Kdo si hraje, nezlobí… a hodně se naučí

„Když mým dětem bylo 5 a 7, často si se mnou chtěly hrát na schovávanou, škatulata nebo skákat panáka. Styděla jsem se. Ale nakonec jsem si řekla, že moje děti jsou důležitější než cizí lidi a začala jsem si s nimi hrát. No a mám pocit, že to mnohdy nejvíc baví mě. No a okolí se mi nesměje, maminky mě obdivují,“ vypráví o veselém rodinném hraní maminka z Plzně.

Hry pro nejmenší

Školu hrou prosazoval již J. A. Komenský. V každém věku děti baví jiné hry. Nejmenším většinou dospěláci něco říkají, ukazují, rytmizují a zprostředkovávají jim tak kontakt se světem. Motivují je k aktivitě.

Mezi prvním a třetím rokem už jsou děti schopné leccos pochopit a můžete si s nimi hrát třeba na schovávanou nebo na zaměstnání, házet si s míčem, stavět hrady z písku. Puzzle pomáhají rozvíjet motorické schopnosti a zároveň učí malé děti trpělivosti při jejich dokončení.

Předškolní děti

Pro předškolní děti mají hry jiný význam než pro nejmenší nebo školou povinné. Nejmenším hry zprostředkovávají kontakt se světem a školáci zase při hrách odpočívají. Pro předškolní děti jsou hlavně zábavnou cestou, jak se naučit dodržovat pravidla, srovnávat se s případnými prohrami, soustředit se, řešit problémy, myslet kreativně. Prostě se pomalu připravují na školu a hra je k tomu výborným pomocníkem.

Děti, které chodí do školky, už zvládnou jednoduché počítání, psaní, čtení písmenek, rády poznávají přírodu, učí se přijímat nejrůznější role v kolektivu. Už zvládnou i společenské a kolektivní hry a první sporty.

Stavebnice, společenské a deskové hry rozvíjejí pohybové dovednosti, manuální zručnost a jemnou motoriku. Nejen u dětí, ale i u babiček a dědečků, které už občas neposlouchají ruce.

Výhodou společného hraní s rodiči či prarodiči je fakt, že můžete modifikovat a přizpůsobovat pravidla hry úměrně tomu, co dítě zvládne. Když na ty nejmenší počkáte nebo jim dáte přednost, bude je hra bavit stejně jako jejich šikovnější a starší sourozence.

Skákejte přes gumu a švihadlo

Testovali jsme pro vás celou řadu stolních her a ty nejvhodnější pro školkové děti najdete ve dvou našich starších článcích: 7 stolních her pro předškoláky a Dalších 5 stolních her pro předškoláky.

Výborné jsou aktivní hry venku a v přírodě. Skákání panáka, gumy, přes švihadlo, škatulata, na honěnou, na slepou bábu, na schovávanou, her jsou stovky a je z čeho vybírat. Stačí sáhnout do vlastní paměti.

Maminka z Prahy naučila své děti skákat gumu a sama si také často skočí, prý se jim všem hodně zlepšila kondička: „Naše školkou povinné děti začaly skákat gumu letos na jaře a milují to, skáčou všude a neustále. Už to naučily i své kamarády a gumu nosíme všude s sebou.“

Čtěte také:

• Ani vítěz, ani poražený: Gordonova metoda pomáhá komunikaci mezi rodiči a dětmi
• Proč si kluci hrají s auty a holky s panenkami?
• 6 her pro rozvoj mozku miminka

Školní děti

Mezi sedmým a čtrnáctým rokem mají hry především odpočinkovou funkci. Škola dává dětem dost zabrat, tak při hrách zase nabírají síly nebo relaxují. Pokud nechcete, aby odpočívaly při koukání do tabletu, mobilu či počítače, jděte jim příkladem. Choďte hodně ven, jezděte na výlety do přírody, hrajte celá rodina deskové hry. Právě deskové hry jsou dobrý stmelovač a na chvíle při jejich hraní možná budete vzpomínat až do smrti.

Jednou na vás děti nebudou zvědavé, tak využijte ten čas, kdy si s vámi rády sednou k jednomu stolu a zahrají si Activity, Monopoly, Dostihy a sázky, Kanastu nebo jiné hry. Můžete se společně zasmát.

Hra mění osobnost dítěte

Při hraní může rodina v dítěti přirozeně budovat sebedůvěru, hledat řešení tam, kde je dítě v úzkých, učit ho, jak být týmovým hráčem, jak se dělit o emoce. Společným hraním dětem dáte mnohem víc, než když si budou samy hrát na počítači nebo koukat na televizi. Koukání na televizi je pasivní, hraní počítačových her jednostranné. Společenské hry vyžadují od dětí aktivní přístup, podporují komunikaci, nutí dítě zkoušet nové role, obohacují ho novými životními zkušenostmi, rozvíjejí osobnost a hlavně je u nich legrace.