Školka a kojení: Jde to dohromady?

Odpověď zní: Ano! Ačkoliv se stále více maminek snaží své dítko kojit co nejdelší dobu, protože jsou si moc dobře vědomy pozitiv, která kojení pro jejich děťátko přináší, při nástupu dítěte do školky mnohdy kojení už tak samozřejmé není. Přitom má ještě i v tomto období smysl a je přínosem nejen pro dítě.

Zdroj: archiv redakce

Kojení během doby, kdy dítě chodí do školky, může zásadním způsobem pomoci z hlediska imunity či zvládání nemocí, které se v dětských kolektivech a právě v tomto věku často vyskytují. Kojení má samozřejmě i významnou výživovou hodnotu a pro dítko funguje i jako psychická podpora v nové situaci.

Ale nejen pro dítě je akt kojení důležitý. I pro vás budou společně strávené chvíle při kojení velmi příjemným okamžikem – když si po celém dni v práci se svým dítkem sednete nebo lehnete a odpočinete si. Kojení vám pomůže udržovat vzájemné pouto a oba celodenní odloučení lépe zvládnete.

Co když bez kojení neusne?

Možná vaše dítko jinak než na prsu neusne a vy máte obavy, jak celý den ve školce zvládne. Ale ani to není důvodem k jeho odstavení, není potřeba ho předem učit, aby usnulo samo bez kojení. Dítko se dané situaci přizpůsobí a brzy si navykne, že mlíčko dostane až doma od maminky. V kolektivu se zabaví a i spánek bez prsu zvládne. Důležité je, pokud má o kojení stále zájem, aby mu bylo po příchodu ze školky dopřáno.

Kojení předškoláčků ze zkušenosti maminek

Lenka: „Mám téměř 3letého syna. Do školky začal chodit na pár hodin od jednoho roku. Jak rostl, postupně jsem čas, který trávil ve školce prodlužovala. Od 2,5 roku chodí do školky na celý den a i tam spí. Velmi jsem se bála, jak zvládne hlavně spaní, protože doma zásadně usíná a také se probouzí na prsu. Velmi mě překvapilo, když mi učitelky řekly, že syn tam bez problémů usne, nic nechce a je spokojený. On to ve školce bere úplně jinak než doma, umí to oddělit, ví, že maminka tam není, a podle toho se zařídil. Takže to, že je ve školce, nehraje vůbec žádnou roli, co se jeho kojení týče. Asi jsem ho ve spoustě věcí podceňovala.“

Katka: „Malého jsem intenzivně kojila a usínal na prsu. Když mu bylo dva a čtvrt roku, nastoupila jsem do zaměstnání a začala se o něj starat babička. Šlo to bez pláče, prostě si našli svůj způsob. Když jsem ale byla s ním, kojila jsem ho dále podle jeho potřeb. Dnes jsou mu 3 roky a chodí do školky. Kojím ho po probuzení, a když je ve školce, chce mlíčko až doma.“

Kristýna: „Můj syn šel do školky ve dvou letech. A i když je dodnes na kojení závislý, vyrovnával se s mou nepřítomností, i s tím, že se musí v mnoha věcech naučit samostatnosti, celkem dobře. Když se asi po měsíci stabilizoval, nechala jsem ho tam poprvé i spinkat a proběhlo to zcela bez problémů. Vzal si s sebou oblíbenou hračku, ale ani si na ni nevzpomněl. Byl plný nových vjemů a dojmů a usnul okamžitě. Ze zkušenosti bych tedy doporučila počkat, jak dítě na tuto situaci zareaguje, a pokud máte možnost, ze začátku dítě brát ze školky pár týdnů po obědě, aby se adaptovalo, a až poté ho tam nechat spinkat.“

Čtěte také:

Pavla: „Naše malá zvládla usínání ve školce na jedničku. Přitom doma usínala jedině na prsu. Ale samozřejmě se kojení dožadovala. Kojila jsem ji ráno před odchodem a potom po příchodu ze školky.“

Michaela: „Z vlastní zkušenosti vím, že se děťátko přizpůsobí a není třeba nic dopředu řešit. Můj syn chodí do školky rok, kojí se dále a dokonce zvládl 2 týdny beze mě, když jsem byla na operaci.“

Simona: „Nám kojení při nástupu do školky obrovsky pomáhalo. Vždy, když bylo těžší loučení, dcera se ještě nakojila a pak to bylo jednodušší. První dny jsem ji nakojila hned, jak jsem pro ni přišla. Bylo úžasné sledovat, jak si postupně zvykala a přestala kojení potřebovat – nejprve při odchodu ze školky, později i ráno při loučení. Nyní se už ve školce nekojí vůbec. Spát tam ale nechtěla, říkala učitelkám, že na usnutí potřebuje maminku. Ve školce ale byli velmi vstřícní a vnímaví a shodli se na tom, že nemá smysl ji nutit, a tak prostě nechodí spát. Já bych určitě doporučila i po nástupu do školky v kojení pokračovat.“

Lucie: „Moje dcerka chodí už rok do školky a stále ji kojím. A začátek snášela mnohem lépe než můj syn, kterého jsem nekojila.“

Jarka: „Můj syn začal chodit do školky, když mu bylo 3,5 roku. Měla jsem velké obavy, nebyl velmi společenský, moc toho nenamluvil, byl na mě dost vázaný a po obědě jinak než na prsu neusnul. Asi za dva týdny se zadaptoval a na rozdíl od mnoha dětí ráno vůbec neplakal. Velmi si to ve školce oblíbil a dokonce tam bez problémů spí.“

Andrea: „Obě své děti jsem kojila, když chodily do školky. A myslím, že kojení jim hodně dalo. Kromě občasné rýmy se jim totiž nemoci vyhýbaly.“

Jana: „Nástup a adaptace ve školce byly díky kojení jednodušší u obou mých dětí. Děti, které doma usínaly jen se mnou a jen při kojení, ve školce začaly spát samy a usínaly rychle. A nebývaly ani nemocné, vůbec nevíme, co jsou to antibiotika.“

Volně přeloženo a upraveno z www.mamila.sk