Plavání s miminky podporuje jejich psychomotorický vývoj

Náš život je od počátku spojen s vodou – plod se vyvíjí ve vodním prostředí, voda nás provází den co den a stále nás ve své rozmanité podobě fascinuje. Výrazný přínos plavání, respektive pohybu ve vodním prostření, je prokázán a vychází z přirozeného vývoje člověka.

Děti si pasivní adaptaci na vodní prostředí přinášejí na svět z prenatálního prostředí. Pohyby, které kojenec ve vodě provádí, proto připomínají plavání, ale jsou spontánní, neboť kojenci chybí motorické schopnosti. Tyto reflexy způsobují, že pobyt ve vodě je většině dětí příjemný.

Aktivním přirozeným pohybem ve vodě děti získávají nové různorodé zkušenosti, osvojují si nové dovednosti – jak motorické, tak i sociální, rozvíjejí svá poznání, komunikační schopnosti, osamostatňují se.

Proč chodit s miminkem „plavat“?

Cílem kurzů kojeneckého plavání není naučit miminko plavat, ale naučit ho nebát se vody, osvojit si dýchání, splývání a připravit ho na vlastní výuku plavání. Děti dříve získají cit pro vodu a je pravděpodobné, že se naučí dříve a dobře skutečnému plavání (ve věku čtyř až pěti let).

Hlavní přínosy plavání kojenců ze zdravotního hlediska

• podporuje psychomotorický vývoj, koordinaci a hrubou motoriku
• děti se postupně otužují – posiluje se imunitní systém a celková odolnost organismu
• plavání příznivě ovlivňuje srdeční a cévní systém
• zlepšuje střevní peristaltiku (trávení)
• děti celkově lépe prospívají
• pohyb ve vodě napomáhá k odstranění a prevenci různých nedostatků a vad držení těla
• působí do budoucna jako prevence před utonutím
• prohlubuje spánek a posiluje chuť k jídlu

Sdílení velice příjemného času

• úžasný zážitek pro děťátko i maminku nebo tatínka
• působí na dobrou náladu – dítě má z plavání radost, po úspěšném zvládnutí cviku nabývá pocitu sebevědomí (až u trochu větších dětí)
• zpestřuje rodičovskou dovolenou
• plavání miminek je jednou z mála komplexních pohybových aktivit pro děti do jednoho roku
• dává základ pro pravidelný režim
• pomáhá rozvíjet pevnost důležitého citového pouta mezi dítětem a maminkou nebo tatínkem

Vývoj miminka

Praktický průvodce jeho prvním rokem

Paní doktorka Dittrichová pro nás vypracovala průvodce prvním rokem vašeho děťátka. Zachytila všechny zásadní změny, které můžete očekávat.

Existují však i určitá rizika

• z chlorované vody se uvolňují škodlivé sloučeniny chloru – chloraminy, které dráždí sliznice, pokožku a dýchací cesty a můžou být spouštěčem astmatu
• u malých „plaváčků“ je častější výskyt infekcí dýchacích cest než u dětí, které nechodí plavat, ani při nejlepší vůli není možné zabránit fekálnímu znečištění vody, ve které kojenci plavou, a to s sebou nese riziko zažívacích obtíží, vyrážek, zánětů očí a uší
• z bazénu si můžete přinést „suvenýr“ v podobě plísní, molusky nebo bradavic

Z těchto důvodů je dobré poradit se s dětským lékařem předtím, než se s děťátkem na plavání zapíšete. Opatrní by měli být zejména rodiče dětí, které mají dědičné předpoklady pro alergie, astma, atopický ekzém a podobně. Zajímá-li vás blíže otázka hygieny při kojeneckém plavání a její kontrola, přečtěte si Stanovisko Státního zdravotního ústavu ke kurzům plavání kojenců a batolat.

V rámci možných negativ zmiňme ještě jednu eventualitu, která řadu rodičů zaskočí. Každé dítě je jiné, většinu hrátky ve vodě baví, ale některé nejsou plaváním nadšené ani trochu a celé lekce prokřičí. Pro jistotu si proto předem zjistěte, jaké má provozovatel storno podmínky.

Čtěte také:

• Posilování imunity dětí přírodní cestou
• Kdy začít plavat s miminkem?
• Dítě u vody

ROZHOVOR S PaedDr. JANOU HOCHOVOU

Jednou z průkopnic a propagátorek kojeneckého plavání v Československu a následně v Česku je PaedDr. Jana Hochová. K vodě měla velmi blízko už jako reprezentantka ČSSR v plavání s ploutvemi, ale později se zaměřila především na metodiku pohybových „vodních“ aktivit pro nejmenší děti. Jako osobu z nejpovolanějších jsme ji proto požádali o odpovědi na nejčastější otázky, které maminky a tatínky zajímají.

