Komplikace, které vás při porodu mohou ohrozit

Sekce aneb operační porod

V případě porodu zakončeného císařských řezem se jedná o operaci v celkové, nebo svodné anestezii. Může být plánovaný (již předem vám lékař oznámí, že budete rodit „císařem“), nebo neplánovaný, ke kterému se přistupuje až v průběhu normálního porodu.

„Tato operace je v ČR prováděna pouze na základě medicínské indikace a v současné době je celorepublikový průměr sekcí 23,7%,“ říká MUDr. Hynek Heřman z pražské porodnice v Podolí.

„Indikace k operačnímu výkonu může být ze strany matky (vážná choroba, vrozená vada pánve, operace na děloze aj.), ale i ze strany plodu (příčná poloha, vícečetné těhotenství, růstová retardace plodu, hrozící hypoxie plodu aj.), anebo indikace sdružené (porucha umístění placenty aj.).“

Ovšem nejčastějším důvodem k sekci je stále ještě předcházející porod císařským řezem. Celá operace císařským řezem trvá zhruba 35–40 minut, z čehož vyjmutí miminka pouze kolem 3 minut.

Císařský řez na přání? Možné, ale pšt…

A pak existuje ještě další důvod, proč neustále stoupají počty sekcí vzhledem k porodům – císařský řez na přání. Praktika, která se děje neoficiálně, je v rozporu s etikou i zdravým rozumem.

Chirurgický zákrok přináší oproti přirozenému porodu pro matku až čtyřnásobně vyšší rizika, mezi něž patří krvácení, poškození tenkého střeva, špatné hojení jizvy a další. Komplikace hrozí i novorozenci, vědci zkoumají souvislosti mezi porodem císařským řezem a vyšším výskytem autismu či astmatu u takto narozených dětí.

Realita je ale jiná a budoucí matky ze strachu či pohodlnosti, především pak z nevědomosti žádají po lékařích „císaře“. Že není všechno zlato, co se třpytí, dokazuje příběh třiatřicetileté Lucie z Prahy.

„Můj první porod byl děs – skoro dva dny nekonečných bolestí, ve finále ruptura konečníku. Už jsem to nechtěla zažít znovu. Když přišel čas porodu mého druhého miminka, svěřila jsem se svému gynekologovi. Vyšel mi vstříc. Do papírů napsal, že mám příčnou polohu plodu (což nebyla pravda) a poslal mě za svým známým porodníkem do porodnice v Brandýse nad Labem.“

(Ta byla v roce 2012 zrušena, pozn. redakce.)

„Pan doktor v Brandýse mě vyšetřil a dohodli jsme se, že za 15 000 Kč operaci provede. Domluvili jsme termín porodu a propustil mě. Císařský řez proběhl standardně v lokální anestezii a bez problému. Přesto pro mě byl celý zákrok velkým rozčarováním, a kdybych měla rodit potřetí, tak už jedině přirozeně.

Rekonvalescence po sekci trvala mnohem déle než po mém prvním porodu, kdy jsem byla opravdu hodně potrhaná. Pak se mi zanítila jizva a léčení se zdálo nekonečné, nemluvě o tom, že jsem se pořádně nemohla postarat o děti a musela se k nám na měsíc nastěhovat maminka.“

Kleště a vakuumextraktor – není-li jiná možnost

Je-li přirozený porod již ve stádiu, kdy nelze přistoupit k císařskému řezu a hrozí komplikace, které vyžadují co nejrychlejší ukončení porodu, může porodník sáhnout po kleštích, nebo vakuoextraktoru. I když jde v obou případech o maminkami obávané nástroje, skutečnost není tak dramatická.

Porody kleštěmi se dnes provádějí pouze nízké nebo střední, podle úrovně pánve, kde se nachází hlavička miminka. Mnohdy jde o mnohem šetrnější způsob než prodlužování porodu a tlačení ženě na břicho. V České republice se tímto způsobem rodí pouze 2–3 % dětí, ale např. ve Velké Británii až 15 %.

Někdy se komplikovaný porod zakončuje také tzv. vakuumextrakcí. Jde o umělohmotný zvon, který se umístí na hlavičku miminka a tahem se hlavička porodí.

Jak ale uvádí ve své knize uznávaný porodník MUDr. Antonín Pařízek, hlavní rozdíl oproti klešťovému porodu je, že se vakuumextrakce nesmí provádět při výraznější poruše zásobení dítěte okysličenou krví. To je značná nevýhoda, protože nedostatek kyslíku je nejčastější důvodem operačního ukončení porodu ve II. době porodní.

