Mimoděložní těhotenství: příznaky a léčba

Plodové vejce je velice agresivní, prorůstá do stěny orgánu, narušuje cévy a tím může dojít k náhlému a silnému krvácení, které ohrožuje ženu na životě.

Těhotenství lze zjistit pomocí těhotenských testů z moče ženy nebo odběrem krve a stanovením hladiny těhotenského hormonu HCG. Těhotenský hormon je možné v moči prokázat 9. den po oplození vajíčka, což odpovídá době, kdy ženě vynechá menstruace. V krvi je možné stanovit hormon HCG o několik dnů dříve než z moče.

Dalším krokem je provedení ultrazvuku. Zhruba pět týdnů od prvního dne poslední menstruace je možné na ultrazvuku rozlišit, zda je těhotenství uloženo v děloze či nikoli.

Příčiny

Příčiny zahnízdění oplodněného vajíčka ve vejcovodu jsou různé. Patří k nim vrozeně dlouhé, málo pohyblivé vejcovody, které včas nedopraví vajíčko do dutiny děložní, stavy po zánětech vejcovodu, stavy po operacích vejcovodu, zavedené nitroděložní tělísko a endometrióza. Častou komplikací mohou být i chronické a opakující se infekty v pánevní oblasti.

V případě infekce se jedná hlavně o sexuálně přenosné nákazy. V poslední době se obzvláště často vyskytuje infekce způsobená bakterií Chlamydia trachomatis.

Endometrióza je nemoc, kdy výstelka dělohy se nachází i mimo ni. Pokud je to ve vejcovodu, je tu riziko, že se vajíčko uhnízdí právě zde. Těhotenství po umělém oplodnění jsou rovněž riziková. Vzácně (1 : 30 000 případů) se může vyskytnout současně nitroděložní i mimoděložní těhotenství.

Při zavádění více vajíček při umělém oplodnění se některé může zahnízdit správně v děloze a další mimo ni.

Riziko mimoděložního těhotenství zvyšuje

• předchozí mimoděložní těhotenství,
• endometrióza,
• zánět vejcovodů, vaječníků nebo dělohy,
• operace v pánevní oblasti, např. akutní apendix,
• pohlavní choroba, např. kapavka nebo chlamydióza,
• otěhotnění po sterilizaci,
• otěhotnění při zavedeném nitroděložním tělísku.

Projevy a průběh mimoděložního těhotenství

Rostoucí neporušená mimoděložní gravidita způsobuje tupé bolesti v podbřišku, které mohou být jednostranné, v závislosti na tom, ve kterém vejcovodu se uhnízdilo oplodněné vajíčko. Může se dostavit i lehké špinění v termínu, kdy žena očekává pravidelně menstruaci, ale i mimo něj.

Může dojít k odumření plodového vejce, které je následně vypuzeno do dutiny břišní. Jedná se tedy o potrat, který je spojený s mírným krvácením do dutiny břišní, křečovitými bolestmi a hnědavým výtokem.

Diagnóza mimoděložního těhotenství

Mimoděložní těhotenství bývá obvykle diagnostikováno vyšetřením krve a určením hladiny těhotenského hormonu HCG. Ta bývá zpravidla nižší, než kdyby šlo o klasicky probíhající těhotenství.

Dále bývá k potvrzení diagnózy použito ultrazvukové a vaginální vyšetření. Ultrazvukové vyšetření může odhalit samotné embryo, jeho tkáně, zduřelý vejcovod, případně krevní sraženinu. Díky vaginálnímu vyšetření může gynekolog lokalizovat zdroj bolesti nebo zbytnělý vejcovod v místě, kde se vajíčko zahnízdilo.

Možnosti léčby

Při každém potvrzeném mimoděložním těhotenství je nutná hospitalizace a okamžité zahájení léčby, protože zanedbání může mít v extrémním případě fatální následky. V nemocnici zůstává žena několik dní, v některých případech i několik týdnů, v závislosti na zvoleném postupu léčby.

Invazivní (operativní) metody

V Česku je metodou první volby salpingektomie neboli chirurgické odstranění vejcovodu. Tato invazivní metoda léčby je prováděná nejčastěji laparoskopicky v akutních případech (dojde-li k ruptuře vejcovodu) pak velkou břišní operací, protože je nutné udělat kompletní revizi břišní dutiny. Není-li stav pacientky akutní, musí žena vždy podepsat informovaný souhlas s odstraněním vejcovodu.

Bohužel, čeští lékaři pacientky ve většině případů neseznamují se všemi existujícími způsoby léčby, včetně neinvazivních metod. Pokud se žena nechce smířit s chirurgickým odstraněním vejcovodu, nezbývá jí než odmítnout (byť i jen dočasně) písemný souhlas s laparoskopickou operací a trvat na vysvětlení všech dostupných způsobů léčby včetně jejich přínosů i případných rizik.

Rekonvalescence po laparoskopické operaci trvá zhruba 1 týden a pacientka opouští nemocnici obvykle do tří dnů, po velké břišní operaci trvá hospitalizace cca 1 týden a rekonvalescence dalších několik týdnů.

