Bez prsou jako Angelina Jolie. Co mě čeká?

„Mám vadný gen,“ zaznělo v prohlášení hvězdné herečky. Gen BRCA1 je příčinou rakoviny prsu asi u 10 % žen. I u nás se dělá genetické vyšetření, které odhalí mutaci, jež může vést k onkologickému onemocnění. Provádí se ale pouze u žen nacházejících se v rizikové skupině – tedy u nichž se rakovina prsou či vaječníků vyskytla u někoho v nejbližší rodině v relativně mladém věku cca do 50 let. Vyšetření se neprovádí plošně z důvodu náročnosti, ale i ceny, stojí totiž kolem 50 tisíc korun.

Před tak radikálním zákrokem, jakým je mastektomie, dochází k důkladné genetické analýze celé rodiny a zjištění nebezpečnosti mutací.

Porouchaný uklízeč

Jakou má vlastně gen BRCA1 v těle funkci? Jednoduše řečeno v sobě nese jakýsi plán, podle kterého tělo vytváří látky opravující DNA v buňkách. Gen, který v sobě nese chybu, pak není schopen svou funkci plnit, ale naopak může škodit tak, že pokazí proces opravy DNA a tím může způsobit rakovinu prsu či vaječníků. Ženy, které nosí vadný gen, mají až 90% pravděpodobnost, že u nich do 70 let vypukne rakovina prsu a 60% pravděpodobnost vzniku rakoviny vaječníků.

Druhý zmiňovaný gen BRCA2 se sice svému jmenovci moc nepodobá, ale i on má „na starosti opravy“ chybné DNA.

Oba geny nosí pochopitelně i muži, i u nich může vlivem poruchy dojít k rakovině – tlustého střeva či nádoru prostaty v případě BRCA1, a žlučníku, slinivky, žaludku a rakoviny kůže v případě BRCA2. Ale zdaleka nejde o tak vysoké riziko jako u žen.

Bez prsou a bez rizika

Pro tak radikální krok, jakým je odstranění prsou, se ženy rozhodují jen velmi těžko. Nejde jen o velký zásah do těla, ale i do psychiky. Angelině v roce 2007 zemřela na rakovinu prsou ve věku pouhých sedmapadesáti let matka Marcheline Bertrandová. Takový zážitek pochopitelně posílil přirozený strach z nemoci a podpořil její odhodlání minimalizovat rizika.

V případě odstranění mléčných žláz klesne riziko onemocnění na jedno až pět procent. I tak se pro operaci rozhodla až ve veku 37 let, kdy porodila a odkojila své děti. Podobně uvažuje mnoho žen, které se ocitnou ve stejné situaci. I přestože ví, jak je vysoké riziko onemocnění, chtějí porodit a odkojit děti a teprve v době, kdy už mají rodinu a prsa se stanou „zbytečnými“, jsou přístupné k jejich odstranění. Do té doby volí cestu pečlivé a časté prevence – samovyšetření prsou, ultrazvuková vyšetření, magnetickou rezonanci.

Prevence zachraňuje prsa i životy

Preventivní operaci hradí pojišťovny. Stejně jako pravidelná vyšetření na mamografu od 45 let věku u všech žen jedou za dva roky. Na doporučení lékaře hradí nově VZP tato vyšetření již od 40 let.

Pokud chce žena jít na mamograf dříve, musí si ho hradit sama. Ale spíše než mamograf se u mladších žen provádí vyšetření ultrazvukem. Samovyšetření by mělo být samozřejmostí u všech žen, a to alespoň jedou měsíčně.

Prsa nikdy jako dřív

Pokud se žena s genetickou dispozicí ohrožení zhoubným nádorem prsu odhodlá k radikálnímu kroku a nechá si preventivně odstranit prsy, čeká ji náročná mnohahodinová operace, při které dojde k úplnému odstranění prsních žláz, někdy i dvorce a kůže.

Poté plastický chirurg vytvoří nové prsy, a to z vlastní tkáně ženy, nejčastěji pomocí kožního laloku, který obsahuje sval, tuk a nervově cévní svazek; nebo pomocí silikonových implantátů. Ideální je, když se provede odstranění i rekonstrukce během jedné operace, to ale často není vzhledem k zdravotnímu stavu možné a je nutné provést více operací.

Ani po odstranění prsních žláz se nesmí zanedbávat prevence, která se provádí pohmatem a ultrazvukem.

Odstranění vaječníků. Bezpečné?

Angelina Jolie je ohrožena nejen zhoubným nádorem prsou, ale i vaječníků, podle genetiků jí hrozí 50% šance, že onemocní. Proto jako další plánuje jejich odstranění. Jejich preventivní odstranění se stalo jakousi módou, například v USA zákrok ročně podstoupí 1,2 milionu žen.

Nicméně ve světle studie probíhající na Mayo Clinic je třeba klást si otázku, zda preventivní odstranění vaječníků v mladém věku nezpůsobí ženám další a možná ještě větší potíže.

Ženy, kterým byly odstraněny vaječníky, přišly o přirozený zdroj estrogenu, který má blahodárný vliv na některé orgány a tělní systémy. Jako nejohroženější se ukázaly ženy, které přišly o vaječníky před 45 rokem a nebyl jim podáván ani syntetický estrogen. Od desátého roku po operaci u nich začalo docházet k nárůstu onemocnění mozku a chorob srdce a cév a vzniku nádorů, které mají souvislost s estrogeny.

Výzkum probíhal v letech 1950–1987 a zúčastnilo se ho téměř 2500 žen s odebraným jedním či oběma vaječníky, přičemž kontrolní skupina dosahovala zhruba stejného počtu žen v odpovídajícím věku. Ve sledované skupině oproti kontrolní stoupla úmrtnost 1,7krát.

Prevence je dobrá věc, ale i k ní je třeba přistupovat s respektem a rozvahou. Zatímco mastektomie se jeví jako naprosto bezpečný způsob, odstranění vaječníků už vyvolává otázky. Vždy je třeba myslet na to, zda není na místě sáhnout po méně pohodlném, ale neinvazivním řešení v podobě častých preventivních kontrol než po radiálních a nevratných zákrocích. Nikdo totiž neví, jaké poznatky přinese zítřek.