babyweb.cz > BABYWEB 2021 > Babyweb LIVE > Těhulka LIVE > Veronika ve 34. tt: Rodina se připravuje
Veronika ve 34. tt: Rodina se připravuje
TĚHULKA LIVE! VERONIKA Moje kamarádka tento týden porodila svou holčičku. Zaplavila mě vlna radosti a štěstí. A ještě víc jsem se začala těšit, až budu Damiánka taky držet v náručí. Vždyť jsme skoro celé těhotenství prožívaly spolu. A ona najednou už těhotná není!
Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz
Já si ale ještě musím pár týdnů počkat, a tak se se synem zatím bavím telepaticky, hraji s ním šťouchací hry a představuji si, co dělá a jak u toho vypadá. Říkám mu, jak se u nás bude mít dobře. Jak moc se na něj těšíme. Budeme ho chovat a mazlit se spolu. Anit mi předvádí, co Damík dělá. Mluví za něj. A smějeme se tomu, až se mi břicho třepe. Takto na příchod na svět připravuji syna.
A taky na příchod miminka do rodiny připravuji Anit. Ukazuji jí videa a obrázky novorozenců. Vysvětluji jí, že s Damíkem nejdřív nebude úplně zábava. Bude hodně spát, pít mlíčko, vyměšovat. Anit chápavě kýve hlavou. Ona je velká. Dam malý. Asi abych trénovala kojení, dává mi k prsu své různé pany – hra, kterou jsme kdysi hrávaly, ale dávno zapomněly, se zase vrátila. „A mámo, ne jenom JAKO!“ Vybízí mě k obnažení bradavky při kojení panenek. Doma poslušně vytahuji prso, ovšem v herničce odmítám přistoupit na její hru a rychle odvedu pozornost Anitky k jiné atrakci. Ještě by si ostatní maminky myslely, že se ta těhule zbláznila a pokouší se kojit plastové pany. Taky Anitce říkám, že nemusí pomáhat – jen jak bude chtít. Že zůstaneme pořád spolu a pořád bude moje dceruška. Sleduji tu mou citlivou dušičku a přeji si, aby příchod bráchy na svět zvládla v pohodě. S láskou a radostí. Tolik bych si přála, aby zažila náš poporodní bonding s námi a nalokala se těch endorfinů ve vzduchu. Vím ale, že toto jí zajistit nedokážu.
A taky na příchod Damiánka do rodiny připravuji Toma. Domluvili jsme se, že po porodu bude tři týdny v kuse doma. Paráda. Těším se na jeho znovuprobuzené mimiotcovství – protože s novorozenou Anit si to opravdu užíval. Jsem zvědavá, jestli se zase budeme prát o přebalování (o to, kdo BUDE přebalovat, ne, kdo nebude). Těším se na jeho zamilované pohledy, které bude vrhat na miminko. Na jeho podporu v mých labilnějších chvilkách (kterým se nejspíš nevyhnu). A tak jediné, co si od něj přeji, je, aby byl s námi. Přítomný. A zároveň chápu, že období plné povinností kolem rekonstrukce bytu a spousta dalšího zařizování určitě není úplně jednoduché pro tento zdánlivě prostý požadavek. Ale už teď vím, že to dáme. Spolu.
Čtěte také:
- Otec u porodu – radost, nebo komplikace?
- Kdy začít komunikovat s miminkem?
- Co potřebují miminka ke štěstí?
A taky na příchod nového člena do rodiny připravuji sebe. Navzdory očekávání se nedostavil žádný pracovní absťák. Naopak. Jsem moc ráda, že od druhé půlky ledna už práci neřeším. Dělám spoustu drobných chyb (a tento stav by se určitě v práci projevil) – neorientuji se v prostoru a zamyšleně jedu úplně jinam, než chci, přeříkávám se, zapomínám. A pro vše mám báječnou výmluvu, kterou díky svému obrbřichu nemusím ani říkat nahlas. Vezu se na vlně předporodních příprav, chystání mentálního i fyzického. Chvíli mám spoustu energie a kypím radostí, další dny jsem jako mátoha a vděčná za dopolední školku. Přes břicho si nevidím špičky nohou – a přesto mám někdy chuť skákat a tančit. Jindy jen bezvládně ležím a unavuje mě se převalit na druhý bok. A občas mě pálí žáha, kvůli syndromu neklidných nohou nemůžu spát. A už dva měsíce mám večer ucpaný nos a občas prasklou žilku. Sem tam mě bolí v kříži (ovšem mnohem míň než před Vánoci). Ale jsou to jen drobnosti a své těhotné břicho bych za nic neměnila, protože je to super! Většinou… A s Tomem se tomu všemu smějeme a nemůžeme jinak, protože jsem někdy „úžasně protivná“ (jak tvrdí Tom) – až nejde se prostě nechechtat tomu, jak mi to těhotenství umí lézt na mozek.
Taky trpím syndromem „musím teď všechny vidět, po porodu nebude čas“. Takže ještě častěji než Tom vyrážím na různé srazy, rande a setkání. Abych ještě honem honem pokecala s lidmi, o kterých předpokládám, že je pak nějakou dobu neuvidím.
A už vstupuji pomalu do maratonu vyšetření, monitorů, kultivací. A přemýšlím, jak si toto přelékařované období co nejlíp optimalizovat. A bílé pláště vidět jen minimálně. Hmmm…
Vaše do příprav ponořená V.
Lékařskou péči Těhulce LIVE! poskytuje: CMC – soukromá klinika, která klade mimořádný důraz na nejvyšší kvalitu pediatrické péče.