Probiotika a prebiotika – jsou opravdu tak prospěšná?

Příznivé účinky kysaných mléčných výrobků jsou známé odpradávna, zmínky o nich najdeme snad už v bibli. Právě v kysaných výrobcích najdeme „hodné bakterie“ probiotika. Jejich název pochází z řečtiny složením slov „pro“ (příznivý) a „bios“ (život). Tyto bakterie jsou dnes kromě jejich přirozeného výskytu uměle množeny a přidávány do různých potravin včetně kojeneckých mlék nebo se prodávají jako potravinové doplňky.

Probiotika versus prebiotika

Probiotika si někdy lidé pletou s prebiotiky, ovšem je mezi nimi veliký rozdíl. Na druhou stranu jedny bez druhých vlastně trochu ztrácejí smysl.

• Probiotika

Probiotika jsou živé mikroorganismy, které se u zdravého člověka vyskytují v tlustém střevě. Napomáhají obnově správné střevní mikroflóry a znesnadňují jiným škodlivým organizmům, které se ve střevech vyskytují, aby se dál množily. Probiotika mají pozitivní vliv na zdraví celého organismu.

Tyto střevní bakterie neustále stimulují imunitní systém člověka, některé bakterie dovedou produkovat vitamin K a B12, pomáhají při léčbě průjmů, některé dokonce snižují hladinu cholesterolu, omezováním vzniku škodlivých látek při nesprávném trávení údajně zmírňují projevy alergií.

Probiotické „hodné“ bakterie se přirozeně vyskytují v kysaných mléčných výrobcích, tedy v jogurtech, kefírech, ale i v kvalitních tvrdých sýrech a také v zelenině konzervované mléčným kvašením, například v kysaném zelí nebo kvašených okurkách.

• Prebiotika

Naproti tomu prebiotika jsou nestravitelné látky, které slouží jako základna pro růst a aktivitu „hodných“ bakterií. Jinak řečeno, představují pro probiotické bakterie správné prostředí, ve kterém se jim dobře žije.

Prebiotika jsou například vlákniny obsažené v obilovinách, luštěninách, ovoci a zelenině. Vláknina je sice nestravitelná, ale to neznamená, že je pro nás zbytečná. Žaludkem a tenkým střevem projde beze změn, ale v tlustém střevě má nezastupitelnou roli jako živná půda pro růst a množení užitečných bakterií.

Navíc působí na zvětšení objemu stolice, a tím zamezuje vzniku zácpy, tedy nepřímo působí preventivně proti vzniku nádorů tlustého střeva. Pro pre- a probiotika se někdy používá společná název synbiotika.

Přirozeně nebo uměle?

Probiotika i prebiotika je zdravé užívat prakticky vždy a ještě užitečnější je to v situacích, kdy byla přirozená střevní mikroflóra nějak narušena. Notoricky známé je užívání kysaných výrobků po léčbě antibiotiky, vhodné je to i po požití alkoholu a obecně při špatném stravování. Prevence není koneckonců nikdy dost. Jaký je ale rozdíl, sním-li jogurty a kysané zelí, nebo si jednoduše koupím probiotika ve formě potravinových doplňků a spolykám pár bobulí?

Lékaři i výživoví poradci jsou v tom zajedno. Na celé čáře jednoznačně vítězí užívání pro- i prebiotik ve formě přirozené zdravé stravy. Preventivní užívání syntetických preparátů žádný zásadní vliv nemá. Jestliže si celý rok kupujeme potravinové doplňky, byť s dobrým úmyslem, možná jen zbytečně ztenčujeme svoje peněženky.

V některých potravinových výrobcích jsou zdravé bakterie také pouze přidané dodatečně a jejich účinek na náš organismus je neporovnatelně slabší, ne-li nulový. Zásadní je také to, aby potraviny, které jíme, obsahovaly bakterie živé, přednost mají proto jednoznačně potraviny s „živými kulturami“. Mrtvé bakterie se nemohou dál množit a jsou vlastně k ničemu.

Čtěte také:

• Posilování imunity dětí přírodní cestou
• Kojit nebo nekojit roční dítě?
• Virový průjem patří u dětí k nejčastějším onemocněním

Kojení je výhoda

Vzhledem k tomu, že narůstá spotřeba syntetických volně prodejných probiotik, vydala v loňském roce Česká pediatrická společnost stanovisko k podávání probiotik kojencům.

Dokument je volně dostupný na internetu a podle něj je role potravinových probiotických doplňků jednoznačně přeceňována. Podle dokumentu mohou být probiotika užitečná při prevenci průjmu při užívání antibiotik a některé druhy bakterií mohou být prospěšné při infekčních průjmech, ale nebyl například zatím prokázán vliv preventivního užívání pro- a prebiotik na vznik ekzému a dokonce ani vliv v léčbě atopického ekzému.

Kojené děti žádné další podávání probiotik ani prebiotik nepotřebují, u nekojených dětí je možné ve specifických případech probiotika podávat, ale jen na radu lékaře a jako lék, nikoliv jako potravinový doplněk.

Není bakterie jako bakterie

Co si z toho množství informací odnést a co si o celém problému myslet? Jako u všeho platí, že nejlepším rádcem je zdravý rozum. Probiotika i prebiotika rozhodně pro naše zdraví prospěšná jsou.

Než ale slepě a bez rozmyslu kupovat umělé preparáty a denně se jimi „ládovat“ v dobré víře, že prospívám svému zdraví, je určitě lepší užívat pro i prebiotika přirozeně a nenásilně formou zdravé stravy. Mnohem víc než drahé preparáty poslouží třeba pytlík kysaného zelí za pár korun, domácí jogurt, čočka, ovoce, zelenina.

Pokud máte pocit, že by vám přece jen dávka hodných bakterií navíc prospěla, určitě neuděláte chybu, poradíte-li se s lékařem, které a kolik přípravků nebo potravin užívat.