Kdy začít komunikovat s miminkem?

Komunikace probíhá hned od početí

Maminka se svým dítětem komunikuje od chvíle, kdy zjistí, že je těhotná. Dítě se stane součástí jejího myšlenkového prostoru a prakticky každá myšlenka, která směřuje k dítěti, je komunikací.

Děťátko navíc dokáže vnímat matčiny pocity, které mu také poskytují informace o tom, jaká jeho maminka je. Miminko je spokojené, pokud na něj maminka myslí s láskou a dává mu svoji pozornost. Jak roste a postupně se mu začínají rozvíjet smysly, začnou se rozšiřovat i možnosti komunikace.

První pohyby

Jedním z prvních velkých signálů, kterým dává dítě najevo, že je tady, jsou první pohyby. Maminky je obvykle pocítí kolem dvacátého týdne.

Pokud žena čeká již druhé dítě, může cítit ještě dřív, jak se děťátko vrtí, protože už má zkušenost z předchozího těhotenství. Pocity, že máte v břiše motýly, jsou způsobeny pohybem ručiček, boxování je způsobeno lokty a nožičkami. Většina maminek dokáže dříve či později z některých pohybů rozšifrovat, co jim chce jejich dítě sdělit, kdy se např. cítí dobře, a kdy se mu něco nelíbí.

Přečtěte si podrobně, jak se miminko vyvíjí týden po týdnu. Sama si uděláte lepší představu o vývoji vašeho drobečka.

Vývoj smyslů

Asi v osmnáctém týdnu je u dítěte vyvinutý hmat natolik, že dokáže ucítit, když se někdo dotkne břišní stěny a jemně zatlačí. Na ultrazvuku je někdy možné pozorovat, jak se dítě rádo přibližuje k břišní stěně, když se jí právě jeho maminka dotýká.

Kolem dvacátého týdne také začíná fungovat miminku čich. Vědci předpokládají, že dítě dokáže vnímat „vůně“ z plodové vody, které se do ní dostanou prostřednictvím potravy.

Důležité ovšem je, že se dítě čichem seznámí s maminkou, po porodu ji poznává zejména podle pachu. Ve třicátém týdnu se také otevírají oči miminek. Dítě sice vidí stále jen tmavě růžový svět v děloze, ale dokáže zaznamenávat určité změny světelné intenzity svého okolí. Když nechá maminka svítit na své bříško slunce, oči dítěte na to reagují.

Kolem dvacátého týdne se také dokončuje vývoj sluchu. Dítě slyší především matčino srdce, oběhový systém a také její hlas, ale doléhají k němu i zvuky z okolí.

Tohle mi nedělej

Má-li dítě vyvinuté smysly, dokáže vnímat i věci nepříjemné. Obecně dětem nejvíce vadí vysoké teploty, hluk a stres. Vyhýbejte se zejména příliš horké koupeli. Když se břicho příliš prohřeje, dítě se s vysokou teplotou nedokáže vypořádat a je tak vystaveno velmi nepříjemné situaci.

Také hluk miminkům nesvědčí. Jsou od přírody bázlivá. Na rockové koncerty v těhotenství tedy raději zapomeňte. Dítě také velmi dobře cítí matčin strach a stres. Pokud tyto emoce zažívá jen občas, nic se neděje, ale je-li maminka pod trvalým stresem, může mít tento emoční tlak trvalý vliv i na dítě.

Mluv na mě

Každá maminka na dítě mluví. Nejdříve v duchu, pak i nahlas. Dítě její hlas pozná a pozná dokonce i to, že maminka mluví přímo na něj. Přitom pro miminko není důležité, co maminka říká, ale jakým tónem to říká. Podle vědeckých výzkumů si dítě zvuky, které slyší v děloze, pamatuje.

Pokud maminka děťátku v bříšku pouští hudbu, děťátko ji po porodu rozezná. Dětem se prý nejvíce líbí vážná hudba. Mezi nejoblíbenější „prenatální“ skladatele údajně patří Mozart a Vivaldi, ale velmi důležitý je i pocit matky při poslechu hudby.

Pokud hudba vyvolává u maminky příjemné a harmonické pocity, bude i děťátko hudbu vnímat podobně. Velmi příjemné je prý pro miminka v bříšku i čtení pohádek.

Čtěte také:

• Jak poznat první pohyby miminka v bříšku
• Jak komunikovat s miminkem v bříšku?
• Prenatální komunikace aneb když máte v břiše motýly

A dotýkej se

Kromě hlasového kontaktu se s děťátkem můžete dostávat do kontaktu také hmatem. Položte si ruce na břicho a jemně pátrejte prsty. S trochou trpělivosti a cviku se vám v posledních měsících těhotenství podaří ucítit polohu děťátka a dokážete rozeznat i jednotlivé části těla.

Tatínek je důležitý

Dítě samozřejmě vnímá nejsilněji matku, ale velmi důležitý je pro něj i otec a také ostatní členové rodiny. Tatínek se může bříška dotýkat, hladit ho, může miminko poslouchat nebo se ho snažit nahmatat. Maminka pak může dítěti sdělovat, že ten, kdo je právě nablízku, je jeho táta.

Pokud není dítě prvorozené, měli by do komunikace s miminkem v bříšku vstupovat i jeho sourozenci. Dítě se tak stává součástí rodiny mnohem dříve, než se narodí, což je dobře.

Jemný příchod na svět

Porod je pro dítě velká změna, možná jedna z největších, jaké kdy v životě zažije. A je to také první okamžik, kdy se začne seznamovat s tím, jak to mimo matčino tělo chodí. Jedná se také o určitý způsob komunikace, miminko dostává informace o novém prostředí, ve kterém teď bude žít.

Čím jemnější příchod na svět svému miminku připravíte, tím lépe. Dítě tak dostane signál, že svět je vlastně přátelské místo, kde mu nebude nic chybět.

Jak na to

Pro dítě je venku vše nové a hlavně jiné. Miminko se najednou ocitne v prostředí, kde jsou jiné světelné podmínky, jiná intenzita zvuku, jiná teplota, jiné prostorové rozložení. Čím menší změnou dítě po porodu projde, tím lépe. Základní pravidla tedy jsou: tělesná blízkost maminky, co nejnižší intenzita světla a zvuku a žádné násilné roztahování končetin.

V porodní místnosti by tedy mělo být šero a ticho. Pro navození světelné atmosféry podobné děloze je možné po porodu dítě zabalit do tmavě červeného ručníku.

Děťátko by se hned mělo položit na maminčinu hruď bez jakéhokoli násilného roztahování končetin. Matčina náruč zprostředkovává dítěti v první řadě pocit bezpečí. Kde jinde než u mámy by dítě mělo být, když v její děloze strávilo předchozích devět měsíců?

Matčino tělo ale také zajistí miminku ideální teplotu a v její náruči je novorozenec schoulený podobně jako v děloze. Celý tento proces je vlastně jednou velkou komunikací. Maminka a dítě se spolu seznamují všemi smysly, je to dojemný a neopakovatelný čas, který je svým způsobem posvátný, a tak bychom k němu měli přistupovat.