Vývoj dítěte

Novorozenec

I když novorozenec většinu času, prospí, jsou chvíle, kdy otevře očka a pozoruje maminku. Často dá přednost pozorování lidského obličeje před ostatními podněty a dokonce se snaží napodobit naši mimiku.

Jsou to okamžiky prvních kontaktů rodičů a dítěte, neméně důležité jako je přikládání k prsu. Napodobování je formou komunikace a základ pro tvorbu citových a sociálních vazeb. Již novorozenec několik hodin starý dokáže napodobit gesta dospělého, jako je vystrkování jazyka nebo zívání. Napodobováním se později ze žvatlání vyvine schopnost mluvit a poslouchat.

Dítě upřednostňuje matku před jinými osobami. Její vnímání je spojeno s chutí mléka, hlasem, dotyky a vůní položky.

Základní potřeba, o kterou se novorozenec důsledně hlásí, je jídlo. Pláčem reaguje také na nepříjemné pocity a vyrušení.

V poloze na břiše otáčí hlavu na stranu, krátce ji zvedne od podložky.

Přitáhnete-li ale dítě do sedu, spadla by mu hlavička dozadu, což není žádoucí. Proto ji musíme při manipulaci s novorozencem podpírat.

Ve věku jednoho měsíce již fixuje a sleduje předměty, kterými pohybujeme v jeho zorném poli. To je ale omezené jen asi na 20 º. Ostrost jeho zraku je přibližně poloviční než u dospělého. Omezení zorného pole je dáno nezralostí koordinace pohybů hlavičky a očí.

Stáčí- li novorozenec trvale hlavičku k jedné straně, není to v pořádku. Krční svaly se tak na jedné straně natahují a zkracují na druhé. To ve svém důsledku může vést k nerovnoměrnému vývoji a přetěžování krční páteře a k častým bolestem hlavy v budoucnu. Konzultace s lékařem případně vyšetření dětským neurologem a cílená rehabilitace jsou namístě.

Šest týdnů

Kojenec v šesti týdnech sleduje předměty, usmívá se, když se na něho mluví. Začíná sledovat pohybující se osobu.

V poloze na bříšku zvedá bradu nad podložku v úhlu maximálně 45 °.

Při přitažení za ruce do sedu mu ještě padá hlavička do záklonu. Pohyby nožiček a ruček jsou nekoordinované.

Poloha na bříšku:
Pravidelné ukládání dítěte do polohy na bříško je velmi důležité pro rozvoj a cvičení zádového svalstva. Do polohy na bříšku dítě ukládáme v bdělém stavu a nenecháváme je bez dozoru. Do 4 měsíců to není poloha vhodná pro spánek. Posilování zádového svalstva dítěti umožňujeme pravidelně, po chvilkách několikrát během dne a pobyt v této poloze postupně prodlužujeme. Celková doba pobytu na bříšku v tomto věku může být více než jedna hodina. Počítá se nejen krátká doba, kdy dítě leží na pevné podložce např. při přebalování nebo před či po koupání ale také čas, který dítě stráví v aktivních polohách v náručí (,,tygřík“, atp.) V poloze na bříšku by se dítě mělo opírat předloktím o podložku.

Tři měsíce

Tříměsíční děťátko se spontánně směje, zpozorní na zvuk a samo vydává zvuky, prohlíží si prsty a hraje si s nimi.
Doba bdění je výrazně delší a mírně se zlepšují i pohybové dovednosti, i když pohyby zůstávají necílené. Dítě se začíná více zajímat o hračky zavěšené nad postýlkou, zprvu náhodně, později úmyslně se jich dotkne a rozhoupe je. Dokáže uchopit do ruky podaný předmět.

Velkou zábavou se stává krmení. Brzy také zjistí, že pláč je pro něho důležitý nástroj k upoutání pozornosti dospělých.

Ve třech měsících se na břiše opírá o předloktí a dolní polovinu hrudníku, dlaně má rozevřeny. Tomuto pohybu se zvednutou hlavičkou říkáme pasení hříbátek. Je to důležitý krok ve vývoji dítěte.

