Jsem po porodu
Porodem všechno teprve začíná. Po dvou hodinách klidu na porodním sále změny, na které mnohdy nejsme dostatečně připraveny. A to i když porod proběhl zcela normálně.
Zdroj: Shutterstock.com
Rovnováha a dýchání
Když se zvedneme z porodního lehátka, může nás překvapit, že se nám špatně dýchá a že špatně držíme rovnováhu. Bránice se totiž už neopírá o miminko v děloze a chvíli trvá, než se zase můžeme normálně narovnat a pořádně nadechnout.
Močení a stolice
Další nepříjemnost na nás čeká hned ve sprše – máme se pokusit vymočit. Mohou se dostavit velmi nepříjemné pocity pálení či strach ze zatlačení. Svaly dna pánevního jsou totiž velmi namožené a unavené, celá oblast genitálu je oteklá a bolavá a tak kromě toho, že se cítíme nepříjemně fyzicky, většinou se dostavuje i nepříjemný pocit psychický – strach, úzkost.
Dobré je pokusit se uvolnit, dýchat, močit ve stoje, sprchovat se teplou vodou, která zmírní pálení. Druhý až třetí den po porodu je také nutné jít na stolici. Tu rovněž mohou provázet velmi nepříjemné pocity při zatlačení.
Vyprazdňování si usnadníme častým pohybováním, aby se znovu rozproudila činnost střev, dostatečným pitím a vhodným jídlem (jogurty, ovoce).
Průvodce celým těhotenstvím a porodem
Očistky, rána po šití
Na pokoji nás čekají první rozporuplné pokyny – jedny pokyny udělují tzv. ženské – gynekologické sestry nebo porodní asistentky, které nás nabádají, abychom hodně odpočívaly, dostatečně pily, často větraly rány po šití a nechaly krev co nejvíce odtékat. To znamená: nenosily pevné kalhotky a neprodyšné vložky, často se sprchovaly, nejlépe při každém odchodu na toaletu.
Významným pomocníkem poporodního hojení jsou enzymy, které obsahuje například lék Wobenzym. Omezují vznik otoků a urychlují jejich vstřebávání, zmírňují bolest a zkracují dobu hojení. Tyto enzymy také snižují výskyt pooperačních komplikací. A co je pro ženy důležité – pomáhají zajistit tvorbu menší jizvy.
Čtěte také:
Větrání, krmení, sprchování – jak vše skloubit?
Přichází dětská sestra a nese nám miminko, většinou pomůže s prvním přiložením k prsu a vydá pokyny. Když se děťátko probudí, je potřeba je přebalit, zvážit, přiložit k prsu, pak opět zvážit a nechat odříhnout.
Zní to velmi logicky, ale jak to má chudák matka – zejména prvorodička – všechno skloubit dohromady? Jestliže se snaží větrat ránu a dítě se probudí, musí se nejprve „obléknout“ – navléknout si síťové kalhotky, velmi špatně se jí většinou vstává, ohýbá, natož sedí. Během kojení se zvyšuje hladina oxytocinu, takže děloha se více a často i bolestivě stahuje a dochází k mohutnějšímu krvácení.
Po kojení se maminka potřebuje nutně osprchovat, ale co když dítě zrovna strašně pláče či je také třeba ho přebalit?
Někdy jsou první chvíle velmi frustrující, zejména je-li novorozeně opravdu plačtivé a maminka velmi rozbolavělá. Ale to všechno přejde. Rána se poměrně rychle hojí, každým dnem je otok menší, krvácení slábne, rána je méně bolestivá a koordinace všech úkonů je den ode dne přirozenější a jednodušší.
Prsy
Nesmíme zapomenout na další úskalí, která se dostavují ještě v porodnici, a to je začátek kojení. Do třetího dne po porodu prsy velmi naběhnou a začne se tvořit mléko. Což je samo o sobě dostatečně stresující. Prsy totiž dokážou velmi bolet, ale také velmi téct, takže maminka je pro změnu celá od mléka.
Je proto dobré mít pohodlné oblečení, které se snadno rozepíná či vyhrnuje, a ve kterém se dobře kojí. Do podprsenky můžeme vkládat polštářky či mističky na odtok mléka. Jestliže prsa opravdu zlobí, vyplatí se následující strategie – před kojením prsa nahřát – nejlépe ve sprše, pak nechat dítě odpít, zejména z bolestivého prsa a bolestivou část JEMNĚ masírovat.
Po kojení můžeme na bolestivou část přiložit trochu tvarohu a zakrýt ubrouskem, při velkých bolestech si vzít paralen. Pokud však bolest neustupuje, na prsou se udělají červené skvrny a mamince stoupne teplota, je zapotřebí vyhledat lékaře, může to být zánět prsu.
Hlavní zásady kojení
Psychika
Všechny tělesné změny a celá nová situace samozřejmě hrají roli i v tom, jak se po porodu cítíme. V těle dochází k bouřlivým hormonálním změnám a často přicházejí pocity smutku až deprese, ale také záchvaty dojetí a pláče.
Maminka je často velmi unavená, citlivá až přecitlivělá. Ale všechna tato úskalí a změny se den ode dne upravují, tělo si pomalu zvyká a vy také a navíc je tu ten mrňous, který i když je často velmi náročný, je úžasný a váš.
Na to špatné nebo namáhavé se velmi rychle zapomíná a zůstávají jen krásné vzpomínky. Zní to jako zpráva od našich babiček, ale je to tak. Já si tuto modlitbičku opakuju každé ráno od pěti…