Paní doktorko, kdy lze s „plaváním“ kojenců začít?
„S miminkem můžeme začít „plavat“ hned po zahojení pupíku. V tomto období ale určitě v domácím prostředí a pod dohledem odborně proškolené instruktorky. Ta rodičům ukáže, co dělat s miminkem ve vodě, a poradí jim i v dalších oblastech spojených s vývojem dítěte. Do klubu, který tuto aktivitu nabízí, je možné, pokud k tomu má vhodné zázemí, začít chodit od ukončeného druhého měsíce dítěte.“

Proč začít „plavat“ již tak brzo?
„Plavání pozitivně působí na psychomotorický vývoj dítěte. V některých případech je i vhodným rehabilitačním doplňkem. Dítě si prostřednictvím hříček zvyká na odlišné prostředí, tedy na vodu. Plně se na ni adaptuje, a tak je průběh nácviku plavecké lokomoce u těchto dětí rychlejší. Plavání v centrech nepůsobí pozitivně pouze na děti, ale má kladný vliv i na maminky, které by se jinak mohly cítit v sociální izolaci.“

Je-li dítěti rok, je už pozdě začínat s kurzem?
„Určitě ne. Nikdy není pozdě. Nejdůležitější je zvážit podmínky, ve kterých mohu s dítětem „plavat“, a podle toho všechno načasovat.“

Kdy lze hovořit o skutečném plavání?
„Základní plavecké dovednosti (splývání, orientaci ve vodě, pády do vody, dýchání do vody) se dítě začíná učit od 1,5 roku. S nácvikem kraulových a znakových nohou začíná dítě ve 2,5 letech a celou souhru začíná trénovat od 4 let. Zase ovšem záleží na podmínkách a na tom, zda dítě chodí plavat odmalička a je tedy na vodní prostředí zvyklé, nebo teprve ve čtyřech letech začíná.“

Jaké mají možnosti rodiče, kteří v okolí žádné „plavání“ pro miminka nemají?
„Ani ti nemusí být smutní. Dnes již existují cestovní kanceláře, které nabízejí pobyty pro rodiny s malými dětmi se zaměřením na plavání. Můžete si takovýto pobyt objednat a získat tak zkušenosti, co a jak s dítětem provádět. Nenahrazuje to sice úplně pravidelné plavání, ale jako alternativu to mohu doporučit.

Vybírejte ale s rozvahou. Není dobré se řídit pouze cenou. Požadujte více informací, kdo a jak na dovolených s dětmi „plave“ a jak je o ně ve vodě i mimo ni postaráno.“

Na co si dát obecně pozor při výběru místa?
„Děti od dvou do pěti měsíců by měly plavat ve speciálních vanách, a to po jednom. Voda nesmí být chemicky ošetřovaná a teplota by se měla řídit podle toho, na co je dítě zvyklé. V tomto období rodič vede dítě z venku, nechodí s ním do vody. Plavání pro miminka v běžném plaveckém bazénu určitě není vhodné.

Zjistěte si, zda vám vyhovují prostory, teplota vody, velikost bazénu, zázemí. Zajištěna musí například být i bezpečnost dítěte v okamžicích převlékání a sprchování rodiče, prostor pro kočárky, oddělené šatny pro tatínky a maminky a podobně. Důležitá je také odpočívárna po plavání, není vhodné hned po koupání přejít ven. Na kurzu by se také neměli setkávat kojenci různého věku a různých pohybových dovedností, například děti půlroční a rok staré.“

Jak poznat dobrý klub pro plavání s miminky?
„Je to jednoduché. Všechno záleží na lidech a o těch to v dobrém klubu je. Všímejte si, jak s vámi personál jedná při zápisu, jaké má klub webové stránky a kolik informací o sobě i metodice výuky poskytuje. Hodně napoví i to, jakým způsobem jsou lekce vedeny a zda vám a hlavně vašemu dítěti vyhovují. Výborné je, je když klub nabízí lekci na zkoušku předtím, než se definitivně zapíšete.“

Jakých přístupů se vyvarovat?
„Především je to výuka drilem. Poznáte ho tak, že se na děti kladou přehnané nároky. Již v půldruhém roce děti nacvičují prsové paže, kraulové nohy a vše je zaměřeno na výkon. Takový způsob výuky může vyhovovat ambiciózním rodičům, protože si myslí, že jejich dítě bude brzy výborně plavat. Jediné, čeho se tak docílí, je návyk špatných pohybových stereotypů, které se později budou muset pracně odbourávat.

