Každá osmá žena onemocní karcinomem prsu

Přečtěte si první část rozhovoru s Doc. MUDr. Davidem Pavlištou, Ph.D.: Výskyt rakoviny závisí na vyspělosti civilizace

Setkáváte se často s ženami, které svou nemoc zanedbaly?

V poslední době se často sekávám s ženami, které mají karcinom prsu v pokročilém stadiu. Obvykle pocházejí z Ukrajiny nebo zemí bývalého Sovětského svazu. Bohužel jsem se nedávno setkal i s dvěma Češkami, které přišly s velmi pokročilým nádorem. Dokonce tušily, že se jedná o zhoubný nádor prsu – jedna měla jako pěst velkou hmatnou bouli v levém prsu a dlouhodobě jí z prsu vytékala krvavá sekrece.

Následně ani nedokázala nějakým rozumným způsobem vysvětlit, proč nepřišla dřív. I když se takové případy stávají, jsou naštěstí relativně vzácné.

S jakým nejhorším případem pozdního objevení karcinomu prsu jste se setkal?

Největší nádory jsem neviděl u nás, ale paradoxně v Německu. Tam chodily starší pacientky s nádory ve velmi pokročilém stadiu. Myslím, že v tomto ohledu je na tom české zdravotnictví, i když se jeho parametry ve srovnání s vyspělými evropskými zeměmi spíše zhoršují, stále velmi dobře.

Pokročilý zanedbaný karcinom prsu

Za preventivní faktory jsou označovány těhotenství a kojení. Je to tak?

Kojení jednoznačně a co se týká těhotenství, aby mělo ochranný faktor, musí proběhnout před 30 rokem věku. Mléčná žláza dozrává až v období těhotenství a laktace. Do té doby v ní neproběhne konečné vyzrání epitelu. A druhá věc je, že když žena kojí, zablokuje tím menstruační cyklus a během té doby není mléčná žláza vystavena hormonálním podnětům, což má zase projektivní vliv na zhoubný nádor vaječníků.

Aby kojení mělo tento efekt, měla by žena kojit alespoň jeden rok.

Jaké byste ještě jmenoval preventivní faktory?

V prevenci rakoviny obecně, nejen u rakoviny prsu, se jako velmi důležitá ukazuje pravidelná fyzická aktivita. Doporučují se cca 2,5–3 hodiny týdně, tedy asi půl hodiny intenzivního pohybu denně. Podstatné je, aby se organismus nabudil na nějakou činnost a tělo se „promazalo“.

Jak se díváte na preventivní odstraňování vaječníků a prsou? Nebylo by lepší, kdyby se ženy s mutací BCRA 1 a BRCA 2 více sledovaly? Je u nich sice velká pravděpodobnost, že rakovinu dostanou, ale není 100%

Začnu z jiné strany. Pro lepší představu bych doplnil, že u nás se riziko vzniku karcinomu přiblížilo vyspělým zemím, jako jsou USA či západní Evropa, v tuto chvíli se pohybuje okolo 12 % ženské populace. Znamená to, že každá osmá žena během svého života onemocní karcinomem prsu.

To je hodně. Představte si, když jedete v tramvaji a odpočítáte si každou osmou a ta onemocní rakovinou prsu, je jich hodně. Co se týká karcinomu vaječníků, tam je ten poměr výrazně příznivější, pohybuje se kolem 1–1,5 %. Ale u pacientek, které mají mutaci BRCA 1 nebo BRCA 2 existuje riziko mnohonásobně větší.

Vraťme se k preventivnímu odstraňování prsou a vaječníků…

Ženy ohrožené mutací BRCA 1 a BRCA 2 bych rozdělil do skupin podle životní situace. Do první bych zařadil ženy, které k nám přijdou, protože jejich maminka zemřela v 35 letech, babičku nikdy neviděly, protože zemřela ve 40 letech na zhoubný nádor prsu nebo vaječníků. Zemřela jim na to i teta nebo sestra.

