Epidemie gastroenteritidy: Umíme si umýt ruce?

Gastroenteritida není vybíravá, přijde kdykoliv a kdekoliv

Každým rokem je Evropa zachvácená několika vlnami infekcí gastroenteritidy. První vrcholí zpravidla začátkem ledna. V zimě a vlhku si totiž lebedí rotaviry, které bývají hlavními viníky těchto infekcí především u nejmenších dětí.

Zranitelní jsou hlavně kojenci, jejichž imunitní systém ještě není zralý. Gastroenteritidy se projevují nejčastěji horečkou a úpornými průjmy. Stolice je řídká až tekutá a dítě často i zvrací. Tento zánět žaludku a tenkého střeva nebývá nijak závažný a symptomy odezní obvykle ve třech až pěti dnech.

Další vlny přichází v letních měsících, kdy bývá problémem špatně uskladněné jídlo, nedostatečná tepelná úprava při grilování nebo málo umyté ovoce. Baterie a viry, které způsobují střevní a žaludeční potíže mají v létě doslova žně.

Zvláštní kapitolou je pak cestování. V zahraniční mohou být jiné hygienické normy i zvyklosti. Velice rizikové, zvlášť pro nejmenší, může být jídlo z pouličních stánků a pití jiné než balené vody.

Nepodceňujeme přísun tekutin

Podceňovat by se ale tato choroba rozhodně neměla. Zvlášť u dětí mladších tří let totiž hrozí při častých průjmech dehydratace. Pokud se jí nezamezí, může malý pacient skončit v nemocnici na infúzi. Proto je od prvních příznaků třeba dostatečně pít vodu.

Pro děti do tří let existují i speciální rehydratační roztoky obsahující minerální látky a cukry, které nahradí organismu jejich ztrátu. Pro kojence lékař předepíše speciální mléko bez laktózy, kojené děti jsou perfektně saturované mateřským mlékem. Rozhodně je třeba se vyvarovat různých ovocných šťáv. Děti starší šesti měsíců by měly dodržovat dietu.

Očkování vše nezachrání

I když existuje očkování proti rotavirům, neznamená to absolutní ochranu. Je přínosem hlavně pro ty nejmenší, kteří jsou zvlášť ohroženi dehydratací. Ušetří jim to případný pobyt v nemocnici. Gastroenteritidu však mohou působit i jiné viry, třeba noroviry, a proti nim se očkovat nedá. A pak jsou tu ještě bakterie, například salmonely nebo Escherichia coli, které také vyvolávají průjmová onemocnění. Proto je potřeba se bránit i jinak.

Důležitá je prevence, ke které patří důsledné dodržování hygienických návyků, aby se zamezilo fekálně-orálnímu přenosu. Zásadní je časté a důkladné mytí rukou. Po přebalování dítěte, před přípravou jeho jídla atd.

Důkladné a pravidelné mytí rukou

Nestačí však ruce jen opláchnout, ale pořádně umýt mýdlem, alespoň po dobu 15 vteřin. Nezapomeneme důkladně namydlit a umýt i místa mezi prsty, okolí nehtů, dlaně a hřbety rukou až po zápěstí. Pak ruce oplachujeme pod tekoucí teplou vodou alespoň 10 vteřin. Ideálně je osušíme papírovou utěrkou.

Vlhčené ubrousky jsou jen provizoriem

Nestačí však, když si budou dokonale mýt ruce jen rodiče. Je potřeba to naučit i dítě. Ve věku tří čtyř let je na to dostatečně zralé. Usnadníme mu to tím, že mu pořídíme stoličku, aby se u umyvadla dokázalo obsloužit samo.

Na procházce nebo v autě se musíme spokojit jen se zvlhčenými ubrousky. Jsou účinnou náhražkou, všechny choroboplodné zárodky však zlikvidovat nedokážou. Mýdlo s vodou rozhodně nezastoupí.

V období epidemií, případně pokud se vyskytne gastroenteritida v našem okolí, hlídáme dodržování hygieny ještě o něco důsledněji. Rotavirus je totiž pořádný prevít a je výjimečně odolný. Dokáže přežívat i šedesát dní na přebalovacím stole. Norovirus není tak „dlouhověký“, přežívá tak sedm dní na různých předmětech.

Čtěte také:

• Horečka, zvracení a průjem u miminka
• Na bolest bříška nejdřív zkuste osvědčené fígle babiček
• Hygiena v době viróz

Opatrnosti není nikdy dost

Pokud se chceme vyhnout tomu, aby starší nemocné dítě nakazilo ostatní členy rodiny, hlavně ty nejmenší, pečlivě omyjeme předměty, jichž se dotýká. Jde hlavně o hračky, které by si sourozenci v takové situaci neměli půjčovat. Také není od věci, aby nemocný používal pár dní jen svůj vlastní příbor. Neznamená to ovšem zavřít dítě do karantény.

Mezi lidi klidně může, pokud je mu dobře, ovšem je tu riziko, že při oslabeném organismu by mohlo někde ještě něco chytit. A taky roznášet. Je třeba počítat s tím, že člověk je už nakažený ještě před tím, než se objeví první projevy nemoci, a je nakažlivý ještě několik dní poté, co už vypadá uzdravený.

Probiotická kúra rozhodně neškodí

„Doporučil bych rodičům, aby začátkem zimy nasadili svým dětem probiotickou kúru,“ radí francouzský pediatr Marc Sznajder.

Z výsledků nedávných studií vyplývá, že některá probiotika, konkrétně kvasinková probiotika obsahující kmen Saccharomyces boulardii, bývají účinná nejen v prevenci akutní gastroenteritidy u dětí, ale zkracují i trvání průjmu a jeho intenzitu tím, že příznivě působí na střevní mikroflóru. Probiotika jsou i vhodným doplňkem při rekonvalescenci po této chorobě. Pokud se ale průjmové onemocnění opakuje příliš často, může mít i jiné příčiny, po kterých je třeba zapátrat.

„Může to být třeba i nedostatek železa,“ uvádí doktor Sznajder. „Železo je nezbytné pro správné fungování imunitního systému a jeho nedostatek znamená, že organismus se nedokáže proti virům náležitě bránit.“