Čtete také:

• Boj o vejcovod
• Těhotenství po gynekologických a břišních operacích
• Umělé přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů

Způsoby chirurgického řešení:

• Salpingektomie – odstranění vejcovodu. Její oblíbenost mezi lékaři je dána rychlým řešením, krátkou hospitalizací a rychlou rekonvalescencí pacientky. Nevýhodou je bezesporu minimálně o 50 % nižší schopnost přirozeného otěhotnění.
• Salpingotomie – podélné naříznutí vejcovodu a odstranění oplodněného vajíčka. Přistupuje se k němu zpravidla v případech, že ženě zbývá funkční pouze jeden vejcovod a jeden vaječník. Tato metoda je využívána sporadicky, neboť je po tomto zákroku vejcovod často tak jako tak nefunkční a časté jsou rovněž pooperační komplikace.
• Milking out – tlakem na vejcovod dojde k vytlačení oplodněného vajíčka, ale hrozí poměrně velké riziko prasknutí vejcovodu. Metoda se využívá rovněž sporadicky a pouze ve velmi rané fázi mimoděložního těhotenství, kdy tuba ještě není tolik namáhána.

Neinvazivní metody (bez operace)

Šetrná, u nás téměř nepoužívaná, avšak například ve Velké Británii zcela běžná metoda léčby mimoděložního těhotenství spočívá v podání jedné dávky Metotrexátu – cytostatika bránícímu rychlému růstu buněk (používá se při chemoterapii).

Pro aplikaci léku je však nutné splnit určitá kritéria – čím nižší hladina HCG, tím je úspěšnost léčby vyšší. Po podání Metotrexátu plodové vejce odumře a následně je z vejcovodu vyplaveno, nebo se vstřebá. Po zákroku je nutné pacientku sledovat . Sledování spočívá v měření hladiny těhotenského hormonu HCG, které může bezprostředně po zákroku mírně vzrůstat, následně by však měl následovat jeho prudký pokles.

Krevní vyšetření se kombinuje s UTZ vyšetřením, které primárně sleduje přerušení cévní výživy zárodku a tím pádem i jeho růst. I zde může dojít přechodně k mírnému zhoršení zdravotního stavu, neboť usmrcené plodové vejce se může zalít krví a tím zvětšit svůj objem.

Pacientka většinou setrvává v nemocnici na pozorování do té doby, než je možné prokazatelně určit úspěšnost léčby. Nadále je i v domácím ošetření nutné dodržovat klidový režim, úplné uzdravení nastává až po několika týdnech.

Vyčkávací postup

Pro ženu nejšetrnějším způsobem léčby je observace, tedy vyčkávání, zda si tělo s nežádoucím těhotenstvím neporadí samo a zárodek nevstřebá. Podle výzkumu publikovaném v časopise Fertility and Sterility v roce 1995, se 69 % ektopických těhotenství vstřebalo spontánně.

Tato léčba vyžaduje dlouhodobější hospitalizaci a sledování, protože i přes poměrně vysokou elasticitu vejcovodu může dojít k jeho ruptuře a následnému krvácení do dutiny břišní. Používá se hlavně v případech, kdy je počáteční hladina HCG nízká, stejně jako v případě podání cytostatik.

Rekonvalescence po chirurgické metodě

Významným pomocníkem v rekonvalescenci mohou být enzymy, které obsahuje například lék Wobenzym. Enzymy omezují vznik otoků a urychlují jejich vstřebávání, zmírňují bolest a zkracují dobu hojení. Tyto enzymy také snižují výskyt pooperačních komplikací. A co je pro ženy důležité – pomáhají zajistit tvorbu menší jizvy.

Průvodce celým těhotenstvím a porodem

Aplikace vyvinutá odborníky pro maminky

S lékaři, porodními sestrami i dulami, ale také s maminkami Babywebu, jsme vyvinuli aplikaci Moje těhotenství. Provede vás prvními příznaky, pohyby, ale taky chvílemi, kde už budete mít velké bříško. Prozradí vám, jak je vaše miminko veliké, i co vás čeká u porodu. Naprostá většina obsahu je zdarma.

Otěhotnění po mimoděložním těhotenství

Otěhotnět přirozenou cestou je možné pouze v případě, že ženě zůstal po zákroku funkční alespoň jeden vejcovod. Těhotenství lékaři doporučují nejdříve za 6 měsíců od prodělaného zákroku. Recidiva (opakování) mimoděložního těhotenství je poměrně vysoká (10 až 15 %), proto by ženy, které po prodělaném mimoděložním těhotenství znovu otěhotní, měly navštívit svého ženského lékaře co nejdříve.

Ženy, kterým se kvůli poškozeným vejcovodům nedaří otěhotnět, mohou využít metodu IVF.

Díky ultrazvukovému vyšetření se v dnešní době diagnostikují mimoděložní gravidity obvykle včas. Ženě to přináší méně komplikací a pravděpodobnost, že další těhotenství může probíhat bez větších potíží.