Ženy s takto postižených rodin většinou sami přicházejí s přáním preventivního odstranění prsů i vaječníků. Vědí, že pro ně je to smrtelná záležitost. Pak jsou ženy, u nichž se gen nevyjadřuje tak dramaticky. Onemocněly buď ony samy, nebo jejich maminka, ale až v pokročilejším věku. Pro ně ta hrozba není tak veliká. Těmto dáme doporučení, informujeme je, ale rozhodnutí je na nich.

Vysvětlíme jim, že žena s mutací BRCA 1 má riziko vzniku karcinomu prsu zhruba 60–65 % a vzniku rakoviny vaječníků 40 %. U druhého typu mutace je to trošku příznivější – 45 % v případě vzniku karcinomu prsu a 15–17 % u rakoviny vaječníků. Pacientky si musí samy zvážit a rozhodnout se, co je pro ně výhodnější.

Čtěte také:

• Stres brání početí. Jak s ním zatočit?
• Proti stresu pomáhá objímání a intimní doteky
• Mateřství se musí odžít a hlavně oddřít

Asi záleží i na věku žen, které se rozhodují

Samozřejmě je rozdíl, když se s takovouto pacientkou setkáte v jejích 25–30 letech, a něco jiného je, když ji potkáte ve 40. Funkce vaječníků vyhasíná kolem 50 roku, takže se pak bavíme o tom, jestli má splněnou reprodukční funkci, kolik má dětí. Mladším ženám se snažíme vysvětlit, že čím dřív mají děti, tím je to pro ně výhodnější.

A když dokončí své reprodukční plány, tak jim navrhujeme preventivní tzv. profylaktické odstranění vaječníků a prsů. Je ale třeba ale také říci, že u nich jde pouze o snížení rizika. Například v případě, že se odstraní jen vaječníky, klesá riziko vzniku zhoubného nádoru vaječníků o cca 85 % a o 60 % vzniku zhoubného nádoru prsu.

To jsou, myslím, výborná čísla. Když si žena nechá preventivně odstranit i oba prsy, tak riziko vzniku rakoviny prsu klesne o 95 %. Záludnost genetického zatížení spočívá v tom, že i po odstranění rizikových orgánů může v tkáních, které v těle zůstávají, vzniknout rakovina, riziko kolem 8–10 % zůstává.

Je možné dostat rakovinu prsu před první menstruací?

Rakovinu prsu před první menstruací zatím nikdo nepopsal, nicméně jsou známé zhoubné nádory prsu u 20letých žen.

A co muži? Objevuje se tento typ nádoru u nich?

U nich se vyskytuje velmi vzácně. Téměř všichni tito muži mají mutaci BRCA 1 nebo BRCA 2. Když se u muže objeví tento typ nádoru, je důvod ke genetickému testování.

Je obvyklé, že se rakovina objeví u žen krátce po porodu?

I když je v graviditě celý organizmus ženy vystaven vysokým hladinám hormonů, neprokázalo se, že by těhotenství bylo přímou příčinou rakoviny. Problém vidím spíš v tom, že během těhotenství a laktace jsou prsy v důsledku hormonální stimulace „nalité“ a tím jsou významně sníženy možnosti časné diagnostiky. Následkem ztížené diagnostiky pak mají tyto případy horší prognózu, protože ten nádor je objeven ve vyšším stadiu.

Preventivní vyšetření se provádějí buď mamografem, nebo ultrazvukem? Jaký je v tom rozdíl a pro jaké skupiny žen je vhodnější které vyšetření?

Od 45 roku každé dva roky by měly ženy přijít na vyšetření mamografem – to je preventivní mamografický screening. Dvouleté intervaly byly spočítané jako bezpečné pro měkké záření, které mamograf využívá. V některých zemích se dokonce chodí po třech letech. V souvislosti s mamografickým screeningem používáme pojem intervalový karcinom.