Ruptura hráze nebo děložního hrdla

I když jsou tato porodní zranění nepříjemná, nejsou většinou příliš závažná. Samozřejmě vždy závisí na rozsahu poranění a způsobu ošetření.

„Ruptura čípku děložního nejčastěji vzniká při předčasné snaze rodičky o tlačení, nebo v případě, že byla dříve na čípku provedena nějaká operace (např. konizace). Drobná poranění v oblasti hráze a pochvy jsou relativně častá, jednoduše ošetřitelná a dobře se hojí,“ uklidňuje porodník.

„Často se provádí tzv. episiotomie (nástřih hráze), z důvodu předcházení rozsáhlejšího poranění, které může v nejhorším případě poškodit i svěrač, nebo střevo.“

Tato závažná poranění je nutné pečlivě ošetřit v celkové narkóze.

Poranění pánve

Poranění pánve se při porodu příliš nevyskytuje. Jde spíše o případy, které spadají do oblasti ortopedie a dochází k nim hlavně při autonehodách nebo vážných úrazech.

„V průběhu těhotenství se občas vyskytne symfyzeolyze – rozvolnění v oblasti stydké spony, které se projevuje bolestí při pohybu a chůzi. Tato komplikace se velice rychle a samovolně po porodu upraví.“

Čtěte také:

• Škodlivá, ale užívaná metoda při porodu: naléhání na břicho
• Jsem po porodu
• Komplikace při porodu nemusí nutně vést k císařskému řezu

Embolie plodovou vodou

Embolie plodovou vodou je jedna z nejzávažnějších komplikací souvisejících s graviditou. Její výskyt je naštěstí velmi výjimečný, ale bohužel ve více než 50 % končí smrtí rodičky. Velmi zjednodušeně řečeno, jde o přestup amniální tekutiny (plodové vody) do matčina cévního řečiště. I

jen nepatrné množství může mít fatální následky. Příznaky nastupují velmi rychle a podobají se anafylaktickému šoku.

„Jedná se o neočekávanou, akutní situaci, kterou nelze předvídat a této situaci nelze nijak předcházet,“ říká MUDr. Heřman. „V případě, že dojde k tomuto typu embolizace, dochází postupně k poruše krevní srážlivosti a následně k selhávání jednotlivých orgánů, což může mít i při velmi rychlé a profesionální intenzivní péči za následek úmrtí ženy.“

Pokud žena ještě neporodila (embolie plodovou vodou se může vyskytnout jak v těhotenství, tak při porodu, i po narození dítěte), přistupuje se ihned po základní stabilizaci rodičky k císařskému řezu.

Co si sbalit do porodnice?

Tři tašky

Ještě stále není úplně konec těhotenství, ale pomalinku byste se měla chystat na den D. Připravte sobě a miminku věci, které budete v porodnici potřebovat.

Hemoragický a septický šok

V rámci porodu může nastat situace, kdy se maminka dostane do šokového stavu. Nejčastěji jde o šok hemoragický, který souvisí s větší ztrátou krve. V mnohem menší míře se setkáváme se šokem septickým, který způsobují toxiny a mikroby v krvi.

„Hemoragický šok je hemodynamická porucha, kdy dochází k postupnému zhoršování cirkulace, což vede výsledně k hypoxickému postižení tkání,“ upozorňuje Hynek Heřman. „Bohužel, krvácení v souvislosti s porodem stále patří k nejčastějším příčinám úmrtí v souvislosti s těhotenstvím.“

Nadměrné krvácení ve III. době porodní

Poporodní krvácení může mít příčinu v rozsáhlém porodním poranění, zadrženém lůžku, nebo v nedostatečném stahování dělohy.

„Kontrakci a správné zavinování dělohy lze podpořit farmakologicky, eventuálně nitroděložním výkonem v celkové narkóze. V případě, že nedochází k samovolnému odloučení placenty, vyčkáváme pouze, nedochází-li k závažnému krvácení.

Pokud by ale byla žena ohrožena silným krvácením po porodu, je nutno velmi rychle odstranit placentu v celkové narkóze. Nedojde-li k dostatečnému zastavení krvácení, musíme přistoupit k revizi cestou břišní operace,“ dodává na závěr MUDr. Hynek Heřman.