Potravinové alergie: Detektivem nejen na talíři
Lahodné kousky ovoce i zdánlivě neškodné mléko v sobě mohou ukrývat záludnosti, které dokážou pořádně znepříjemnit život. Jak rozpoznáte potravinovou alergii u vašeho dítka?
Zdroj: Shutterstock.com
Změna našich stravovacích návyků, touha poznávat nové chutě vede k růstu výskytu potravinových alergií. Lidé konzumují mnohem více jídel „zkrášlených“ různými dochucovadly, barvivy, zkrátka chemií obsahující alergeny. Ovšem nejvíce bývají alergií na potraviny postiženy děti, dokonce třikrát víc než dospělí.
Začíná to už u kojenců a batolat. Přitom vystopovat potravinovou alergii co nejdřív je důležité, ale zároveň nesnadné.
Příznaky nemusí být jednoznačné
Kopřivka, ekzém, zvracení, průjmy, bolesti břicha, rýma, to všechno mohu být příznaky alergické reakce. Ale taky nemusí a v tom je právě problém. U těch nejmenších prozradí potravinovou alergii nejčastěji ekzém.
Kojená miminka bývají díky mateřskému mléku chráněná. Pokud se však u jejich vrstevníků krmených uměle po jídle pravidelně objevuje ekzém, je třeba to zkonzultovat s lékařem.
„Je důležité přijít co nejdřív, neztrácet čas tím, že budete zkoušet jiné druhy mléka,“ radí francouzská výživová specialistka Laurence Plumey. „Především pokud existují pro alergii rodinné dispozice.“
Pozor, existuje rozdíl mezi alergií a intolerancí
Aby byla situace ještě o něco komplikovanější, tak kromě alergie existují i případy, že organismus není schopen strávit a vstřebat určitou látku. Pak dochází ke zvracení, průjmům, plynatosti, bolestem břicha až křečím.
Zatímco potravinová alergie je imunitně podmíněná a její projevy se dostaví poměrně rychle, více či méně výrazně, potravinová intolerance si v projevech dává na čas (zpravidla po 15 až 60 minutách) a nejsou tak zřejmé. K vyvolání potíží je většinou potřeba velká porce netolerované potraviny.
Potravinová intolerance je způsobená sníženou aktivitou nebo dokonce absencí enzymu, který štěpí určitou součást dané potraviny. A tak některé děti nesnášejí laktózu (mléčný cukr), protože jim chybí laktáza, tedy enzym štěpící laktózu. Podobné je to s nesnášenlivostí lepku.
Méně alergenů u nejmenších
Malé děti bývají alergické především na mléko, nejčastěji kravské. Jde o alergii na bílkoviny v něm obsažené, věkem se však jejich snášenlivost zlepšuje a po dvou až čtyřech letech je šance, že ho děti budou moci znovu zařadit do svého jídelníčku.
„Po roce věku bývají děti alergické na vaječný bílek, mezi třemi a šesti lety to bývají arašídy,“ říká Etienne Bidat, pediatr se specializací na alergie.
Alergické problémy v tomto věku způsobují i ryby, kakao nebo třeba hořčice, sója, některé druhy ořechů, ovoce a zeleniny.
Když se jablko s břízou nesnese
Pokud je dítě alergické na kravské mléko a na sóju, případně na dva druhy ořechů, tak to není nic divného. Ale taková alergie na kiwi a pyl břízy, to už laika zaskočí. Zasvěcený ví, že zkřížená alergie pyl-potravina není žádnou raritou a ve střední Evropě jí trpí až 50 procent pylových alergiků.
I když jsou alergeny na první pohled tak rozdílné, jsou si podobné na bázi biochemické a na to dané protilátky imunitního systému zareagují. Hlavním projevem zkřížené alergie mezi pyly a potravinami je orálně alergický syndrom.
Po konzumaci syrového ovoce nebo zeleniny do několika minut začnou pálit rty, patro, jazyk, škrábat v krku, kůže kolem úst může zčervenat a objevují se i otoky. Pokud v jídle pokračujeme, může se dostavit i závažnější alergická reakce.
Alergie pyl-potravina mívají časově omezené projevy. Někdo si může pochutnávat na jablku po celý rok, jakmile však začnou kvést břízy, tak se dostaví alergická reakce.
První pomoc u miminek
Čtěte také:
- Je vaše dítě alergické? Poradíme vám, jak vhodně zařídit jeho pokoj
- Deset nejčastějších otázek a odpovědí o alergiích a astma
- Alergická rýma a těhotenství. Jak se to rýmuje?
Zkušební balonek po čtyřech měsících
Přechod na jinou než mléčnou stravu může u dětí začít po čtvrtém a před šestým měsícem. Tehdy se projeví, jak je dětský organismus schopný přijímat novinky v jídle. Tato zkouška by se neměla odkládat, protože čím později k tomu dojde, tím je větší riziko negativní reakce.
Toto doporučení se týká všech dětí, nejen těch, v jejichž rodinné anamnéze je alergie. Právě rodiče, kteří sami alergií trpí, se však z obavy snaží moment seznamování s jídelními novinkami odkládat a vaječný bílek nebo rybu, které patří mezi rizikové, dítěti servírují třeba až v roce.
To je špatně. Dobré je skutečně začít mezi 4. a 6. měsícem, kdy ještě není potravinová paleta tak široká. Pokud podáváme nové potraviny postupně, lze lépe sledovat reakce na ně.
Žádné množství není dost malé
Lidé bez zkušenosti s alergií se domnívají, že malé množství „zakázané“ potraviny nemůže škodit. Není to ale pravda, je potřeba ji zcela vyloučit, někomu dokonce stačí jen se jí dotknout a už se dostaví alergická reakce. V případě alergie na vejce je třeba dávat si pozor i na kosmetiku, která je může obsahovat, třeba šampon.
Pro alergiky je zásadní bedlivě číst etikety potravinových i kosmetických výrobků. Stává se totiž, že některá potravina může obsahovat až 14 alergenů, byť v nepatrných dávkách. A co je horší, často není snadné se v informacích na etiketách vyznat.
Dochází i k tomu, že třeba v různých omáčkách, krémech a jiných pochutinách z prefabrikátů není možné uvést a třeba i vystopovat, z čeho všeho byly jednotlivé komponenty vyrobeny.
Až já budu velký…
Dobrou zprávou pro malé alergiky je skutečnost, že jejich obtíže mohou být jen přechodné, že z nich „vyrostou“. Tak je to například s alergií na bílkovinu v kravském mléce. Také alergie na vejce může spontánně ustupovat. U arašídů má naději tak 20 procent dětí.
Naopak některé alergie jsou bohužel definitivní a zbavit se jich nelze. Ostatně vědci odhadují, že do roku 2050 bude na světě každý druhý člověk trpět nějakou formou alergie. Daň za pokrok a vymoženosti, kterými si ničíme své přirozené prostředí.
