Katka: silvestrovský příspěvek

TĚHULKA LIVE! KATKA Jeden z posledních příspěvků píši v době, kdy jiní topí svá těla v hektolitrech alkoholu a užívají si silvestrovské party, přátel a společenského hýření. Přiznám se, že už jako bezdětná jsem si na oslavy závěru roku nikdy příliš nepotrpěla. V kruhu rodiny, s malým občerstvením a s Anežkou u prsu tak tvořím další článek do seriálu Těhulka LIVE!

Zdroj: archiv redakce

Poslední týden roku jsme měli jako rodina velice aktivní. Partner s mým tatínkem pracovali v bytě, abychom se mohli co nejdříve přesunout a osídlit naše nové hnízdečko. Ve středu jsme se rozhodli vyrazit za partnerovými rodiči na sever Čech. Trochu jsem se obávala z první dlouhé cesty, kterou měla Anežka podstoupit. Přeci jenom je to ještě malé miminko. Nakonec zvládla jízdu autem z nás všech nejlépe, celou ji totiž prospala. 🙂 Zároveň jsem si ověřila, že do tašky na pleny od Skip Hop se hravě vejdou potřeby na přebalování pro dva prcky a ještě autíčko na hraní. Opravdu skvělý pomocník na cesty, který navíc báječně vypadá. 🙂

Babička s dědou měli z naší návštěvy neskutečnou radost, jelikož jsme je svojí návštěvou poctili naposledy v září. Anežka byla ihned obletována. Přijímali jsme návštěvy, dary i přání do nového roku. Oproti režimu doma jsem si celkem odpočinula. Ondráškovi se všichni věnovali, takže po žádné stránce nestrádal.

Z miminka slečnou

Anežka nám roste před očima. Volná kůže zezadu na hlavičce se jí začíná hezky vyplňovat a na končetinách se začínají tvořit typické miminkovské faldíky. Už se těším na další kontrolu v polovině ledna, která nám zajisté ukáže velice pěkná čísla. O něco méně příjemné zprávy mám ohledně spaní naší „Šípkové Růženky“. Jak jste jistě pochopili, titul sto let spící princezny jsem jí přidělila opravdu jen z legrace. V noci mě takové vtípky většinou totiž přejdou celkem rychle. Trávení se Anežce sice trochu upravilo, ale krmení stále probíhá na etapy. Zároveň má menší závislost na dudlíčku, který jí ale člověk musí často vracet. Nejvíce náročná je tato činnost v jednu hodinu ráno. Často usínám s rukou na dudlíčku a přidržuji ho v její pusince. Když není dudlík, chce mne. A takovému zlozvyku chci zabránit stůj co stůj. Uspávání při kojení před prvním velkým nočním spaním považuji za přijatelné, ale nikoliv před každým spaním nebo při každé potřebě sání (nikoliv hladu).

Také je to typicky nosící typ, což mi ovšem tolik nevadí. Často s Anežkou v šátku doma uklízím, vařím nebo se věnuji Ondráškovi. Ráda se rozhlíží v místnosti, kam jen jí to její mladé oči dovolí. Světýlka, bráška a chrastítko u ní většinou zvítězí. Když je to možné a já ji můžu mít většinu dne uvázanou u sebe v šátku, tak je její spánek v noci daleko klidnější. Snad návod a cesta k odpočaté mamince…

Čtěte také:

Z miminka se tak vyklubala slečna se svojí vlastní hlavou. Má své potřeby, které si umí náležitě vyžádat. Vzhledem k tomu, že je ještě malá, plním její žádosti bez protestů. Stále ještě čekám, až si vytvoří pevnější režim při kojení. Prozatím se snažím upravit pouze zdlouhavé kojení. Naštěstí jak Any sílí a roste, již tolik při kojení neusíná a opravdu se věnuje jídlu. Budu se tak modlit, aby to tak šlo i dále a Anežka se trochu ustálila i v nočním spánku.

Závěrem…

Ráda bych se omluvila za svůj styl psaní. Poslední dny mám pocit, že mne postihl syndrom úbytku šedé hmoty mozkové a kreativita zmizela někde za horami. Bude to jistě výsledkem vyčerpání a nedostatku spánku. Takže se do příštího dílu budu modlit, aby Anežka začala lépe spát. 🙂

Věřím, že jste si závěr roku náležitě užili. Ať už máte nebo nemáte nějaká předsevzetí do roku 2017, přeji vám mnoho úspěchů při plnění vašich snů.

Šestinedělka Katka a slečna první kategorie Anežka