Od počítačů po bio. Jak kvůli zdravému životnímu stylu neztratit hlavu

Jak prchnout před zářením

Elektromagnetické záření, které s sebou nese užívání například mobilních telefonů nebo počítačů, se považuje za škodlivé především pro těhotné ženy a malé děti. Dlouhodobé dopady se sice ještě nedají přesně vyčíslit, přesto už jsou zřejmá rizika. Některé studie například zmiňují možné souvislosti s autismem. Protože tyto přístroje nemůžeme zcela vyškrtnout ze svého života, najdeme jim alespoň odpovídající místo. Základem je omezit délku jejich používání a zvětšit vzdálenost mezi námi a přístrojem vysílajícím elektromagnetické vlny. Nejjednodušším opatřením je nemít doma mobil či počítač u postele.

Mazané chůvičky mají svá rizika

Pokud chceme pořídit elektronický přístroj, který hlídá dítě v místnosti po dobu naší nepřítomnosti, raději sáhneme po jednodušším analogovém, ne digitálním. Nejlepší digitální modely chůviček sice umožňují kromě zvuku přenášet i obraz a jsou kvalitnější, ale kvůli elektromagnetickému záření jsou rizikovější. Zatížení elektrosmogem sice není fatální, ale přesto nejsou tyto přístroje zcela „čisté“.

Obecně se doporučuje umístit chůvičky minimálně asi metr od hlavy miminka a vybrat si model, který není neustále v pohotovostním režimu. Ostatně vypínat bychom se měli naučit i telefony a počítače, pokud je nepoužíváme. Počítačový koutek v obývacím pokoji bychom měli mít co nejdál od sezení, v kuchyni si zase dáme pozor, aby mikrovlnka nestála ve výšce dětské hlavy. Také se nedoporučuje zdržovat se blízko ní, když je v provozu.

V autě si telefonování odepřeme

V autě nebo ve vlaku se snažíme netelefonovat v zónách, kde je špatný signál. Přístroj se to totiž snaží kompenzovat a riziko záření je vyšší. Raději pošlete esemesku. Ale úplně nejzdravější je vůbec v autě netelefonovat, a to platí i pro spolujezdce. Vlny se v uzavřeném prostoru odrážejí tam a zpět a my jsme jim daleko více vystaveni. V nejnutnějších případech raději použijte handsfree. Záření moderních spotřebičů samozřejmě nelze zamezit stoprocentně, ale pokud to jde, snažíme se mu rozumně bránit.

Čtěte také:

• Látkové pleny z pohledu ortopedů
• Nálepkou hyperaktivní se zbytečně plýtvá
• Moje dítě je geniální – ovládá tablet lépe než já!

Nezapomínejte větrat

Málokdo by hádal, že kvalita vzduchu doma může být dvakrát, ale i stokrát horší než venku. Proto je tak důležité otevírat v každé místnosti okna dokořán denně přinejmenším na deset minut. Přehnanou údržbou bytu tento problém nevyřešíme. Naopak. Pokud si nakoupíme plejádu úklidových prostředků, můžeme celou situaci i zhoršit, zejména jestliže obsahují škodlivé látky, jako jsou organická rozpouštědla. Raději si opatříme šetrný čisticí prostředek, po jeho použití všechny povrchy pro jistotu ještě opláchneme čistou vodou, a pak hodně větráme.

Ani vytapetování dětského pokoje nebo oživení nábytku novým nátěrem nemusí být jen výhrou. Opět pozor na organická rozpouštědla a lepší je se vyhnout akrylátovým barvám. Hlavně ale při všech těchto pracech držíme děti mimo dům a vpustíme je tam, až když je všechno stoprocentně zaschlé a vyvětrané.

Není bio jako bio

Pro dítě jen to nejlepší. Takže bio a eko. Od plenek, přes dětskou kosmetiku až po potraviny a oblečení, vše žádáme v bio kvalitě. Ovšem i mezi bioprodukty jsou rozdíly. Tak jak si vybrat ten skutečně kvalitní?

Znamená to sledovat, zda má patřičný certifikát. Ale ani to nemusí být směrodatné, protože ne každá firma na to má, aby podstoupila certifikační proces. Ochranná známka by tedy měla být jen takovým malým pomocníkem, pokud se nechceme zdržovat studováním složení výrobku, případně se příliš nevyznáme v různém názvosloví.

Ochranné známky můžou pomoct

Na mezinárodní úrovni se velmi často používá německý BDIH certifikát, jeden z nejstarších, Vyslouží si ho přírodní kosmetika, která projde přísnými testy. Suroviny, z nichž se vyrábí, pocházejí v co největší míře z ekologického zemědělství nebo z kontrolovaných sběrů ve volné přírodě. Produkty označené BDIH nesmějí obsahovat organická syntetická barviva, syntetické vůně, silikony, parafín, ropné produkty ani chemické konzervanty. Nebyly testovány na zvířatech.

Obdobně existuje francouzská ochranná známka Ecocert stejnojmenného certifikačního orgánu, který vyvinul standard pro biokosmetiku. Americké ministerstvo zemědělství zase používá certifikát USDA organic, garantující, že produkt má minimálně 95 procent složek z ekologického zemědělství. Zároveň nesmí obsahovat geneticky modifikované suroviny, umělá hnojiva a pesticidy a jiné zdraví škodlivé látky.

České certifikované biopotraviny bývají označeny grafickým symbolem BIO a jeho modifikacemi, tuzemská přírodní kosmetika bývá označena značkou CPK, případně CPK bio – ty by měly být záruka kvality a kontroly.

Obecně lze říct, že ke zdravým produktům a životnímu stylu by měl člověk přistupovat se zdravým rozumem, tedy s dostatečnou informovaností a přiměřeným nadhledem.