Když se porod komplikuje

Těhotné maminky se dělí na dvě velmi různorodé skupiny. Jedna svůj „jiný stav“ prakticky neřeší, nepřipouští si žádná rizika a celým těhotenstvím proplouvá bez jakýchkoliv větších problémů či starostí. Řídí se heslem, že zdravé děti se rodily i za války a za mnohem horších podmínek, tak proč by tomu nyní mělo být jinak. Druhá skupina je pravý opak. Sleduje všemožnou dostupnou literaturu, probírá s partnerem každý detail ohledně rostoucího potomka v bříšku a při sebemenším píchnutí se žene k lékaři s žádostí o neschopenku.

Bohužel, ani u jedné skupiny nelze říci, že se jí komplikace a problémy u porodu vyhnou. Přehnaně se jich bát nemusíte, je však dobré o nich vědět, a pokud patříte mezi rizikovou skupinu, udělat maximum, aby se vám vyhnuly.

Když jde při porodu o život

Hypoxie plodu

Hypoxie neboli neboli nedostatek kyslíku, chcete-li „dušení“ plodu bývá asi nejčastější komplikací, která se při porodu vyskytuje. Rozeznáváme hypoxii akutní, náhle vzniklou a chronickou, déle vznikající a trvající. Hypoxie může mít různé příčiny, ale nejčastější je asi útlak pupečníku. Dále mohou být příčinou hypoxie předčasné odloučení placenty, abnormální děložní kontrakce a ze strany novorozence pak těžká nezralost či zaostávání v růstu.

Hypoxie se většinou projevuje poruchami srdečního rytmu. Z 90 % vzniká hypoxie prenatálně, jen asi 10 % až po porodu.

Nejmírnější stadium se nazývá hypoxémie, pak hypoxie, nejtěžším stadiem je asfyxie. I po asfyxii však může dojít k úplnému uzdravení, záleží, jak rychle dojde k obnově přísunu kyslíku. I proto se při hypoxii nebo i jen hrozící hypoxii většinou doporučuje co nejrychleji ukončit těhotenství a porodit. Někdy je z tohoto důvodu nutné přistoupit k císařskému řezu nebo k porodu pomocí vakuového extraktoru či kleští.

Přenášení a vyvolávaný porod

Embolie plodovou vodou

Jednou z relativně vzácných, o to však závažnějších komplikací při porodu je tzv. embolie plodovou vodou. Vyskytuje se pouze u 1 : 80 000 porodů. Velmi zjednodušeně řečeno jde o přestup amniální tekutiny (plodové vody) do matčina cévního řečiště.

I jen nepatrné množství může mít fatální následky. Příznaky nastupují velmi rychle a podobají se anafylaktickému šoku. Bohužel má tato komplikace vysoké číslo úmrtnosti – až 80 %! I zde velmi záleží na tom, jak rychle zakročí lékař a poskytne potřebnou léčbu. Základem je udržet srdeční rytmus, okysličování krve a činnost ledvin.

Pokud žena ještě neporodila (embolie plodovou vodou se může vyskytnout jak v těhotenství, tak při porodu a i po narození dítěte) přistupuje se ihned po základní stabilizaci rodičky k císařskému řezu.

Eklamptický záchvat

Eklampsie je záchvat, který doprovází silné křeče a může vést až k bezvědomí nebo udušení. Dnes je to naštěstí málo častá komplikace, ale dříve ji porodníci vídali častěji a znali ji pod jménem božec. Nejčastěji se vyskytuje u žen s příznaky tzv. pozdní gestózy neboli preklampsie. Ta se projevuje vysokým tlakem, bílkovinou v moči a otoky. Proto je nutné všechny těhotné s těmito příznaky pečlivě kontrolovat a často i hospitalizovat. Mimo to se vy může vyskytnout u těhotných maminek s již existujícími komplikacemi, jako je například vysoký krevní tlak, cukrovka nebo u žen s jaterními či ledvinovými poruchami.

Nejčastěji křeče propuknou koncem těhotenství (35 %) a za porodu (40 %), méně často po porodu (25 %). Výjimečně se eklampsie může objevit i zcela nečekaně.

Eklamptický záchvat probíhá v několika fázích a může připomínat epileptický záchvat. Začíná neklidem, protáčením očí, křečemi celého těla, modráním, vytékáním pěny z úst a může vést až k úplnému zastavení dýchání. Záchvat zpravidla trvá pouze cca minutu, avšak i tento čas je pro matku i dítě velmi nebezpečný. V těch nejtěžších případech dochází až k eklamptickému kómatu, což je stav hlubokého bezvědomí.

Poporodní krvácení

Zvýšené krvácení po porodu vzniká ve chvíli, kdy děloha není schopná se dostatečně stáhnout a uzavřít otevřené cévy po porodu placenty. Příčinou může být část placenty, která zůstala uvnitř dělohy, překotný nebo naopak prodloužený porod, porod dvojčat nebo velkého plodu. Zdrojem krvácení může být i porodní poranění.

Přestože může krvácení vypadat na první pohled dramaticky, zjistí-li se příčina a k ošetření dojde včas, většinou životu nebezpečné není. V případě poporodního krvácení z dělohy, když se nedá vyloučit, že v dutině děložní něco zůstalo, přistupuje se ke kontrole dutiny děložní nejčastěji rukou (manuálně) nebo kyretáží (tzv. vyčištění dělohy). Tento výkon se vždy provádí v anestezii. Daleko nebezpečnější je krvácení, jehož příčinou je porucha srážení krve.

Vaginální vyšetření v těhotenství a při porodu

Riziko si nevybírá

„Velkou většinu komplikací při porodu předvídat nelze nebo jen v menšině případů. Co ale udělat můžeme, je zjistit včas ohrožení plodu i matky, a to i díky monitorování srdeční frekvence plodu a také díky kontrole stavu rodičky. To nám umožňuje včas zakročit,“ říká MUDr. Ivana Špálová z porodnické kliniky FN Motol. „Nelze také jednoznačně říci, která rodička je více riziková pro vznik komplikací. Ano, jsou to těhotné, které mají nějaké onemocnění již před těhotenstvím – například vysoký tlak nebo cukrovku, ale v podstatě jakékoli chronické onemocnění. Z čistě porodnického jsou rizikové i ženy, které mají za sebou porod císařským řezem nebo dokonce více císařským řezů.“ Vzhledem ke stoupajícímu počtu císařských řezů je tato skupina žen čím dál tím větší.