Další metoda je tzv. delfínkování. Zde bych byla velice opatrná. Je to metoda, která se k nám dostala z Ruska. Je to řízené a zátěžové potápění. Podle odborníků může jít až o trénink v hypoxii, a to i u kojenců. S touto metodou zásadně nesouhlasím a musím před ní varovat.“

A co ty nádherné fotky kojenců pod vodou?
„Kojenec má do třetího měsíce reflex zatajení dechu. Po kontaktu s vodou tedy reflexně krátce zatají dech. Nedoporučuji to však zkoušet bez dohledu odborně zaškoleného instruktora! Reflex okolo třetího měsíce mizí. Později se to děti musí postupně znovu naučit.“

Pomůže tento nácvik i při pádu dítěte do vody?
„Ano, pokud se nacvičuje sebezáchrana po pádu do vody. Některé kluby již tyto prvky sebezáchrany do svých metodických postupů zařazují. Se základními prvky, jako je nácvik zachycení okraje bazénu, se dá začít velice brzy, a to již okolo 16. měsíce. V současné době, kdy roste počet rodin s bazénem, je tento nácvik velice důležitý.“

Jakou metodiku výuky tedy obecně doporučujete?
„Určitě je to prožitkový postup výuky s plaveckou návazností. Při této metodě děti i rodiče ve vodě prožívají příjemné zážitky, mají z pobytu ve vodě radost. Děti se prostřednictvím hry, písniček a básniček seznamují s fyzikálními zákonitostmi vody a učí se základní plavecké dovednosti.

Tato metoda podporuje přirozený pohyb dítěte ve vodě, jako je šlapání vody, hrabání. Na tyto dovednosti, získané hrou navazuje nácvik plavecké lokomoce.“

Jak je váš názor na používání nadlehčovacích pomůcek?
„Mnoho rodičů starších dětí často tlačí na instruktorku, aby děti plavaly bez nadlehčovacích pomůcek. Ale jejich používání je velice dobré. Děti ještě plavou velice pomalu, a tak mají problém s udržením správné splývavé polohy. Když nemají správné nadlehčení, soustřeďují se neustále na vyrovnávání polohy místo na zadaný úkol a nevnímají pokyny instruktora.“

Jaké nadlehčovací pomůcky jsou vhodné?
„Musíme zvážit, k čemu má nadlehčovací pomůcka sloužit. Zda pouze k zabezpečení dítěte při pobytu u vody anebo k nácviku plavecké lokomoce. Mají-li nadlehčovací pomůcky sloužit k nácviku plavecké lokomoce, musí být nadlehčovací pás upevněn do oblasti beder.

Nacvičujeme-li pouze práci dolních končetin, přidáme do ruky ještě plovací destičku přiměřené velikosti. Chcete-li zajistit bezpečí dítěte u vody, doporučuji nadlehčovací rukávky. Rukávky mají mít dvoje jištění. I když prasknou, udrží dítě u hladiny. Jako nevhodné vidím plovací kruhy v jakékoliv variantě.“

Kdy „plavání“ odložit?
„Když nemáte kde v klidu dítě převléct, nakojit, sprchy také nevyhovují a máte dojem, že by vás takové prostředí stresovalo, odložte plavání na později, až bude dítě větší a vy už nebudete potřebovat tak speciální zázemí. Při koupání s miminkem byste měla mít pohodu a klid, nikoli stres.

Také si zkontrolujte teplotu vody. Když někdo tvrdí, že 27 °C pro děti stačí, tak mu určitě nevěřte. U dětí do tří let doporučuji teplotu vody 29 až 31 °C. Po plavání je především v chladnějších měsících roku nezbytná aklimatizace dítěte. Dobře dítě osušte, nezapomeňte na vlásky a zvukovody a nejméně půl hodiny s ním zůstaňte v odpočívárně. Jeho organismus se tak lépe vyrovná s nízkou venkovní teplotou.

Pro zdravé děťátko a jeho rodiče může být kojenecké plavání příjemným zpestřením dní, vítanou a užitečnou zábavou a první „společenskou“ aktivitou. Na druhou stranu se bez něj dítě docela dobře obejde a jeho životní štěstí na něm rozhodně nestojí.

Pokud by pro vás návštěva kurzů plavání pro nejmenší znamenala náročné a únavné cestování do vzdáleného města nebo příliš zasahovala do rodinného rozpočtu či organizace dne, můžete ji s čistým svědomím ze svého rozvrhu vyškrtnout.“