Strašák žen: chorobný strach z porodu

V určité míře jsou tyto strachy přirozené a normální, a to hlavně u prvorodiček, pro které je přímá zkušenost s porodem zatím velkou neznámou. Strach z porodu však mohou pociťovat i maminky, které už porodily jedno nebo více dětí. A to zvláště v případě, že jejich porod neproběhl ideálně, byl spojen s pocitem ztráty kontroly nad situací, s nezvladatelnou bolestí či s pocitem ohrožení.

Když je strachu příliš

V určitých případech je strach emocí, která má svou funkci a smysl, především tehdy, kdy je součástí pudu sebezáchovy. Pokud se však strach stává nezvladatelným, přestává nás chránit, ale naopak nás paralyzuje.

Někdy se dokonce strach může stát patologií. Chorobný strach z porodu má svoje označení – tokofobie. A stejně jako všechny ostatní úzkostné poruchy je definovaný jako bezdůvodný, nesmyslný strach z věcí nebo situací – v tomto případě z těhotenství a porodu (a někdy i z mateřství jako takového).

Strach jako nemoc

Tokofobie může vést k tomu, že žena nechce za žádnou cenu otěhotnět, přestože má děti ráda a rodinu by si přála. V krajních případech se může stát, že žena trpící touto chorobnou úzkostí, sice otěhotní, ale těhotenství je pro ni nesnesitelnou stresovou zátěží, a tak jako východisko volí interrupci.

Některé tokofobičky dokonce nesnesou ani pohled na cizí děti či těhotné ženy a hnusí se jim vše spojené s těhotenstvím a příchodem dětí na svět. Na fyzické rovině se dostavují projevy jako třas, nevolnost, pocit na zvracení a mdloby. Takto vážný a hluboký strach může mít různé příčiny. Některé z nich mohou mít kořeny ve výchově (například matka, která se potýká s nevyřešeným poporodním traumatem, nevědomě předává dceři postoje k těhotenství a porodu).

Jindy se tokofobie rozvine po znásilnění, po porodu mrtvého dítěte, po potratu a jako následek dalších traumatických zážitků spojených s ženskou sexualitou a plodností.

Strach při porodu

Jakkoliv může být v některých situacích strach užitečnou emocí, u porodu je nejen něčím, co je nepříjemné a obtěžuje, ale v pravém slova smyslu škodí. Strach se stává příčinou mnoha porodních komplikací.

Porod je proces, který neřídíme vůlí či racionální částí našeho mozku. Vliv stresových hormonů může porod zcela zastavit. Vysílají totiž do těla signál ohrožení, který potlačí vylučování hormonu oxytocinu zodpovědného za porodní kontrakce. Dále dochází ke snižování průtoku krve placentou, a tím k nedostatečnému zásobování plodu kyslíkem. To s sebou většinou přináší zvýšenou pravděpodobnost medicínských zásahů do porodu a s tím i další rizika následných komplikací a také větší podíl operativního ukončení porodu, ať už císařským řezem, nebo pomocí porodnických kleští.

Čtěte také:

• Psychogynekologie vrací ženám ztracenou rovnováhu
• Michel Odent: Porod a budoucnost lidského druhu
• Koupání novorozence po porodu: Ano, nebo ne?

Včasné řešení strachu

Z toho všeho je zřejmé, že u samotného porodu už je na řešení úzkosti a strachu pozdě. Čím dříve začne žena s tímto problémem pracovat, tím lépe pro ni i pro její očekávané dítě. Ideální je, pokud hledá možnosti, jak se strachu zbavit (nebo ho alespoň umět kontrolovat) ještě před otěhotněním. V případě, že se potýká s nadměrnou úzkostí, je velmi vhodné obrátit se s žádostí o pomoc nejen na svoje blízké, ale především na odborníka.

Klinická psycholožka a známá propagátorka podpory bondingu Michaela Mrowetz, která terapeuticky pracuje s ženami s posttraumatickým stresovým syndromem po porodu, uvádí: „V ordinaci mne navštěvují ženy, některé přicházejí přímo s identifikovaným strachem z porodu, jiné s jinými problémy, pro každou je ale období kolem porodu velké téma. Mívají nesouvisející problém s porodem, silné pocity úzkosti, některé nemohou podruhé otěhotnět.“

Možnosti léčby a prevence strachu z porodu

Podle Michaely Mrowetz lze strach z porodu ovlivnit několika faktory. „Nastávající maminky by měly cíleně vyhledávat příběhy o tom, že žena je schopna porodit za každých podmínek. Sdílení pozitivních porodních zkušeností je posilující,“ naznačuje psycholožka cestu, kudy se při léčbě strachu z porodu vydat. Dodává, že všechny ženy, které kvůli léčbě tokofobie vyhledaly její pomoc, odcházely z terapie s vymizelým nebo aspoň zmírněným strachem z porodu.

Kroky, které doporučuje při zvládání strachu z porodu, se soustředí především na posílení pocitu porodního sebevědomí. Samozřejmostí by měla být možnost volby polohy u porodu a ponechání přirozeného tempa porodu.

Zásahy do porodního procesu, především vyvolávání porodu, jsou často příčinou ztráty kontroly nad svým tělem a z toho vyplývajícího traumatu. Kontinuální péče jedné osoby během těhotenství a u porodu psychologicky zvyšuje důvěru a schopnost porodit s menšími problémy.

Odborníci doporučují vzájemný kontakt jako léčbu traumatu

Psycholožka Michaela Mrowetz z odborné zkušenosti pokládá raný kontakt s dítětem po porodu za velmi léčivý. Ženy, které zažily podporu rané vazby se svým miminkem, potvrzují, že kontakt dítěte s matkou působí hojivě na všechna traumata. Pokud žena trpí strachem z porodu, je velmi účinné, aby si představovala krásné chvíle spojené s péčí o své miminko. Miminko, byť v představách, je pro maminku tím nejlepším lékem.