Výhody kojení pro dítě i pro matku

Ochrana dítěte před dlouhým seznamem nemocí

Četné studie dokazují, že žaludeční problémy, onemocnění dýchacích cest, ušní infekce a meningitidy se u kojených dětí vyskytují méně často a jejich průběh bývá méně závažný.

Při zajišťování imunity odvádí nejdůležitější práci látka zvaná sekreční imunoglobulin A (IgA). Ve velkém množství je přítomen v kolostru (prvním mléce) a v nižších koncentracích se vyskytuje i ve zralém mateřském mléce. Látka tvoří ochrannou vrstvu na sliznici dítěte, ve střevech, nosu a krku a tím je chrání před bakteriemi.

Mateřské mléko je speciálně přizpůsobeno potřebám dítěte. Tělo matky reaguje na patogeny (viry a bakterie), s nimiž je ve styku a sekreční IgA, vytváří ochranu pro její dítě na základě toho, čemu je vystavena ona.

Kojení chrání proti nemocem po celou dobu kojení. Studie prokazují, že může požívání mateřského mléka snížit u dítěte riziko výskytu některých druhů rakoviny. Přesně se neví, jakým způsobem se tak děje, ale předpokládá se, že protilátky v mateřském mléce podporují imunitní systém.

Kojení také může ovlivnit výskyt celé řady nemocí, které se objevují v pozdějších fázích života. Jde například o diabetes mellitus typu 1 a 2, vysoký cholesterol nebo zánětlivé onemocnění střev. Uvádí se, že kojené děti obvykle netrpí v období dospívání vysokým tlakem.

Vědci také dávají do souvislosti nedostatečné nebo úplně vynechané kojení s výskytem Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy (chronické onemocnění střevní sliznice).

Ochrana před alergiemi

Děti krmené umělou výživou, kravským nebo sójovým mlékem vykazují více alergických reakcí než kojené.

Imunitní faktory jako sekreční IgA preventivně brání vzniku alergií tím, že vytváří ochrannou vrstvu ve střevech. Bez této ochrany se může vyvinout zánět a stěna střeva se stane jakoby „děravou“.

U dětí, které byly živeny umělou výživou, se tato ochranná vrstva nevyvine dostatečně a jsou proto náchylnější k zánětům, alergiím a dalších problémům.

Kojením k vyššímu IQ

Zajímavá je souvislost mezi kojením a kognitivním vývojem. Ve studii s více než 17 000 dětmi, které byly sledovaní od narození do šesti a půl roku věku, došli vědci k závěru, že dlouhodobé a výlučné kojení zlepšuje inteligenci.

Z jiné studie, které se účastnily čtyři tisíce dětí, vyplynulo, že ty kojené měly ve věku pěti let významně lepší výsledky v testu zaměřeném na slovní zásobu.

Emocionální propojení, které během kojení vzniká, pravděpodobně přispívá k zvýšení inteligenčního potencionálu, ale větší roli patrně hrají mastné kyseliny obsažené v mateřském mléce.

Kojením proti obezitě

Kojení se doporučuje také jako prostředek ke snížení rizika nadváhy a obezity. Analýza 17 studií publikovaných v American Journal of Epidemiology ukazuje, že to platí až do dospělosti.

Důvody, proč má kojení vliv na obezitu:

• Mateřské mléko obsahuje méně inzulinu než umělá výživa. Inzulin stimuluje tvorbu tuku.
• Kojenci mají více leptinu, bílkoviny, která hraje roli při regulaci chutě k jídlu.
• Ve srovnání s kojenými dětmi přibírají novorozenci na umělé výživě v prvních týdnech rychleji. Tento rychlý nárůst hmotnosti může být příčinou pozdější obezity.

Kojení snižuje riziko SIDS

Velká německá studie publikovaná v roce 2009 zjistila, že kojení výlučné, ale i částečné, je spojeno s nižším výskytem syndromu náhlého úmrtí kojenců. Výzkumníci došli k závěru, že výlučné kojení může po prvním měsíci věku snížit riziko SIDS až o polovinu.

Čtěte také:

• Hlavní zásady kojení
• Nepodléhejte stresu při kojení
• Jak dokrmovat a nezkazit si kojení

Lék proti stresu a poporodní depresi

Národní ústav zdraví v USA přezkoumal více než 9000 případů a dospěl k závěru, že ženy, které nekojily nebo kojily jen velmi krátce, byly vystaveny vyššímu riziku poporodní deprese.

Mnoho žen hlásí po kojení pocit úlevy. To proto, že laktace spouští uvolňování oxytocinu. Četné studie u lidí i zvířat prokázaly, že hormon lásky, jak se oxytocin nazývá, podporuje relaxaci. Kromě toho v době po narození pomáhá oxytocin stahování dělohy a tedy i menšímu poporodnímu krvácení.

Podle jedné studie ženy, které měly v organismu velké množství oxytocinu (50 % u kojících matek vs. 8 % u nekojících), měly nižší krevní tlak, když se dostaly do stresu.

Kojením proti rakovině

Četné studie prokazují, že čím více žena kojí, tím lépe je chráněna proti karcinomu prsu a vaječníků.

Není zcela jasné, jakou roli v tom laktace hraje, ale patrně to má co dočinění se změnami v prsní tkáni způsobenými kojením a skutečností, že kojení potlačuje produkci estrogenu. Vědci se domnívají, že účinek proti rakovině vaječníků také může mít souvislost s potlačením tvorby estrogenu.

Kojení je přirozené, ale to nutně neznamená, že je to snadné. Máte-li s kojením problémy, nebojte se obrátit na laktační poradkyni. Ale nepropadejte zoufalství, když se nedaří. Je to sice to nejlepší, ale mnohem důležitější pro pohodu a zdraví dítěte a celé rodiny je spokojená, vyrovnaná a šťastná maminka. I kdyby nekojila.