Pevně zaťaté ruce v pěst nebo opírání se pouze o zápěstí při natažených pažích svědčí pro přetrvávající zvýšené svalové napětí a není známkou správného vývoje. V sedu udrží hlavičku a uchopí předmět podaný do ruky.

Šest měsíců

Je-li dítě osloveno, odpovídá hláskami, otáčí se za zvukem, raduje se z pozornosti ostatních, uchopuje předměty a předává je z ruky do ruky.
Umí si vzít do každé ruky jinou hračku a současně je držet. Předměty drží tak, že paleček bývá v opozici proti ostatním prstům. To je podmínkou jemnější manipulace s nimi a lepšího držení.
Začíná ale také doba, kdy bude pečlivěji rozlišovat své blízké a pociťovat strach z cizích osob. Uvědomuje si stálé a bezpečné vztahy, váže se na matku. Postupně se naučilo využívat své hlasové
schopnosti k vytváření hluku a upoutání pozornosti.

• Přitáhne se do sedu a dokáže sedět s oporou.
• Obrací se na záda a ze zad na bříško.
• V poloze na bříšku se vzepře na napjatých pažích, přičemž hrudník a část bříška jsou nad podložkou.
• Drží si nožky rukama, strká si palec od nohy do úst.
• Začíná rozlišovat oblíbená a neoblíbená jídla.

Devět měsíců

Devítiměsíční kojenec umí tvořit řetězce slabik, říká „máma, táta“, umí „paci-paci“.
Začíná výrazněji projevovat obavu z cizích lidí, zkoumá předměty rukama, ústy a očima, samostatně sedí, plazí se a začíná lézt. (Dokud se dítě samo neposadí, nemělo by bez opory sedět déle než několik minut).

• S pomocí se přitáhne do stoje.
• Plazení a následné lezení dítěte je důležitým milníkem v jeho vývoji.
• Při plazení se dítě pohybuje kupředu opřeno o lokty, nohy zůstávají volně natažené.
• Při lezení se již opírá dlaněmi s prsty nataženými, nohy i ruce jsou střídavě zatěžovány a nakročená nožka má lehce pokrčenou plosku.

Neučte dítě chodit, i když chce vzít za ruce, aby mohlo udělat první nesmělé krůčky. Naučí se chodit samo, jakmile k tomu dozraje. Lezení je velmi složité a dítě si tak procvičuje pohybové vzorce a budoucí koordinaci pohybů, což se mu bude později při chůzi a běhu velmi hodit. Usnadňováním chůze držením za ruce dítě etapu lezení celkem zbytečně zkrátí nebo vůbec přeskočí, což z vývojového hlediska není optimální. Na druhou stranu je mnoho dětí, které nelezly, a nikdy jim to nevadilo a zřejmě ani vadit nebude. Také jsou děti, které lezly ještě dlouho po roce věku, kdy si jejich vrstevníci již obstojně vykračovali, a ani těmto dětem mírné zpoždění začátku chůze nevadí.

Jeden rok

V roce věku již dítě často říká několik slov, rozumí jednoduchým otázkám, dává pusinku, pomáhá při oblékání.

Napodobuje své blízké, aby je rozesmálo, a čím více ocenění se mu dostane, tím častěji to opakuje, aby pobavilo. Nedůvěřivost k neznámému zůstává a ostatní děti, kromě těch, s kterými vyrůstá, ho nezajímají. Jasně cítí své já a začíná vzdorovat, když něco není podle jeho představy.

Stojí s oporou, samostatně se přitahuje do stoje, šplhá po nábytku. Chodí do stran a drží se přitom nábytku. K rychlejšímu přesunu z místa na místo často stále používá lezení. Chůze se bude postupně zdokonalovat.

Chodítko je pro dítě nevhodné a může být i nebezpečné. Nevede k přirozenému rozvoji jeho pohybových dovedností. Dítě, které bylo v chodítku, většinou dlouho našlapuje při chůzi na špičky.

Tento přehled je pouze orientační, každé dítě je jiné. Přesto by jednotlivá období prvního roku života donošeného zdravého kojence měla přibližně sledovat tuto posloupnost. Při podezření na opoždění vývoje je důležité včasné vyšetření dětským neurologem.