Monika ve 28. tt: Mimčo se maskuje na svou první bojovku

Foto z ateliéru Fotopromě.cz

Už mě napadlo, že bychom se to ani nesnažili před porodem zjistit, ale manžel nechce. Hlavně, že je všecko v pořádku, těhotenskou cukrovku nemám a mimčo nám hezky přibírá. Další pokus o zjištění pohlaví se bude konat začátkem června, tak uvidíme. Asi z něj nebo z ní vyroste sniper nebo třeba pracovník kriminálky. : -)

Další otázka, kterou mi hodně lidí pokládá, je, jestli se bojím porodu. Nějak si to zatím nepřipouštím. Prostě je ještě čas a nějak mimčo ven bude muset. Podle mě nemá cenu se dopředu stresovat šílenými historkami z děsivých porodů. Přiznám se, že ani moc nečtu internetové diskuze, to jsem dělala na začátku těhotenství a z některých příběhů jsem vyděšená dodnes.

Co mě s větším bříškem začalo trápit, je spaní. Na zádech se to moc nelíbí mně, protože Piškot tlačí na kde co a mně se špatně dýchá, no a na boku se to nelíbí miminku. Lehnu si na bok a hned se začne Piškot hlásit, že takhle teda ne. Začala jsem si tedy podkládat bříško menším polštářkem a je to lepší. Mám sice i kojící polštář, ale zatím jsem se s ním moc nezžila.

Výbavičku, tedy tu úplně základní, už máme snad kompletní. Jenže u všech těch plenek, bodýček, dupaček, deček a plyšáků mě napadá, co budu s mimčem dělat, až ho přinesu domů. Jestli to všechno zvládnu, jak se změní náš život, co kam dáme atd. No prostě lehká panika už mi úplně není cizí. Moje mamka říkala: „No co bys s tím dělala, nakojíš to, přebalíš to a dáš to spát.“ : -) Tak uvidíme.

Nová Piškotkova zábava je strčit nožičku nebo ručičku jakoby do mých žeber. Tuhle jsem ale kvůli tomu nemohla pracovat. Dosáhla jsem sice na myš, ale na klávesnici už ne. Naštěstí se Piškot ke konci pracovní doby umoudřil a já mohla dodělat, co jsem potřebovala.

V oblibě má mimčo další hru. Švagrová si tuhle chtěla sáhnout, jak Piškotek kope, jenže ten den přišel na zajímavou zábavu. Kopne, já dám ruku na bříško a kopání přestane. Dám ruku pryč a znova. Kopne, přiložím ruku, přestane. Kdyby to bylo třeba jen dvakrát, tak dejme tomu, ale když si mimčo takhle hrálo skoro desetkrát, tak už mi to přišlo jako zábava než jako náhoda. Jestli to bude raubíř po mně nebo i po manželovi, tak se máme na co těšit. : -)

Čtěte také:

• Strach z porodu je přirozený, mějte ho ale pod kontrolou
• V čem je spaní na zádech nebezpečné pro těhotné?
• Výbavička pro miminko

Blbost týdne

V poslední době se na všechno musím pečlivě soustředit a udržet myšlenku je občas nadlidský výkon. Nedávno jsem chtěla v mikrovlnce ohřát masové závitky. Dala jsem je na talířek do mikrovlnky, mikrovlnku zapnula a šla dělat něco jiného. Jenže vzhledem k tomu, že to měla být chuťovka a ne večeře na zahnání hladu, na závitky jsem zapomněla. Kdyby ale třeba na půl hodiny nebo hodinu, ale já si na ně vzpomněla až skoro za 24 hodin. To už rozhodně k jídlu nebyly a putovaly rovnou do koše.

Takže pro mě je momentálně výzva i ohřátí jídla v mikrovlnce včetně posledních úkonů, jako je vyndání jídla z mikrovlnky a jeho snědení.

Monika právě prožila 28. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?