Monika v 17. tt: Cvičme v rytme
TĚHULKA LIVE! MONIKA Vždycky jsem byla spíše sportovní typ. Doma jsem chvíli nevydržela, a buď jsem jako dítě lítala venku, nebo po nějakých kroužcích. Za svůj život jsem vyzkoušela kdeco. Od baletu přes moderní tancování až po kick box a sebeobranu. Jenže s těhotenstvím jsem na sebe začala dávat větší pozor. Má oblíbená krav maga nepřipadala v úvahu, tak jsem se prostě začala šetřit.
Zdroj: archiv redakce
Foto z ateliéru Fotopromě.cz
V prvních třech měsících to v podstatě ani nijak nešlo. Obdivuju ženy, které i přes počáteční těhotenství chodí běhat, plavat, lyžovat, bruslit, no prostě něco dělat. Já se občas doma protáhla a měla obavy, abych nedělala cviky, které by miminku mohly ublížit.
Po skončení prvního trimestru jsem si řekla, že by to chtělo začít se trochu hýbat. A nejlépe pod dohledem zkušené cvičitelky. Našla jsem si cvičení v okolí a vyrazila. Šla jsem tam s pocitem, že to bude pohoda a hlavně nuda. Přeci jen dřív jsem měla výbornou fyzičku. Jenže fyzička se většinou těžce získává, ale extrémně rychle a snadno se ztrácí.
Cvičení pro těhotné začalo protažením na balonech. Zatím jsem byla v pohodě a i mě to bavilo. Jenže pak přišly na řadu gumičky. Takže posilování rukou a nohou. Moje čtyřměsíční nicnedělání o sobě dalo okamžitě vědět. Měla jsem pocit, že ruce jsou z kamene a nohy z betonu. V půlce cvičení jsem si musela opravdu odpočinout. Už jsem se naučila, že je vždycky lepší přiznat si, že něco nezvládám a jít se třeba napít, než se přemáhat a být za drsňačku. 🙂
Následovalo lehké cvičení na břišní svaly, a to už naštěstí moje tělo zvládlo v pohodě. Byla jsem ráda, že aspoň něco. Každopádně cvičení mi dalo opravdu zabrat, ale určitě budu chodit dál, protože mě přeci nemůže skolit pár minut posilování.
Čtěte také:
- Relaxace v těhotenství
- Genetické testy: Přinášejí klid nebo stres?
- Jaké sporty jsou vhodné v těhotenství?
II. trimestr je pohoda
Všechny kamarádky říkaly, že druhý trimestr je parádní a mám si ho užít. A měly pravdu. Je mi dobře, bříško mě nijak neomezuje a z jídla už se mi zle nedělá. Jenže já chci všechno hned. Už bych chtěla výsledky testů, aby Piškotek kopal, aby mě lidi v metru pouštěli sednout a tak dále. Jenže ono to tak rychle nejde.
Už mi i moji blízcí říkali, že se mám uklidnit a že moc tlačím na pilu. Před lety mi jeden fyzioterapeut řekl, že neumím relaxovat. Prý bych měla dát na topení ptačí trus, oholit si hlavu a pustit relaxační hudbu.
Tak já jdu asi pro holicí strojek… 🙂
