Dalších 5 stolních her pro předškoláky

V předešlém hravém dílu jsem vám představila 7 her, které si můžete zahrát se svými „školkovými“ dětmi. Otestovala jsem další hry. Testeři jsou opět moje dvě děti (Jáchym: 3 roky a Berta: 6 let), kteří ještě neumí číst ani psát, ale ani k dalším pěti hrám to nepotřebují. Největší hit? Umí prase létat.

Zdroj: archiv redakce

1. Umí prase létat

Věděly by vaše děti, zda umí prase létat? Asi vědí, že ne. Všechno ale v téhle zábavné vzdělávací hře o zvířatech tak jednoduché nebude. Má ježek ocas? Žere lenochod jenom rostliny? Hrozí medvídku mývalovi vyhynutí? Výrobce píše, že hra je pro děti od pěti let, ale v pohodě ji hraje i náš tříletý Jáchym. Když nestíhá, prostě mu dáme přednost a počkáme na něj.

Princip je jednoduchý: Na stůl se do kolečka rozloží kartičky s vlastnostmi zvířat a dospěláci dětem vysvětlí, co která vlastnost znamená. Pak jsou tu kartičky zvířat a ty se postupně vkládají doprostřed kruhu vlastností.

Každé dítě má u sebe žetonky a pokládá je na ty vlastnosti, o kterých je přesvědčené, že je to které zvíře má. Jde i o rychlost, protože na každou vlastnost lze položit jen jeden žetonek. Správné odpovědi se oceňují pidikartičkou s létajícím prasátkem, za špatnou se o kartičku přichází. Hraje se na 5 kol, vyhrává ten s největším počtem létajících prasátek. Tedy alespoň v naší cestovní verzi. Velká domácí varianta má hrací desku a 3D prasátka, která po ní uhánějí do cíle, a také mnohem více zvířátek i vlastností. Existuje i karetní verze.

Je to skvělá hra, která bavila i nás dospělé. Výsledky se ověřují jednoduše pomocí kreslené brožurky, díky níž se orientují i malé děti, takže hru mohou hrát samy bez pomoci. No a řekněme si to upřímně, takové hry jsou u rodičů nejpopulárnější. Tak s námi naše zábavné létající prasátko jezdí všude.

2. Superfarmář

Hra pochází z Polska, vymyslel ji v roce 1943 profesor Karol Borsuk a pojmenoval ji Chov zvířátek. Existuje několik verzí stejně jako Umí prase létat i u Superfarmáře si můžete zvolit domácí velké balení či menší cestovní verzi. Ta má ale podle mě ošklivé obrázky a celkový design. Domácí tip nemá chybu.

Superfarmářem se stane ten, kdo získá 5 různých zvířátek (koně, krávu, ovci, prase a králíka). Jde tu o šmelinu, méně hodnotná zvířátka jako králíci se vyměňují za ta hodnotnější, stádo zároveň ohrožují lišky a vlci a vy můžete zvířátka měnit za hlídací psy. O mnohém rozhodují dvanáctistěnné kostky s obrázky všech zvířat ve hře. Zbytek je na vás a na umění šmelit.

Každý hráč má vlastní hrací desku, na které jsou vysvětlivky šmelení, co za co. Hra se líbí hlavně naší šestileté dceři. Syna Superfarmář moc nebavil, bylo to na něj trochu dlouhé. Zjednodušili jsme tedy pravidla, aby byla hra rychlejší, a se šmelením mu samozřejmě pomáháme.

3. Místo blech skákající žabky

Tuhle úžasnou hru na procvičení jemné motoriky jsem koupila náhodou a už ji nikde jinde neviděla. Stála pár korun, ale děti ji milují. Stejně jako u blech se tu skáče do mističky, kdo tam dřív doskáče, vyhrál. Jenže blechy nám nikomu neskákaly. S žabkami jde skákat i našemu tříletému synovi a dokonce bych řekla, že na to má vážně talent.

4. Chytrý zajíček

Je to hra lehce podobná pexesu, protože jde i o to zapamatovat si, kde leží které kartičky. 24 kartonových karet s obrázky mrkví či zajíců se rozloží do kruhu obrázky dolů a po něm krouží kolem dokola dřevěný zajíček. Kam si stoupne, hráč hádá, co je pod ním za kartu. Když uhodne, získává kartičku či jiné výhody. Hraje se, dokud je s čím. Jakmile jsou všechny kartičky rozebrány, hra končí. Vítězí ten s největším počtem bodů za získané kreslené mrkve a zajíce.

Hra nemá hezké ilustrace, což odrazuje nás dospělé, a má trochu příliš složitá a nezábavná pravidla, což odrazuje děti. Možná je vhodná spíš pro starší děti. Ale je úžasná na cesty, máte jen pár karet jako v pexesu a jednu malou figurku zajíčka. Tak třeba si ji v budoucnu, až děti povyrostou, ještě užijeme.

Čtěte také:

5. Krtkova sada

V tzv. Krtkově sadě je několik her. Část z nich už jsme testovali pro předešlý díl (Domino, Pexeso, Člověče, nezlob se), dvě deskové stolní hry jsme ale začali hrát až teď: Závod o meloun a Krteček v jahodách. Obě hry děti baví, i když jim musím vydatně pomáhat s pravidly. Ale ilustrace krtka jsou vděčné a hra jednoduchá a celkem rychlá. Není vhodná na cesty, ale doma se k ní rádi vracíme.

BONUS: 2 vychytávky

Minule jsem psala o držáku na karty a už ho máme doma. Syn ho brzy dostane k narozeninám, tak zjistím, zda mu pomůže držet vějířek karet v ruce. Rozhodně nám ale pomohlo cestovní magnetické Člověče, nezlob se. Normální stolní hra syna nebavila, ale magnety ho nadchly. Navíc je to tak malé balení, že se vejde i do kabelky. Podobných malých cestovních her není nikdy dost.

Co bude příště?

Pokud syn dostane k narozeninám Activity pro děti (ty už mu koupila babička) a Želví závody, otestujeme je a zase napíšu, jak to šlo. Dnes poprvé dávám na odpolední procházku do batohu skákací gumu a pravidla. S dcerou a její kamarádkou Dájou to zkusíme. Ony to asi nikdy neskákaly, pro mě to bude velké retro vzpomínání. Z komory jsem vyndala i kuličky a mám křídy na skákání panáka. Je to už přes 30 let, co jsem tyhle tři aktivity sama provozovala. Takže příště: 3 retro testy.