Mýty a pověry o kojení

Když budu miminko krmit častěji než jednou za tři hodiny, zvykne si na neustálou přízeň a bude rozmazlené.

To je nesmysl a naprosté nepochopení legitimních požadavků a nároků miminka. Několikadenní novorozenec se kojí podle potřeby. Matka by neměla řešit, zda je či není čas. Kojení není pouhé krmení, je to hlavně úzký kontakt, který matka ve své náruči dítěti dopřává. Malé miminko je správné, potřebné a nutné chovat, být mu nablízku a ujišťovat je tím, že s námi může počítat.

V mléce jsou obsaženy všechny potřebné látky, proto nemusím dávat dítěti žádné léky (např. antibiotika).

V mateřském mléce jsou živé buněčné struktury, které miminko zajišťují z hlediska obranyschopnosti vůči zevnímu prostředí. Do určité míry mohou dítěti ulehčit trávení, pomoci při zdolávání lehkých infektů, ale mléko nemůže suplovat antibiotika, pokud je nutné je podat.

Mám slabé mléko, a proto musím přestat kojit.

Slabé mléko je v našich podmínkách dobře živených maminek vyloučené, dá se vysledovat ve třetím světě u špatně živených kojících matek. Tělo matky má vždy snahu „vyrobit“ ideální složení mateřského mléka. Začne-li se mluvit o slabém mléce, jehož vyústěním bývá postupné zavádění umělé stravy, spíše se jedná o určité období v životě dítěte (růstový spurt), v němž potřebuje větší přísun mléka. A toho se mu několik dní nedostává. V těchto situacích je důležité zachovat klid a trpělivost, nepanikařit, začít všemi dostupnými prostředky stimulovat laktaci a tím docílit nabídky, která poptávku dítěte uspokojí.

Dvojčata se musí krmit umělou výživou. Není možné je kojit.

Dvojčata je samozřejmě možné kojit plně, vyžaduje to větší pomoc mamince, lepší organizaci a trpělivost. Většinou se dvojčata kojí současně v tzv. fotbalové poloze nožičkama směrem do podpaží matky.

Onemocním-li, je i moje mléko „nemocné“ a přenáší na dítě bakterie. S kojením musím ihned přestat.

Onemocní-li matka, je logické, že v inkubační době nemoci stačila nakazit miminko. Zároveň však protilátky, které si její tělo na obranu vytvořilo, pokrývají i potřebu miminka, takže kojit je nejen možné, ale dokonce žádoucí.

Budu-li miminko kojit často, bude moc tlusté.

Právě plné kojení s největší pravděpodobností ušetří dítě v budoucnu obezity nebo dispozic k obezitě. Tukové buňky, které se během raného období kojeného dítěte formují a zmnožují, přetrvávají v redukované míře i v dospělosti.

Je jedno, jestli kojím mateřským mlékem, nebo krmím uměle, protože v obojím je stejně živin.

Mateřské mléko je svým složením naprosto nenapodobitelné. Kvalitativně i kvantitativně přesně odpovídá potřebám dítěte od nejútlejšího věku po zralejší věk. Kravské mléko, průmyslově zpracované pro požadavky dítěte, je již velmi sofistikované a nikdy se kvalitativně a hlavně způsobem podání (kontakt kůže na kůži) nemůže vyrovnat mateřskému mléku.

Kojení mi úplně zničí prsy.

Je pravda, že prsy v mnoha případech po ukončení kojení nedosahují tonusu a vzhledu jako před ním. Posilovat prsní svalstvo je nutné během těhotenství, při kojení i po něm. Strie na kůži lze částečně odstranit laserovou technikou. Když kojení bolí, je na vině špatná technika přikládání miminka.

Při kojení nemohu otěhotnět.

Zvýšený prolaktin, hormon, který provází kojení, se může podílet na anovulačním cyklu: žena neotěhotní, protože vajíčka jednoduše nedozrávají. Na to ale nelze spoléhat!

Čtěte také:

• Když kojení bolí
• Potřebujete ke kojení klid? V porodnici ho nabídne kojící místnost
• Výhody kojení pro dítě i pro matku

Pokud otěhotním v období, kdy kojím, budu muset s kojením přestat.

Bude-li těhotenství fyziologické a pro matku únosné současně kojit starší dítě, může kojit i nadále.

Moje dítě špatně pije, moje mléko mu asi nechutná.

Dojem, že dítě špatně pije, může mít mnoho příčin. Například dostaví-li se u matky menstruace, může dítě vnímat mírně odlišnou chuť mateřského mléka a reagovat rozladěním.

Během těhotenství se musím na kojení připravovat.

Je třeba se ujistit, zda je pro budoucí miminko uspokojivá forma bradavky. Bradavky ani jejich okolí není nutné ani dráždit, ani mnout, ani vytahovat. Vyplatí se věnovat pozornost přípravě ke kojení, navštívit laktační poradkyni.

Lahvička se může střídat s kojením podle toho, jak matka potřebuje.

Způsob sání z lahvičky je naprosto jiný než krmení z prsu. Pokud dítě pije z lahvičky a pak stejný mechanismus sání zkouší u prsu, jeho snaha není korunována úspěchem, a kojení se tak stává velice komplikovanou záležitostí. Alespoň první dva měsíce života dítěti vůbec lahev nenabízejte a zvolte, je-li to nutné, jiný způsob náhradního krmení.

Když se mi nedaří dobře kojit, situaci vyřeší kojicí kloboučky.

Kojicí klobouček je pomůcka, která se užívá s rozmyslem a jen v nevyhnutelných případech. Nedochází s ním totiž k ideálnímu kontaktu, a tak se zhoršuje důležitá stimulace. Dítě si na něj rychle zvykne a prs bez kloboučku odmítá. Lépe je poradit se v takovém případě s laktační poradkyní.

Pokud dítě dostává příkrm, nemá už nárok na dávku mateřského mléka.

Příkrmy se podávají od začátku sedmého měsíce života dítěte. Než dětská výživa dosáhne nutriční hodnoty a dokáže pokrýt potřebu dítěte, uplyne dlouhá doba. Bez výčitek tedy dítěti dopřejte mateřské mléko vždy, když si o ně i po jídle řekne.

Chci-li se zbavit mléka, pomůže stahování prsů.

Stahování prsů je nevhodné a může matku poškodit. Odstavujte dítě od kojení pozvolna, v delším čase, případně se opět poraďte s laktační poradkyní.

Je jedno, jak mléko ohřívám.

Není. Například v mikrovlnné troubě kvalita mateřského mléka utrpí, ohřívá se nerovnoměrně a tím se ničí živé struktury mléka. Správně se mléko ohřívá pozvolna v teplé lázni nepřekračující teplotu 50 ºC.