Antibiotika – pro a proti

Antibiotika by neměla být součástí léčby běžných nemocí, jako jsou virózy a nachlazení. Je potřeba je užívat uvážlivě po stanovení přesné diagnózy. Proč? Zeptali jsme se MUDr. Martina Gregory.

thermometer-1539191_1280-1100x618.jpg Zdroj: Pixabay.com

Antibiotika nelze chápat jako všelék, který do druhého dne zbaví nemocného jeho potíží. Často se opomíjí fakt, že většina bolestí v krku a katarů horních dýchacích cest je virového původu a antibiotikum zde není lékem první volby.

Penicilin

Laik často chápe antibiotikum jako základní lék na každou bolest v krku a dává ho na úroveň symptomatických léků, jako je paracetamol (Paralen) nebo ibuprofen (Brufen, Ibalgin). Ty tam jsou doby, kdy antibiotikum použil lékař, až když všechny léčebné prostředky selhaly.

Tenkrát býval jediným antibiotikem penicilin a ve své době dokázal skutečné zázraky. Mezitím se spektrum antibiotik značně rozšířilo, i když penicilin a látky od něho odvozené zůstaly stále základním lékem celé řady nemocí.

Odolné bakterie

S rozvojem antibiotické éry v medicíně vyvstal i její největší problém, a to vznik tzv. rezistence bakterií na často používaná antibiotika. Bakterie si prostě na některá z nich vytvořila ochranu, takže se antibiotika stala neúčinná.

I přes hledání nových druhů léků zůstává ve vyspělých zemích jedním z největších medicínských problémů ztráta citlivosti na bakterie. Proto je tak důležité podávat tyto léky opravdu jen v odůvodněných případech pokud možno na základě mikrobiologického rozboru stěru z postižené tkáně nebo ze vzorku krve či mozkomíšního moku. O běžném vyšetření krve či moče ani nemluvě.

Nežádoucí účinky

Dalším problémem užívání antibiotik jsou jejich nežádoucí účinky. Ty mohou být značné a při neuváženém podání může nežádoucí účinek převážit nad účinkem příznivým, léčebným. Spektrum nežádoucích účinků je široké od zažívacích potíží a kožní vyrážky až po šokový stav.

Nelze zapomenout ani na fakt, že podání antibiotik působí přechodné snížení přirozené obranyschopnosti organizmu. Jejich nasazení krátce po začátku nemoci vede k rychlému zlikvidování bakterie, která způsobila infekci.

Organizmus ani nestačí plně rozvinout a procvičit všechny své možnosti boje s infekcí a jeho imunitní systém nemá možnost naučit se s bakterií bojovat. Jsou ale některé závažné nemoci, kde je včasné podání antibiotika nutné, protože s bakterií by si tělo poradit nedokázalo.

Čtěte dále

Vlastní i imunita

U většiny běžných stonání je ale zapojení síly vlastní imunity velmi žádoucí. Nemoc, se kterou se dítě samo vypořádá, jeho organizmus posílí. Antibiotikum navíc vedle zamýšleného vyhubení původce nemoci vymýtí i miliardy jiných bakterií, kterými je náš organismus osídlen a které jsou pro správnou funkci mnoha systémů v těle potřebné.

To se týká nejvíce střevní flóry, která je pak vždy zasažena a porušena, což se projeví přinejmenším častými zažívacími potížemi. V neposlední řadě některá antibiotika mohou působit přímo toxicky, například na jaterní tkáň.

Antibiotika jsou účinným a silným lékem. Musí být volena odborníkem a s pečlivou rozvahou.

 

30.6.2023 5:47 | autor: MUDr. Martin Gregora | zdroj: Článek byl zpracován ve spolupráci s MUDr. Martinem Gregorou.

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist