To se daří po určitou dobu.

Postupně je tvorba hormonů i při velkém objemu žlázy nedostatečná. Objem štítné žlázy je tedy citlivým ukazatelem přísunu jódu.

Jód v potravinách

Jódový deficit se u nás podařilo vyřešit přidáváním jódu do potravin a nápojů, jodováním soli v průmyslovém potravinářství, jódovou prevencí ve veterinární péči a obohacením kojenecké výživy přesně definovaným množství jodu. Přesto mohou nastat situace (dospívání, těhotenství) kdy je dodávka jódu pro štítnou žlázu nedostatečná.

I mírný nedostatek vadí

I mírný deficit může v kritických obdobích vývoje, jako je rychlý růst v pubertě, vést k nedostatku hormonů štítné žlázy a způsobit poruchy tělesného a sexuálního vývoje i psychického zrání. Uvádí se, že lehký nedostatek jódu snižuje výslednou průměrnou inteligenci postižené populace o 5 – 7 bodů stupnice IQ. Může dojít k poruchám růstu a pohlavního vývoje.

Zvětšená štítná žláza později mění svou strukturu, je náchylná k dalším onemocněním. Diskutován je vztah ke zhoubným nádorům. Řešením je vyšší příjem jódu z potravy (mořské ryby a mořské produkty) nebo podávání ve formě tablet.

Riziko příliš vysokých dávek

Vysoké dávky jódu jsou ale za určitých okolností rizikové, protože mohou potencovat autoimunitní procesy ve štítné žláze. Proto je rozhodnutí o podávání jodu formou tablet v rukou lékaře.

Čtěte také:

• Nemoc slaných dětí: cystická fibróza
• Turnerův syndrom
• Příušnice

Struma jako projev autoimunity

Při poruše imunologických mechanizmů v těle může docházet k destrukci některých tkání (autoimunitní zánět). Výsledkem dlouhodobého procesu je rozpad a přestavba tkáně a ztráta její funkce. Příčinou je souhra vlivů dědičnosti, vnějšího a vnitřního prostředí.

Jedním z takových procesů začínajících v dětství nebo dospívání je autoimunitní tyroiditida. Obvykle je provázena zvětšením štítné žlázy, nápadnou strumou.

Onemocnění se může projevit zvýšenou nebo sníženou funkcí žlázy a pojí se s enormní únavou, slabostí, poruchou růstu, obezitou, nebo naopak s úbytkem hmotnosti, neklidem, poruchou sexuálního zrání. Autoimunitní tyroiditida je častější u dívek a žen.

Léčba

Léčba spočívá buď v dodávce hormonu štítné žlázy, nebo v tlumení zánětem vystupňované hormonální produkce. Prakticky vždy to znamená celoživotní endokrinologickou péči. Podávání jodu je v tomto případě nevhodné.

Podobným mechanizmem, jakým dochází k autoimunitní tyroiditidě, vzniká diabetes 1. typu nebo chronický střevní zánět, jako je Crohnova choroba. Autoimunitní nemoci se mohou vzájemně kombinovat.

Nemalé procento dospívajících s diabetem 1. typu má autoimunitní tyroiditidu. V současné době zaznamenáváme trend stoupajícího počtu autoimunitních onemocnění u dětí. Nemoci štítné žlázy jsou v popředí těchto statistik.

Nádory štítné žlázy u dětí

Tyreoidální nádory, ať už ty „hodné“ benigní, nebo zhoubné maligní, jsou v dětském věku oproti dospělosti vzácné. Nejčastěji se jedná o benigní uzel v normálně fungující štítné žláze. Vzácněji se mohou objevit uzly ve žláze změněné autoimunitním zánětem.

Zhoubné nádory štítné žlázy lze očekávat v terénu předchozí radiační zátěže (například ozařování z důvodů léčby jiných nádorových onemocnění). Ke zvýšenému výskytu nádorů štítné žlázy přispívají také stavy spojené s nedostatkem či nadbytkem jodu.

Řešením uzlově změněné štítné žlázy je chirurgické odstranění jednoho nebo obou laloků. Ani benigní uzel se nemusí po celý život chovat jako nezhoubný.