Roztroušená skleróza, revmatoidní artritida a další autoimunitní onemocnění versus těhotenství

Roztroušená skleróza

Je to chronické, pomalu probíhající onemocnění, při kterém dochází k degeneraci bílé hmoty mozkové. Postiženy jsou stejně muži jako ženy a první příznaky se objevují mezi 20. – 40. rokem života.

Pro nemoc je charakteristický průběh se střídáním příznakových a bezpříznakových stádií. Nemoc nejčastěji začíná zánětem očního nervu, dále se objevují poruchy citlivosti a hybnosti končetin.

Do obrazu roztroušené sklerózy patří třes, porucha řeči a koordinace pohybů, potíže s udržením moči, únava, deprese a porucha paměti a soustředění.

Roztroušená skleróza nemá vliv na těhotenství ani na plodnost. Průběh nemoci není těhotenstvím ovlivněn, ale těhotenství může vyvolat první příznaky nemoci v životě. Pokud nemoc přejde v těhotenství do akutního stadia, bývá to ve třetím trimestru nebo v prvních třech měsících po porodu. Ženy mají vysoké riziko močové infekce. Jejich vnímání bolesti je změněno, což může vést k nerozpoznání porodních bolestí.

Revmatoidní artritida

Je chronické zánětlivé onemocnění kloubů. Vyskytnout se může v jakémkoli věku, ženy jsou postiženy dvakrát až třikrát častěji než muži. Postiženy jsou zejména klouby horních a dolních končetin.

Onemocnění se projevuje bolestivostí a ztuhlostí kloubů, která je nejhorší ráno a během dne ustupuje. S postupem onemocnění dochází k omezení pohyblivosti, klouby bývají zdeformované. Kromě kloubního postižení může být postižena kůže, oči, játra, plíce a cévy. Do obrazu onemocnění patří i zvýšená teplota, únava, hubnutí a chudokrevnost.

Studie dokazují, že během těhotenství a po něm se může revmatoidní artritida zlepšit. Je ale důležité, aby bylo těhotenství pečlivě naplánováno do doby, kdy je žena v klidovém stadiu nemoci. Během těhotenství by měla být pečlivě sledována, aby mohla být vhodně léčena. I v těhotenství lze užívat některé léky tlumící bolest.

Crohnova nemoc

Crohnova nemoc je chronické zánětlivé onemocnění, které může postihnout kteroukoli část trávicího ústrojí. Nejčastěji je postižena koncová část tenkého střeva a jeho přechod v tlusté střevo.

Na vzniku onemocnění se podílejí vlivy imunologické, psychogenní, infekční a alergické. Nemoc se projevuje průjmovitými stolicemi s příměsí hlenu, bolestmi, zvýšenou teplotou, nechutenstvím a hubnutím. Častou komplikací je vznik píštělí a abscesů v okolí konečníku.

U žen trpících Crohnovou nemocí je popisována vyšší frekvence samovolných potratů. Týká se to především žen, které otěhotněly v akutním stadiu nemoci, a žen, které byly v době otěhotnění krátce po chirurgickém odstranění části střeva.

Dále je popisováno vyšší riziko předčasného porodu hlavně mezi 33. a 36. týdnem těhotenství, a to zhruba 16 %. U 20 % pacientek přechází vlivem těhotenství nemoc do akutního stadia. Crohnova choroba není důvodem k ukončení těhotenství císařským řezem. Důvodem k provedení císařského řezu je akutní stadium nemoci a zjizvená oblast konečníku.

K léčbě Crohnovy nemoci v těhotenství se používají sulfasalazin, sulfapyridin, kortikoidy. Imunosupresiva je lépe vysadit tři měsíce před otěhotněním a neužívat po celou dobu těhotenství. Stejně tak je v těhotenství kontraindikováno podávání metotrexátu, cyklosporinu a metronidazolu.

Myastenia gravis

Jde onemocnění na autoimunitním podkladě, které se projevuje svalovou únavou a ochablostí. Potíže se mění během dne, nejmírnější jsou ráno. Na počátku onemocnění bývá postiženo obličejové svalstvo.

Pacienti mají smutný a ospalý výraz. Přidává se obtížné žvýkání, polykání a mumlavá řeč. V další fázi je postiženo i svalstvo horních i dolních končetin. Pokud dojde k postižení i dýchacích svalů, objevuje se dechová nedostatečnost, což je velmi závažný stav vyžadující umělé plicní dýchání.

Toto onemocnění může být těhotenstvím různě ovlivněno. Stav ženy může zůstat stejný, zlepšit se nebo naopak se může výrazně zhoršit. Většina změn stavu ať pozitivních tak negativních proběhne v prvním trimestru těhotenství.

Nejrizikovější jsou pacientky, které otěhotněly v prvním roce nemoci. Proto se jim doporučuje odložit těhotenství na pozdější dobu. Myastenie nemá vliv na těhotenství ani plodnost. Pouze bylo prokázáno nepatrně vyšší riziko samovolných potratů u žen trpících touto nemocí.

Z léků používaných při léčbě myastenie se používá azatioprin a prednison. Imunosupresiva se v těhotenství nepodávají. Porod je možný vést vaginálně a císařský řez je prováděn z porodnického důvodu. Kojení je u žen trpících myastenií možné. V šestinedělí je ale nutná prevence infekce.

Lupus erythematodes (LE)

Lupus erythematodes se vyskytuje ve třech formách – systémový LE, chronický LE s postižením kůže bez onemocnění orgánů a LE vyvolaný léky. Jde o autoimunitní onemocnění, které postihuje téměř všechny orgány v těle.