To je nádor, který na jednom mamografu nebyl, ale na následujícím už ano. A to je důvod, proč screening děláme: zachytit nádory v malém stadiu. Mnoho žen tomu nerozumí a nechápou, že mají nádor, i když poctivě na mamograf docházely. Ony to chápou tak, že když pravidelně chodí, tak nádor nemůžou dostat, ale je to obráceně, když chodí pravidelně, tak případný nádor zachytíme včas.

A ultrazvuk?

Ultrazvuk je doplňková zobrazovací metoda. Nemá takovou citlivost jako mamograf. Pokud není na mamografu něco jasné, tak se vyšetření doplní ultrazvukem a možnosti obou metod se pak kombinují. Ultrazvuk se používá více u mladších žen. Když si dejme tomu třicetiletá žena nahmátne bulku, přijde do centra, kde jí nejdříve udělají ultrazvuk.

Zjistí, že je to cysta, a už se nemusí nic doplňovat. V případě nejasností se vyšetření doplní ještě snímkem mamografu.

Pacientka po snesení prsu

Stojíte za veřejnou sbírkou na přenosný UTZ. Proč jste se rozhodli uspořádat sbírku zrovna na tento přístroj? K čemu se používá?

Operujeme hodně pacientek pro zhoubný nádor prsu. Jenže lokalita prsu a podpaží má svá specifika. Vytváří se tam seromy, což je tkáňový výpotek. Během operace se dává dren, který tekutinu odvede, ale když se odstraní, výpotek se často opět hromadí. V takových případech musíme provést punkci (napíchnout a odsát), a to naslepo.

Jelikož je to v citlivé lokalitě, potřebovali bychom ultrazvuk, abychom mohli přesně lokalizovat nejpříznivější místo vpichu. UZ také používáme jako navigace při operacích. Pomocí UZ najdeme nádor, označíme ho a při operaci postupujeme přímo nejkratší cestou k němu.

Nebyl by třeba u mladších žen vhodnější genetický screening?

Různé formy genetického testování jsou dnes běžné i komerčně dostupné. Kvalita a spolehlivost se těžko hodnotí, nemocí jsou tisíce a je velice obtížné vybrat ty, které sledovat. A pak, to že máte předpoklad k nějakému onemocnění, ještě neznamená, že onemocníte. Teď jsme se dostali i do oblasti etiky – mají takové informace lidé o sobě vědět ?

A kdo ještě by to měl vědět a hlavně – co to s člověkem udělá? Jak bychom se chovali, kdybychom se dozvěděli, že tehdy a tehdy dostaneme takovou a takovou nemoc nebo zhoubný nádor? Taková informace by nám zásadně změnila život.

Všeobecná fakultní nemocnice, která patří mezi nejstarší univerzitní nemocnice ve střední Evropě, oslaví v příštím roce 225 let od svého založení. Již od svého začátku byla pro svoji jedinečnost místem výuky budoucích lékařů i sester a centrem péče o komplikované pacienty z celé České republiky.

Před 140 lety byla českým architektem a stavitelem Josefem Hlávkou v Apolinářské ulici postavena podle jeho vlastního návrhu budova Zemské porodnice. Josef Hlávka, který se proslavil stavbou Státní vídeňské opery, vyprojektoval na tehdejší dobu převratnou stavbu, která jako porodnice slouží dodnes.

V této budově sídlí Gynekologicko-porodnická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice. Tato klinika patří k největším v Evropě. Kromě porodnice, kde se ročně narodí přes 4700 dětí, je zde největší onkogynekologické centrum v Česku. Náplní práce tohoto centra je i péče o ženy s rakovinou prsu.

Tento zhoubný nádor je u nás nejčastějším nádorovým onemocněním žen a postihne během života každou osmou ženu.

Ať již je péče poskytnutá pacientkám s karcinomem prsu na naší klinice jakkoli náročná, snažíme se vždy poskytnout to nejlepší a naši lékaři, sestry i další personál věnují maximální pozornost všem aspektům diagnostiky a léčby této nemoci.