Malý generál, co nás rovná do latě

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz

Když jde v televizi jiný program než Máša, tak je oheň na střeše. Nejvtipnější na tom je, že na to vůbec nekouká. Hrajeme si i v jiné místnosti, ale Máša musí skoro pořád běžet. Problém je, že i když chci televizi vypnout před odchodem, tak se rozčiluje. Asi to je tím, že jsme byli dva týdny marod a víc jak týden skoro nebyli venku. Být pořád doma je fakt na palici.

Naštěstí Nikolka je docela akční, takže si zábavu vždycky našla. Prohlížely jsme knížky, vařily, uklízely a hlavně koukaly ven na pejsky. Takže pořád dokola Nikolka hlásila: „Haf, haf, není.“ „Děti.“ „Auto, brrrrm.“ „Táta není.“ „Voda, fuu fuu.“ A plno dalších věcí.

Docela se rozmluvila a je sranda, jak každý den pochytí nové slovo. Musíme si dávat pozor na pusu. Dneska třeba vyplivla piškot, podívala se na mě, ukázala na piškot a řekla: „Bordel.“ Fakt mě rozesmála.

Diriguje všechny

Skoro před dvěma lety jsem psala článek s názvem: Všichni vstávat, jde těhotná. Teď to samé zlatíčko naopak usazuje lidi v autobuse. Tuhle jsme jely autobusem a nějaká paní pouštěla druhou sednout a v jednu chvíli byla volná celá sedačka a plno stojících lidí. Niky na ně začala na celý autobus halekat: „Hačí, hačí…!“ Všichni se otáčeli na našeho vysmátého malého generála.

Čtěte také:

• Jak si s dětmi zimu užívat bezpečně
• Kdo si hraje, nezlobí… a hodně se naučí
• Jak vybrat správnou autosedačku

Doma, když chce, aby jí někdo něco podal, nebo někam s ní šel, tak nás čapne za ruku a říká: „Ťap, ťap.“ Jenže ona to říká asi vteřinu po probuzení. Ráno okomentuje, že babí a dadí hají, pejsek není, tak už mě většinou táhne za ruku a směruje mě někam pryč. Nejlépe zapnout Mášu. Je schopná se i rozbrečet, když nejdeme. Vzteká se, i když jí třeba nedovolíme rozsypat křupky. Občas chce misku do ruky jen kvůli tomu, aby její obsah mohla rozházet po bytě.

Výborná zábava taky je, nám něco hodit do pití. To se člověk nestihne ani nadechnout a má v čaji nějakou hračku. Dneska si namáčela křupky do šťávy a byla spokojená. Fakt má nápady za všechny peníze. Jinak je to samozřejmě naše malá, hodná a úžasná uličnice.

Brzy pojedeme na hory, tak jsem zvědavá, co bude vymýšlet tam. Včera protestovala, že nebereme ven bob. Musela jsem ji chvíli tahat po pokoji, aby byl klid. Stejně nebyl. A až budu potřebovat, aby na horách ťapala nebo se nechala tahat na bobu, tak bude chtít zase nosit. To jsou ty zákony schválnosti. Jinak se moc těšíme. Snad zdraví dovolí a my si hory užijeme. Minulý rok se Nikolka sotva plazila a byla z toho strašně nadšená, tak snad letos bude taky.