Podstatou nemoci je nadměrná aktivita bílých krvinek (B lymfocytů), což vede k tvorbě protilátek proti vlastním tkáním v těle. Systémový lupus erythematodes (SLE) postihuje převážně ženy mezi 15. – 45. rokem života. Příčina vzniku onemocnění není objasněna. Mezi klasické příznaky SLE patří kromě motýlovitého zarudnutí na kůži obličeje postižení dvou a více kloubů, osrdečníku a ledvin. Dále se onemocnění projevuje zvýšenou citlivostí na sluneční záření, které se projeví zesílením vyrážky na kůži obličeje.

Přítomna bývá horečka, která se střídá se zvýšenou teplotou nebo i teplotou normální. Postižení ledvin je doprovázeno vysokým tlakem a poklesem ledvinných funkcí. Závažné jsou neurologické projevy související s postižením nervů a bílé hmoty míšní. Vyskytnout se mohou křeče s deliriem, které mohou skončit i komatem.

Léčba spočívá v podávání nesteroidních protizánětlivých léků, kortikoidů, antimalarik a imunosupresiv. Prognóza pacientek se SLE je celkem příznivá. Více než 90 % pacientek přežívá déle než deset let od zjištění nemoci. Onemocnění většinou probíhá ve formě remisí (klidových období) a vzplanutí, která jsou doprovázena horečkou a orgánovým postižením.

Asi u 15 % těhotných pacientek se SLE dojde ke vzplanutí nemoci, což je zhruba dvakrát častěji než u pacientek netěhotných. 

Pacientky, které mají postižené ledviny, mají vyšší riziko preeklampsie, což je onemocnění vázané pouze na těhotenství. Projevuje se vysokým tlakem, bílkovinou v moči a otoky. Asi u 29 % těhotných pacientek končí porod císařským řezem, nejčastěji z důvodu hrozícího nedostatečného zásobení plodu kyslíkem (hypoxie). Dalším důvodem k císařskému řezu může být celkově špatný stav ženy. Pro vyšší riziko infekce po vaginálním porodu by měly být ženě podány antibiotika a kortikoidy.

Při léčbě vysokými dávkami kortikoidů se kojení ženě nedoporučuje. Pokud v určitých případech žena přesto kojí, měla by se vyvarovat kojení v prvních 4 hodinách po podání kortikoidu.

Sklerodermie

Onemocnění je charakterizováno ztuhnutím kůže. Vyskytuje se nejčastěji ve věku 20 – 40 let a její výskyt je relativně vzácný. Prvním projevem bývá teplota, bolesti kloubů a tzv. Reynaudův fenomén, který se projevuje nedokrvením koncových částí končetin v chladu.

Postižení pokračuje otoky rukou, nohou a obličeje. Kůže je napjatá a střídají se na ní oblasti se zvýšenou pigmentací a oblasti bez pigmentace. Kůže se stává postupně tuhá, má voskovitý vzhled. Obličej je maskovitý, strnulý a bez výrazu. Postupně dochází k omezení pohyblivosti v kloubech, zažívacím obtížím. Pacienti mají často vysoký tlak a poruchu srdečního rytmu. V pokročilém stadiu onemocnění selhávají ledviny. Účinná léčba neexistuje. Podávají se léky na rozšíření cév, léky na vysoký tlak, penicilamin a imunosupresiva.

Čtěte také:

• Lupénka: Otravná nemoc, s níž se dá žít
• Infekční onemocnění v těhotenství
• Žloutenka a těhotenství

Antifosfolipidový syndrom

Antifosfolipidový syndrom je charakterizován přítomností antifosfolipidových protilátek v krvi. Projevuje se výskytem krevních sraženin, nepříznivým průběhem těhotenství, které může vést k potratu nebo předčasnému porodu.

Na podkladě špatně fungující placenty může dojít k nitroděložnímu růstovému opoždění až odúmrtí plodu. Pacientky mají vyšší riziko preeklampsie ve druhé polovině těhotenství.

Podle mezinárodní domluvy by se měla vyšetřit na přítomnost antifosfolipidových protilátek každá žena, u které došlo k jednomu nebo více neobjasněným úmrtím plodu, u více jak jednoho předčasného porodu do 34. týdne těhotenství v důsledku preeklampsie nebo nedostatečné funkce placenty. Dalším důvodem pro vyšetření jsou více jak tři samovolné potraty před 10. týdnem těhotenství v anamnéze.

Těhotným ženám s antifosfolipidovým syndromem se podává injekčně heparin a nízké dávky kyseliny acetylsalicylové, což jsou léky na ředění krve. S podáváním heparinu je třeba pokračovat ještě šest týdnů po porodu nebo přejít na warfarin podávaný v tabletách.

Ulcerosní kolitida

Je zánětlivé onemocnění, které postihuje výlučně sliznici tlustého střeva a konečníku. Příčina vzniku nemoci není dosud objasněna.

Nejvíce zastánců má teorie o autoimunitním podkladu nemoci. Svoji roli ale hrají genetické faktory, vliv zevního prostředí a infekce. Při onemocnění se střídají akutní a klidová stadia.

Akutní stadium nemoci se projevuje bolestmi břicha, krvavými průjmy s příměsí hlenu, nechutenstvím a hubnutím. Často se vyskytuje i horečka. Existuje kontroverzní názor na otázku vlivu nemoci na délku těhotenství.

Většina studií se shoduje na tom, že těhotné ženy trpící ulcerosní kolitidou nemají vyšší riziko předčasného porodu. Pokud ale dojde ke zhoršení nemoci v těhotenství, dojde až u poloviny těchto žen k takovému zhoršení stavu, že je nejvhodnější ukončení těhotenství.