Autismus – hluboký ponor do vlastního světa

Prokázat však tuto hlubokou poruchu osobnosti, při níž se dítě na pohled uzavírá do vlastního světa a chybí mu schopnost navázat sociální kontakt s okolím, není vůbec snadné. Zvláště ne ve věku do jednoho roku.

Rodičům tedy nezbývá než se obrnit trpělivostí a bedlivě sledovat chování svého dítěte. Musí taky počítat s tím, že ani lékař nemusí v raném věku rozpoznat, že má před sebou autistické dítě, a může odbýt rodiče s tím, že jejich miminko všechno časem dožene, že je ve svém vývoji jen trochu pomalejší. Pokud se to potvrdí, mohou si blahopřát. Protože život s autistickým dítětem je nesnadný. To ovšem neznamená, že by nepřinášel radosti.

Vašík neudělá pá pá

Autismus je vrozený, nedá se vyléčit a příznaky nelze potlačit. S touto krutou pravdou se musejí rodiče vyrovnat. Tato vrozená porucha některých mozkových funkcí způsobí, že dítě nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Má proto potíže v komunikaci a ve vztazích s lidmi.

U miminka se autismus nemusí nijak zřetelně projevit. Signálem může být to, že do 12 měsíců nežvatlá a negestikuluje, tedy neukazuje ukazováčkem na zajímavé předměty a nemává na rozloučenou. Zatímco zdravé děti se ve věku 8 až 12 měsíců dožadují pozornosti svého okolí, s oblibou hrají hry jako paci paci pacičky, autisté o to nejeví zájem.

Miminko třeba ani nereaguje, když se na ně volá jménem. Někdy ho dokáže „probudit“ určitý zvuk, slovo, jindy na totéž nezareaguje vůbec. Situaci komplikuje i fakt, že některé autistické děti jsou hyperaktivní už od prvních měsíců života, jiné za normální aktivitou zaostávají. A proto také diagnostikovat autismus je tak obtížné.

Přečtěte si příběh: Jsem hrdá matka, tvrdí matka autisty

Z krve se nic nezjistí

Působí dojmem, že neslyší? Neví, jak si hrát s hračkami? Psychologové a psychiatři potřebují „vytáhnout“ z rodičů detailní informace o chování dítěte. Autismus se totiž nezjistí ze žádných odběrů ani z vyšetření na „cétéčku“, ale jen na základě projevů chování. Je tu však ještě další problém. Autismus často bývá kombinovaný s jinými poruchami, třeba smyslovými, ale i s mentální retardací nebo třeba epilepsií. Proto je třeba komplexní vyšetření dítěte.

Znaků autismu si rodiče zpravidla všimnou u 10 až 12měsíčních miminek, ovšem definitivní diagnózy se mohou dočkat nejdříve, až budou dítěti dva roky. Ale i to je většinou brzo, chování dítěte se za tu dobu mění, autismus se může překrývat s mentální retardací. Proto je většinou diagnóza jasná mezi čtvrtým a pátým rokem dítěte.

Kde se stala chyba?

Hledání příčin a kladení si viny, to potkává rodiče u každého závažného onemocnění. V tomto případě se jim jasné odpovědi nedostane. Příčina autismu je dosud velká neznámá a ve hře je několik faktorů.

Usuzuje se na genetickou podmíněnost, takže v rodinách s jedním autistickým dítětem se může stát, že i druhé se narodí takto postižené. U některých osob s autismem se dá prokázat určité poškození mozkové tkáně, chybí i nervová propojení mezi různými mozkovými centry.

Existují i teorie o souvislosti mezi autismem a vyvoláním a urychlením porodu. K dalším rizikovým faktorů mohou patřit také komplikace v těhotenství, při porodu i po něm, ale třeba i vyšší věk rodičů.

Aspergerův syndrom pronásleduje chlapce

Vídeňský pediatr Hans Asperger si ve 40. letech 20. století všiml, že někteří jeho malí pacienti s normální úrovní inteligence, kteří nemají potíže s mluvením, nejsou schopni v kolektivu fungovat a komunikovat s ostatními. Popsal toto chování a právě po něm je pojmenovaná jedna z poruch autistického spektra, tedy Aspergerův syndrom.

A jak se „Asperger“ liší od autismu? Lidé, kteří tímto syndromem trpí, mají oproti autistům méně potíží s řečí a nemívají přidružené mentální opoždění, ale často průměrnou až nadprůměrnou inteligenci. Aspergerův syndrom je mnohem rozšířenější než autismus.

V České republice se ročně narodí zhruba na 200 dětí s tímto postižením, převážně chlapečků. Proč zrovna oni mají před holčičkami tuhle smutnou přednost, se neví. I když se uvádí, že počet takto postižených stoupá, lze to přičíst spíš větší informovanosti lékařů a ochotě a schopnosti rozpoznat tuto poruchu. Prostě už neodbudou rodiče jen tím, že chlapečci bývají trochu pomalejší.

Aspergerův syndrom bývá diagnostikován po třetím roce dítěte, ale někdy až po příchodu do školy.

Autismus v bodech

• Autismus je vrozenou poruchou některých mozkových funkcí.
• Dítě nerozumí tomu, co vidí, slyší, prožívá.
• Diagnostikuje se na základě projevů chování.
• Pokud miminko do 12 měsíců nežvatlá a negestikuluje, je to indikací pro další vyšetření.
• Do jednoho roku dítěte nelze autismus jednoznačně určit, je třeba počkat přinejmenším do dvou let.
• Poruch autistického spektra je víc, jednou z nich je Aspergerův syndrom. Je rozšířenější než klasický autismus, nepojí se s potížemi řeči a s mentální retardací.
• Autismus nelze vyléčit, je však možné zlepšit stav dítěte.

Jak jim pomůžeme?

Dovědět se, že naše dítě je autistické, je pro rodiče rána. Ovšem verdikt bývá v mnoha případech úlevou po dlouhé nejistotě. Konečně je tu něco konkrétního, konečně si člověk nemusí vyčítat, že udělal nějakou chybu v péči a ve výchově. Poruchy autistického spektra vyžadují speciální přístup a ohledy k pacientovi.

Od rodičů to chce nezměrnou vůli a vytrvalost při zkoumání cest, které vedou k proniknutí do zvláštního světa jejich dítěte, aby mu pomohli vyznat se v našem světě, který je pro něj tak vzdálený. Tehdy je šance, že u dítěte dojde ke zlepšení jeho stavu. Bohužel neexistuje univerzální návod pro práci s autistickými dětmi. Jsou tu sice odborníci, kteří poradí, a rodiče, jež sdílejí stejný úděl a mají své zkušenosti, přesto si každý musí cestičku ke svému autistickému dítěti vyšlapat sám.