Monika ve 20. tt: Malé bříško – taky bříško
TĚHULKA LIVE! MONIKA Je legrační, jak si člověk říká, že takhle se chovat nebude, a když v dané situaci je, tak se chová stejně jako ostatní. Přesně to se mi děje právě teď. Vždycky jsem se divila těhotným, že řeší, kolik přibraly a že mají třeba větší zadek. Vždyť jsou těhotné a je jasné, že se jejich tělo mění. Jenže já teď nejsem jiná.
Zdroj: archiv redakce
Foto z ateliéru Fotopromě.cz
I když obléknu ještě některé svoje původní kalhoty, tak se cítím jako hroch, a to mám malé bříško, cvičím a přibrala jsem cca sedm kilo, což asi není tak hrozné. Avšak jsem holka marnivá, takže když jsem začala vybírat šaty na ples, jímala mě hrůza. V šatech pod kolena jsem vypadala jako selka, těhotenské plesovky jsem rychle nesehnala a obchody plesové šaty teď moc v nabídce nemají. Nakonec jsem sice sehnala, ale vypadala jsem v nich ne těhotně, ale jako kdybych jen přibrala. Takže oficiální fotograf nám s manželem řekl, že se máme chytit za ruce, abychom zakryli bříško. No tak nic. Pak jsme si udělali hezkou fotku podle sebe.
Ale tedy hlášky o bříšku už mě začínají unavovat. Ano, na konci pátého měsíce nevypadám, jako kdybych měla batoh vpředu, ale i tak je všechno v pořádku. Jen mě už nebaví poslouchat: „Fakt jo, ty jsi těhotná, vždyť nemáš žádný břicho.“ Nebo: „To já měla břicho v pátém měsíci mnohem větší.“
Nehodlám se s nikým poměřovat a myslím, že když je s Piškotkem i se mnou všechno po lékařské stránce ok, tak malé bříško je spíše výhodou. Nemusím řešit kojící polštář, veliké kalhoty nebo těhotenské šaty. V pohodě se vejdu do těch svých, jen už mi jsou trochu víc na tělo.
Anebo ty historky o potratech, šílených porodech a dalších komplikacích, kterými má každý tendenci mě „obohatit“. Nechápu, proč mě každý tak straší. Ať si tyhle příběhy stylu „jedna paní povídala“ nechají od cesty.
Čtěte také:
- Těhotenská móda: Zahalte se do jara!
- Komplikace, které vás při porodu mohou ohrozit
- Cvičení pro těhotné zvládnete i vy
Ultrazvuk a tajnosti
Ve 20. týdnu jsme byli i na velkém ultrazvuku. Ale měli jsme přijít spíš později. Piškotek je o pár dní menší, takže pohlaví nešlo určit. Jinak pro změnu na ultrazvuku žvýkal o sto šest a celkem se mlel. Nožičky tak nějak u sebe a zadeček nejdál od sondy. Bude to stydlivka. : -) Takže na to, jestli budeme mít holčičku nebo chlapečka, si ještě počkáme.
Jinak je vše v pořádku, vše přeměřeno, zkontrolováno a i ukázáno. Pan doktor byl úžasný, že mi i ukázal, co zrovna měří nebo co kontroluje. Takže jsem se necítila jako Rachel v seriálu Přátelé, která na ultrazvuku neviděla svoje dítě. 🙂
S pohlavím to máme napínavé, takže zatím to málo, co nakupujeme, má univerzální barvu. Naštěstí nabídka obchodů je obrovská, tak mě to zatím ani nijak netrápí. Stejně je ještě spoustu času. Ale už jsme za půlkou, tak hurá do druhé půlky těhotenství.
