První třída – jak ji zvládnout?

I pro ty děti, které již měly natrénovány určité dovednosti i návyky z mateřské školky, je všechno trochu (anebo více než trochu) jinak.

Školka, byť už byla spojená s ranním vstáváním, více či méně chaotickým vypravováním se z domu, adaptačními problémy, zvykáním si na nové prostředí a na nové kamarády, byla spíše zábavou a rekreací. Více než každodenní zaměstnání představovala zájmový klub, kde se dítě sešlo s přáteli, pobavilo se a prožilo něco zajímavého.

Škola není školka

Škola je už povinností v pravém slova smyslu. Není možné si ráno prostě vzpomenout, že se nikam nejde, protože je venku tak krásně, nebo naopak tak ošklivě, že se člověk ostýchá vystrčit nohu zpod peřiny. Nelze si vymínit návrat domů po „o“, když je konec vyučování až odpoledne. A místo obrázků a neumělých rukodělných výrobků dítko domů přináší domácí úkoly a papírky se vzkazy pro rodiče.

Náročné nároky

V prvním roce se dítě ve škole setkává s mnoha náročnými úkoly. Musí zvládnout soustředit se, to znamená po dobu pětačtyřiceti minut vyvinout přiměřenou pozornost na předmět výuky. Velké nároky klade i vývoj grafomotoriky, tedy nácvik psaní. Dítě se ve škole také musí naučit samostatnosti, spolupráci a respektu k pravidlům.

Co můžete udělat pro to, abyste svému prvňáčkovi pomohli zvládnout všechny uvedené nároky?

Zaměřte se na přípravu. Vysvětlete dítěti, co ho ve škole čeká, vyhněte se strašení, ale naopak se soustřeďte na to, co by se mu ve škole mohlo líbit a co by ho mohlo bavit. Motivace je důležitá.

Povzbuzujte dítě, nešetřete chválou a s kritikou zacházejte jak s kořením – používejte ji uměřeně a s citem. Naslouchejte svému dítěti. Dávejte najevo zájem o to, jak se cítí. Dopřejte mu odpočinek. Škola je těžká práce a není divu, že je šestileté dítě unavené.

Poskytněte mu prostor na hru. Malý školák je především dítě a pro dítě je hra stále velmi důležitou záležitostí.

Učte se společně. Naučit se učit není jednoduché a dítě potřebuje vaši pomoc a povzbuzení. Nepřehánějte to ale délkou domácí přípravy a dítě zbytečně nepřetěžujte.

 Vychovávejte dítě k samostatnosti. Nechte svého prvňáčka, aby se sám oblékal a připravoval si věci do školy. Svěřte mu některé domácí povinnosti, které bude pravidelně vykonávat.

Poznejte, v čem je dítě dobré, v čem vyniká. Posilujte jeho zájmy a tím i jeho sebevědomí.

Spolupracujte se školou. Komunikujte s učitelem svého dítěte, případné problémy s prospěchem nebo chováním se snažte řešit společně.

Víte, jak jednat a vyjednat s učitelem?

Co dělat, pokud si nemůže zvyknout?

Většina dětí se do školy těší. Co však dělat, pokud se těšení a radost změní na odmítání, nechuť či slzičky?

Dítě může být na školní docházku nezralé. Pokud má prvňáček zásadní problémy s adaptací, je plačtivý, nemůže se odloučit od svých hraček, stýská se mu po kamarádech ze školky a obtížně zvládá přípravu do školy, je vhodné konzultovat stav s psychologem v pedagogicko-psychologické poradně. Ten buď doporučí dodatečný odklad, nebo rodičům poradí, jak dítěti zvykání na školu ulehčit.

Vstup prvňáčka do školy se nezdařil – co teď?

Problém může být v osobnosti dítěte. Introvertní, plaché a uzavřené či nejisté děti můžou přechod na nový režim zvládat obtížněji. Snažte se dítěti dodat sebedůvěru. Buďte trpěliví, povzbuzujte ho a chvalte za každý pokrok.

Jistou nevýhodu také zpočátku mohou mít děti, které jsou menšího vzrůstu. Zjednodušeně to lze napsat i tak, že drobný introvertní intelektuál může v prvních týdnech či měsících být méně úspěšný než jeho méně intelektuálně obdařený spolužák, který je ale velký a společensky obratný. Časem se tyto rozdíly srovnají.

Neúspěch ve škole může být další příčinou nechuti k učení a ke škole obecně. Hledejte příčiny, proč se vašemu dítěti ve škole nedaří. Zapojte do řešení učitele dítěte, případně odborníka – psychologa.

Pokud se dítě do školy netěší, může být na vině i učitel nebo prostředí ve třídě. Zde může být řešení velmi obtížné a může vést i k přeložení do jiné třídy nebo ke změně školy.

Co dělat, pokud mu nejde čtení a psaní?

Už v první třídě se mohou projevit obtíže se soustředěním, hyperaktivitou, špatnou pamětí či neschopností vnímat rytmus slova. S jistotou bývají poruchy učení diagnostikovány až ve druhé třídě, poté, co si dítě alespoň částečně osvojí a zautomatizuje správné tvary všech písmen.

Pokud však už prvňáček nestačí tempu ostatních, má výrazné problémy se čtením nebo psaním, je vhodné navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu, kde psycholog odhalí příčinu potíží a doporučí možnosti jejich řešení.

Co dělat, pokud nemá kamarády?

Ne každé dítě, stejně tak jako ne každý dospělý, umí snadno navázat vztahy v novém prostředí. Pokud i vaše dítě patří mezi ty, které k utvoření nového přátelství potřebují víc času, nenuťte ho za každou cenu účastnit se velkých společenských akcí, ale zkuste ho začlenit do menší skupiny – kamarády může najít třeba v zájmovém kroužku.

Podporujte ho také v tom, aby si občas pozvalo spolužáky na návštěvu k sobě domů. Ve známém prostředí se bude cítit jistější a bude pro něj snazší překonat ostych.

Nezapomeňte, že vy svoje dítě znáte nejlépe. Pokud máte z jakéhokoliv důvodu pocit, že něco není v pořádku a že vaše dítě není ve škole spokojené, hledejte příčiny dřív, než problém naroste.

Dítě se stalo školákem, ale je stále jenom dítětem, i když má nový společenský status.