Veronika ve 27. tt: Rebelující těhule

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz

Děkuji osudu za tuto skvělou lékařku a ženu, která má pochopení pro moje malé „rebelie“. Odmítla jsem klasický test na cukrovku. A nebylo to zbrklé rozhodnutí zmatené těhule, která se chce vyhnout něčemu „fuj“. Načítala jsem postupně různé studie, názory, doporučení a postupy v zahraničí. A vzhledem k tomu, že nepatřím ani jedním kritériem do rizikové skupiny, rozhodla jsem se zátěžový test nepodstoupit. Ne kvůli „ztrátě času“ (kdybych věřila v jeho prospěšnost pro mě a Dama, tak žádný čas není ztracený) ani kvůli tomu, že mi cukerný roztok nechutná. Je to kvůli miminku. Test se ne nadarmo jmenuje zátěžový. A ona zátěž se netýká jen matky. Studií na téma „náhle zvýšená hladina cukru v těle těhotných a následky (tedy hlavně dlouhodobé – mnoho let po narození) pro dítě“ není mnoho. Jejich opatrné výsledky jsou pro většinu odborníků jistě nepřesvědčivé. Nicméně já tentokrát daleko víc vnímám signály Dama. I svého těla. A věřím, že jsem se rozhodla správně.

S Evou jsem se domluvila aspoň na „zkráceném testu“. To znamenalo přijít nalačno, nechat si vzít krev, normálně se nasnídat a za hodinu pak znovu věnovat jednu zkumavku. Zvládly jsme to i s Anit a v mezičase jsme se podívaly na našeho drobečka. Mno, teda už je to pěkné víc než kilové mimčo. Hrajeme spolu různé hry – třeba do něj trochu šťouchnu a on mi to vrátí. Taky mi určuje, jak mám ležet nebo sedět. Pololeh na sedačce nesnáší – hezky, mami, na sedací kosti a rovná záda! Jo, a test vyšel v pořádku.

Další moje rebelie se týká píchání anti-D globulinu (konkrétně vakcíny Rhophylac). Mám negativní Rh faktor. Tom pozitivní. Anit zdědila (jako mnohé další – barvu očí, vlasů, výrazy v tváři a podle Toma i postavu) i Rh faktor po svém otci. Po porodu mi píchli anti-D. Tím se mělo zabránit tomu, aby moje tělo začalo vytvářet protilátky při příštím těhotenství. Až do dalšího porodu se pak s Rh faktorem nemuselo nic řešit (aspoň taková byla donedávna česká praxe).

Jenže. Praxe se změnila. Česká péče se posunula a převzala některé západní trendy. Například píchání anti-D v 28. týdnu těhotenství u žen s negativním faktorem. A to i přes to, že testy na protilátky (moje gynekoložka dělá průběžně několik, někde je praxe udělat jednou na začátku těhotenství) vyjdou negativní. Už když se o tom Eva na minulé schůzce zmínila, zacinkal v mé hlavě varovný zvoneček. Já – která se mám v těhotenství hlídat s jídlem, pitím, životním stylem – si mám nechat píchnout do svého těla vakcínu? Vakcínu, která je vyrobena z lidské krve, která se neobejde bez aditiv (např. chlorid sodný, zbytek najdete na SUKLu)? Věřím tomu, že každá látka, se kterou přijde tělo matky do styku, se v nějaké podobě dostane k dítěti v její děloze. Začala jsem trochu pátrat na internetu (a teď zrovna nemám na mysli sjíždění internetových diskuzí s komentáři typu „mně to píchli a žádné vedlejší účinky jsem neměla“).

Katastrofický scénář: Pokud by došlo ke smíchání mého a Damíkova krevního oběhu (za normálních okolností jsou tyto oběhy oddělené), pokud by měl Dam pozitivní Rh faktor a pokud by z nějakého důvodu neúčinkovala ona vakcína, kterou jsem dostala po porodu Anit (a výsledky mých krevních testů by byly negativní z nějakého důvodu falešně), mohly by moje protilátky začít napadat Damíkovy červené krvinky. Jenže v tom dlouhém souvětí, co jsem právě dopsala, je trochu moc – „pokud“.

Anti-D gobulin je krevní derivát. Samozřejmě jako žádná synteticky vyrobená látka vpravená do organismu ani tato se neobejde bez vedlejších účinků. Navíc – zase – nepatřím do rizikové skupiny. Spontánní a jemný (no dobře, toto není zrovna lékařský termín) první porod bez komplikací, žádné invazivní zákroky (jako třeba amniocentéza) nebo úrazy břicha během druhého těhotenství. Rozhodla jsem se, že si po porodu (v případě, že bude Damián opět faktorově po otci) nechám píchnout anti-D. Ale v těhotenství zůstanu „čistá“. A tomuto rozhodnutí věřím.

Čtěte také:

• Těhotenská cukrovka: Vyšetření je pro mnohé noční můrou
• Odběr plodové vody, neboli amniocentéza
• Co dokáže prenatální diagnostika

Neradím tímto článkem nikomu, aby odmítal testy nebo vyšetření. Jen myslím, že je důležité být informován. Lékařská praxe („takto se to u nás dělá“) je prázdná fráze, dokud nebude i ze strany rodičů (nebo minimálně matky) naplněna informacemi a pochopením problematiky. A já jsem zase nesmírně vděčná za Evu, která říká: Běžně se to teď dělá tak a tak, znamená to tohle a tohle. Popřemýšlej o tom, nastuduj si to nezávisle. Ptej se. Rozhodni se. Protože já (a Tom) rozhodujeme o Damíkovi. Nikdo jiný.

A stejným způsobem (a poslední dobou fakt často) přemýšlím i o porodu. Být informovaná je základ toho nenechat se vmanipulovat do situace, která mi nebude příjemná. Být informovaná znamená vědět. A to je předpoklad k případné argumentaci, asertivitě a aktivnímu přístupu. Ale o tom zase někdy příště.

Tak zatial. Vaše rebelující V.

Veronika právě prožívá 27. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?

Lékařskou péči Těhulce LIVE! poskytuje: CMC – soukromá klinika, která klade mimořádný důraz na nejvyšší kvalitu pediatrické péče.