Vstup prvňáčka do školy se nezdařil – co teď?

Tak na školáka ještě nemáš!

Jedním z úkolů povinné školní docházky je umožnit dítěti takové vzdělávání, ve kterém se bude cítit úspěšné. Úspěch je nejlepší motivací k další práci a k učení. Učitel se ve třídě určitě i pro nezralého žáčka bude snažit vytvořit podmínky, ve kterých mu umožní úspěch zažít, ale pokud je propast v některé oblasti vývoje dítěte příliš velká, sami spolužáci nebo i leckdy i samotný žák si všimnou, že něco není v pořádku.

Odvolávat, co jsme slíbili v září, a slibovat, co jsme odvolali, zase příští rok, je nesmírně psychicky náročné pro celou rodinu, zejména však pro dítě. Může ztratit důvěru ve vlastní schopnosti a hlavně chuť se cokoli učit. Říct někomu, že už dozrál do školních let a pak mu po dvou měsících sdělit, že jste se spletli (i všem spolužákům, všem vrstevníkům, babičkám, tetičkám i rybičkám), že na to ještě nemá a bude se muset vrátit do školky, je prostě strašidelné bez ohledu na to, že zákon takovou možnost povoluje. Dítě za Vaše neuvážené rozhodnutí nemůže!

Zákon dodatečný odklad povoluje

V paragrafu 37 novelizovaného školského zákona v odstavci 3 se píše: „Pokud se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok.“

Chápejme tento odstavec jako zadní vrátka pro ty žáčky, u kterých se skutečně problém projevil bez očekávání až během školní docházky. Mnohem snadněji pochopitelný je odklad z důvodů nerovnoměrností v procesu socializace, kdy nemusíme dobře předvídat, jak se žák bude mezi novými vrstevníky v novém prostředí chovat. Na vše ostatní existuje čas a prostor pro dostatečné otestování dítěte tak, aby nás pokud možno nic tak významného nepřekvapilo.

Nechat ve škole, nebo vzít zpět?

Zda vzít dítko z rozjetého vlaku, nebo jej v něm nechat, je velmi individuální záležitostí a musí se posuzovat pečlivě vždy ve vztahu k tomu, zda výhody a užitek, který žáčkovi vznikne dodatečným odkladem, převáží tu psychickou újmu, kterou mu samotným aktem způsobíme. Z důvodů těchto (pomineme-li finanční a jiné výhody) se dítko nechávalo v předškolním vzdělávání o rok déle už preventivně. Přinášelo to mnoho výhod. Rodiče si prodloužili dobu, kdy se o dítko až do večera postarala školka, nemuseli platit školkovné a režim rodiny mohl ještě pár měsíců žít v poklidu zaběhnutých kolejí. Školský zákon v současnosti z tohoto důvodu omezuje bezplatnou docházku pouze na 12 měsíců v posledním předškolním roce, takže za prodloužený pobyt nad jeden rok si zaplatíme. Dále zpřísnil podmínky pro posuzování odkladu školní docházky doložením dvou doporučení (odborný lékař nebo klinický psycholog + školské poradenské zařízení).

Paní učitelka Jana z pražské základní školy říká: „Měla jsem za svou praxi několik osobních zkušeností s těmito žáčky a chci vzkázat rodičům, aby dobře zvážili termín nástupu dítěte do školy. Nezralost dětem znemožňovala pochopit školní látku a během několika měsíců jim spolužáci úplně utekli – nejen svými výsledky, ale i svými zájmy.“

Tomu odpovídá i definice toho, jak se dítě mladšího školního věku projevuje. Kolem šestého roku dochází totiž ve vývoji dítěte k velkým změnám. Je schopné rozpoznávat detaily celku (důležité pro nácvik čtení), dokáže se více ovládat, přestává žít jen ve světě své fantazie, umí se soustředit (cca 10 minut). Je přiměřeně samostatné, zvládá být určitou dobu bez rodičů, umí si záměrně zapamatovat (např. zadání úkolu). Reguluje své emoce, komunikuje s vrstevníky. Myšlení postupně přechází od názorného k logickému. Ve fyzickém vývoji se především mění proporce, pro tuto zralost se používá tzv. filipínská míra (dítě si dosáhne přes hlavu na ucho).

Příčiny školní nezralosti

Častou příčinou dodatečného odkladu bývá přetrvávající hravost dítěte, která se neslučuje se záměrným učením, plněním školních povinností, soustředěním a chápáním role žáka a učitele. Dítě bývá roztěkané, nerozumí, proč si má něco zapamatovat. Nedokáže se soustředit, neumí být hráčem v týmu, proto může mít časem i problémy se zařazením do kolektivu. Vodítkem bývá také velmi pomalé tempo zvládání látky, dítě na řadu úkolů svou úrovní vývoje nestačí a začíná za třídou zaostávat. Výsledkem takové školní docházky může být dlouhodobý stres, přetěžování domácí přípravou a tím i odpor ke škole, který může vyústit i v psychosomatické potíže, jako je ranní nevolnost, pomočování, návrat o vývojový stupeň níže, stagnace. V takovém případě je na zvážení rodičů, zda nepožádat o dodatečný odklad školní docházky. Samozřejmě by na přetrvávající potíže měl upozornit především třídní učitel.

Paní učitelka Irena poukazuje na to, že řada dětí svůj skluz sice dožene, ale některé tvoří takový ocásek třídy celý první stupeň základní školy, mnohdy i celý druhý. Pro tyto děti by bylo rozhodnutí vrátit se zpátky do školky užitečné. V některých školách zřizují přípravné třídy, primárně sice pro sociálně znevýhodněné žáky, ale se vzdělávacím programem zaměřeným právě na vyrovnání vývojových nezralostí. Pořádají také nejrůznější kurzy pro předškoláky, takže je možné žáčkovi přípravu na školu nakombinovat tak, aby neměl pocit, že neuspěl a musí se vracet do školky. Tady je nejdůležitější role rodičů a nejbližšího okolí, jak situaci dítěti interpretují.

Jak postupovat při dodatečném odkladu

Žádost podává zákonný zástupce nezletilého dítěte.

Poraďte se s třídním učitelem vašeho dítěte a poté požádejte o dodatečný odklad ředitele školy. Doporučujeme jednat také s výchovným poradcem školy. Dodatečný odklad je možný pouze do konce prvního pololetí 1. ročníku. Písemnou žádost podejte řediteli školy, ve které dítě povinnou školní docházku plní. Lhůta pro vyřízení žádosti je 30 dní. Proti rozhodnutí ředitele můžete podat odvolání ke krajskému úřadu. Ředitel školy rozhodne o dodatečném odložení povinné školní docházky se souhlasem zákonného zástupce dítěte. (Zdroj: Portál veřejné správy, MŠMT)