Pánevní dno nenechte spát

Pánevní dno si můžeme představit jako pružnou svalovou hamaku, která ohraničuje dolní okraj břišní dutiny a nese dělohu, vaječníky, močový měchýř, tlusté střevo. Pokud její svaly zleniví, protože je žena nepoužívá správně a neprocvičuje, nebo naopak nadměrně zatěžuje, přestane toto místo plnit svou funkci, což se projeví nejrůznějším způsobem. Od úniku moči až po méně kvalitní sex.

Do porodu o něm nevím

„Je až neuvěřitelné, kolik mladých bezdětných žen přijde do našeho centra s tím, že se intenzivně věnují nějakému sportu, při němž se vyvíjí tlak na pánevní dno, a ony trpí jeho povolením a únikem moči,“ říká Alain Bourcier, francouzský specialista na zdravotní problémy spojené s pánevním dnem. A jedním dechem dodává, že ani jedna z nich si do svého cvičebního plánu nezařadila cviky posilující pánevní dno. Jako u většiny ostatních zdravotních problémů je i tady důležitá prevence. Až do těhotenství si to ženy většinou ani neuvědomí.

Jako síťovka plná nákupu

Během těhotenství pod vlivem přirozeně se vylučujícího hormonu relaxinu vazy a svaly polevují. Přitom na pánevní dno čeká enormní zátěž. Kromě váhy orgánů, které musí normálně nést (asi 9 kg), se přidává ještě hmotnost plodové vody a rostoucího zárodku. Logicky čím je větší, tím sílí tlak na pánevní dno. Není proto nic neobvyklého, že zhruba jedna žena z deseti už v průběhu těhotenství trpí únikem moči. Týká se to především matek, které už jedno nebo více dětí mají a s inkontinencí se potýkaly už u předešlého těhotenství.

Obříci bývají rizikem

U některých budoucích maminek se příznaky uvolnění pánevního dna projevují od 12. týdne těhotenství. Svou roli tu hraje i zácpa. Většina se však setká s problémy až po přirozeném porodu, kdy svaly této oblasti čeká náročná práce, aby se dítě dostalo na svět. Pánevní dno je potom ochablé a mnohdy se do potřebné kondice samo nedostane.

Už v 80. letech minulého století se v Anglii, Švédsku a Francii odborníci věnovali faktorům rizikovým pro pánevní dno těhotných. Došli k závěru, že je to váha dítěte vyšší než 3,9 kg, obvod hlavy novorozence přesahující 35,5 cm. Vliv má i to, zda matka přibrala v těhotenství více než 13 kg nebo už porodila tři děti přirozenou cestou. K rizikovým faktorům patří i věk matky vyšší než 40 let, obezita i příliš dlouhá doba vypuzování plodu (více než hodina a půl).

Ani „císař“ není ochranou

Všechny tyto faktory (kumulované, či ne) působí negativně na pánevní dno. Je zajímavé, že bělošky jsou predisponované k potížím s touto částí těla víc než černošky nebo Asiatky. Souvisí to patrně s tím, že pánevní dno je také mechanickým těžištěm našeho těla a rovněž centrem životní energie a vitality. Když se podíváme na ženy z Afriky nebo Indie, jak se při chůzi nesou a co dokážou s pánví, máme co dohánět. Svou roli hrají i genetické předpoklady. Některé ženy mají tuto oblast přirozeně ochablou. Nepříznivě působí i nástřih hráze nebo trhliny. Ani ženy rodící císařským řezem nejsou však před potížemi s pánevním dnem chráněné. Pokud mají větší dítě či genetické dispozice, musí s nimi počítat.

Denně aspoň pár vteřin

Pokud patříte k těm šťastným a netýkají se vás výše zmíněné rizikové faktory, postačí jen jednoduchý cvik, který by měly zařadit do svého denního programu všechny ženy. Nejen po porodu. Spočívá ve stahování pánevního dna. Napřed je ale potřeba si tuto oblast uvědomit, případně osahat. Pokud si položíme prsty mezi konečník a vyústění vaginy a začneme cvičit se svaly tak, že stahujeme konečník a současně jakoby zadržujeme moč, cítíme, jak toto místo ožívá. Tento cvik se dá provozovat všude: při čekání ve frontě i při koukání na televizi. Naopak se dnes už nedoporučuje k posílení pánevního dna přerušovat několikrát po sobě močení. Hrozí totiž infekce močových cest. Pocit tíže v podbřišku či příležitostný únik pár kapek moči při kašlání, kýchání nebo větší tělesné námaze svědčí o tom, že vaše pánevní dno ideální pružnost postrádá a je poněkud ochablé. Příznakem je i nepříjemná zvuková kulisa, která doprovází pohlavní styk, anebo vytečení trošky vody z vagíny po koupání či plavání. Vyplatí se najít si nějaké kurzy, kde nabízejí rehabilitační cvičení pod vedením odborníka.

Čtěte také:

• Své zdraví i sexuální prožitek zlepšíte cvičením svalů pánevního dna
• Těhotenské obtíže před porodem
• Cvičení je skvělý trénink pro život

Napřed se musíme seznámit

I když nemáme takovou výhodu jako ženy ve Francii, kterým je po porodu rehabilitační péče o pánevní dno plně hrazená ze zdravotního pojištění, přesto je dobré vědět o možnostech, jak se dá toto důležité místo probudit k životu. Existuje manuální způsob, kdy terapeut zavede jeden nebo dva prsty do vaginy a žádá po pacientce, aby stahovala svaly na příslušném místě.

Pak je tu i technika: elektrostimulace vaginální nebo anální sondou, případně biofeedback, tedy terapeutický přístup vycházející z biologické zpětné vazby. Při této technice si žena uvědomí, kde má svaly pánevního dna, aby s nimi pak dobře pracovala. Pacientka má zavedenou sondu a svalové kontrakce může pozorovat na obrazovce. Existují však i mechanické předměty, například Venušiny uličky, které nemusí být jen erotickou pomůckou, ale dá se s nimi toto místo procvičovat. A pak jsou tu i různé cvičební techniky. K lepší kondici pomáhá i sport, s nímž by se mělo začít asi tři měsíce po porodu, nejlépe plavat, jezdit rekreačně na kole, cvičit pilates. Dokud nejste v oblasti pánevního dna fit, je dobré se vyhnout sportům, které způsobují prudké otřesy (trampolína, volejbal), případně namáhat břišní svaly nůžkami nebo jízdou na kole.

Cvičení už nestačí

Když rok po porodu potíže přetrvávají, inkontinence jste se nezbavila, pánevní dno je povolené a nedrží na správném místě vnitřní orgány, případně se občas objeví samovolný únik stolice či plynů, je na čase zajít za specialistou. V tomto případě se nabízí i chirurgické řešení, více či méně invazivní, podle stavu pacientky, případně s ohledem na další těhotenství.