Miminko je na světě. Co by vás mohlo překvapit v prvních dnech?

První močení miminka

K prvnímu močení novorozeného miminka dochází většinou už během porodu nebo těsně po něm, další přichází nejdéle za 24 až 48 hodin.

V prvních dvou až třech dnech života dítěte se mohou na počurané plence objevit skvrny cihlové barvy. Není to krev, jak by se mohlo zdát. Skvrny jsou způsobeny solemi kyseliny močové, jejichž vylučování je v této době normální.

První stolička – smolka

Jak dítě začíná přijímat potravu ústy, rozvíjí se střevní činnost. Během prvního dne, nejdéle do 48 hodin po porodu, odchází první stolička, tzv. smolka, nastřádaná ve střevě za pobytu miminka v děloze matky. Obsahuje rozpadlé buňky a spolykanou plodovou vodu.

Během prvního týdne se černá mazlavá smolka postupně mění v normální žlutavou stolici kojeného dítěte, jež připomíná míchaná vajíčka.

Ublinkávání plodové vody

Ublinkávání plodové vody po porodu je jev poměrně běžný. Pokud se ale stupňuje, upozorněte na to sestru nebo lékaře, zvláště zpozorujete-li stopy krve či žluči.

Vývoj miminka

Praktický průvodce jeho prvním rokem

Paní doktorka Dittrichová pro nás vypracovala průvodce prvním rokem vašeho děťátka. Zachytila všechny zásadní změny, které můžete očekávat.

Novorozenecká vyrážka

Druhý den po narození se často objevuje vyrážka, která má charakter zarudlých drobných kruhových skvrn velikosti čočky se zažloutlou čepičkou uprostřed. Nejčastěji bývá tam, kde se košilka a dupačky třou o ruce, nožky a záda miminka, výjimečně i v obličeji. Vyrážka může vymizet velmi rychle, ale někdy trvá i týden.

Předpokládá se, že jde o reakci citlivé kůže novorozence na první kontakt s prostředím mimo matčino tělo. Většinou nevyžaduje léčení.

Typická dětská vyrážka – potničky

V období bezprostředně po porodu, případně i později, se mohou na kůži objevit bělavé puchýřky velikosti špendlíkové hlavičky, lidově nazývané potničky. Vzniknou prostým přehřátím a zapocením kůže, a proto je nejčastěji nacházíme v podpaží, na zádech nebo v krajině třísel.

Lze je mechanicky setřít čtverečkem namočeným v dezinfekčním roztoku, ale pozor: kůže novorozence je velmi citlivá, a je tedy třeba postupovat opatrně. Na obličeji se spíše doporučuje kůži mechanickým odstraňováním potniček nedráždit, vhodné není ani použití tekutého pudru.

Hmotnostní úbytek

Ztráta přibližně 10 % porodní hmotnosti během prvních 3 – 4 dnů života mininka je považována za normální a je běžná u většiny novorozenců. Příčinou váhového úbytku je přestavba krevního oběhu plodu na krevní oběh nezávislý na placentě, novorozeně se zbavuje relativního nadbytku tělesné vody. U nedonošených dětí trvá úbytek déle a bývá hlubší.

Ke ztrátě hmotnosti po porodu přispívá také odchod smolky, moči, ztráta mázku, zaschnutí pupečního pahýlu. Pokud budeme v tomto kritickém období podávat novorozenci čaj nebo ho dokrmíme mlékem, možná sice zmírníme hmotnostní úbytek, ale dítě ztratí pocit hladu, nebude mít zájem sát z prsu, a nebude tedy dostatečně stimulovat prsní žlázy k tvorbě mléka.

Porodní hmotnosti dosahuje zdravý novorozenec v období 10. – 14. dne života.

Novorozenecká žloutenka

Objevuje se obvykle třetí až čtvrtý den po porodu, u některých dětí i dříve. Projeví se žlutým zabarvením kůže a očního bělma. Novorozenec bývá unavenější a při krmení usíná. Novorozenecká žloutenka se vyvíjí přibližně u poloviny všech zdravých novorozenců.

Vzniká rozpadem nadbytečných červených krvinek, jejichž velké množství potřeboval plod pro svůj život v děloze. Tyto „nadbytečné“ krvinky byly mimo jiné příčinou, že kůže novorozence byla po porodu sytě růžová až červená.

Z rozpadlých krvinek se uvolňuje krevní barvivo: o jeho vyloučení z těla se starají játra, odtud se pak rozpadové produkty odvádějí žlučí dále do střeva. Nezralá novorozenecká játra nestačí všechno barvivo vyloučit, a tak se část dostává krví do tkání, tedy i do kůže, a zabarvuje je dožluta.

Co o novorozenecké žloutence říká pediatrička Jihlavské porodnice MUDr. Jana Mezníková? Podívejte se na rozhovor, který mnohé vysvětluje.

Jak se novorozenecká žloutenka léčí?

Novorozenecká žloutenka se objevuje u velkého procenta dětí, ale jen u některých vyžaduje léčbu. Závisí to na výši hladiny barviva z rozpadlých krvinek – bilirubinu. Ta se orientačně zjišťuje z intenzity zabarvení kůže, přesněji z krevního vzorku.

Při vyšších hladinách bilirubinu by mohlo dojít k poškození mozkových buněk dítěte, proto se přistupuje k léčbě fototerapií, tedy léčbě novorozenecké žloutenky ,,modrým“ světlem s nízkou vlnovou délkou. Je pro dítě nebolestivá a někdy ani nevyžaduje oddělení matky od dítěte, protože ji lze provést přímo v postýlce u matčina lůžka.

Modré světlo rozkládá žluté barvivo – bilirubin na netoxický, ve vodě rozpustný produkt, který se vylučuje žlučí a močí.

Prevencí žloutenky je také časté, neomezované kojení. Žloutenka nastupující do 24 hodin po porodu (nebo naopak trvající déle) může být způsobena zvýšeným rozpadem červených krvinek při rozdílnosti krevních skupin matky a dítěte, může být příznakem infekce, vrozené vady trávicího systému, vrozené vady štítné žlázy, poruchy látkové přeměny, případně enzymové poruchy v játrech.

Čtěte také:

• Jak poznat, zda má miminko dostatek mateřského mléka?
• První vycházka s novorozencem
• Nedonošené miminko: Kdy dožene předčasný start?

Rozdílnost krevních skupin a podskupin rodičů a rizika pro dítě

Při rozdílnosti krevních skupin či podskupin a tzv. Rh-faktoru matky a dítěte může dojít ke zvýšenému rozpadu červených krvinek. Ten se projeví chudokrevností dítěte a různým stupněm novorozenecké žloutenky. Jestliže jsou krvinky budoucí maminky Rh-negativní a otec má naopak krev Rh-pozitivní, může plod zdědit krvinky po svém Rh-pozitivním otci.

Krvinky plodu, které se během těhotenství dostaly placentou do krevního oběhu matky, mohou vyvolat tvorbu protilátek v matčině krvi a ty pak po průchodu placentou způsobí rozpad červených krvinek plodu, a tím již zmíněnou žloutenku a chudokrevnost novorozence.

Při prvním těhotenství bývá v matčině krvi jen malé množství těchto protilátek. Při dalším těhotenství však v matčině těle tvorba protilátek proti Rh-pozitivní krvi plodu výrazně stoupá a ohrožuje silným rozpadem krvinek a těžkou žloutenkou nejen zdraví novorozence, ale celkově i přežívání plodu samotného.

Aby k tomu nedošlo, dostává Rh-negativní matka ihned po porodu dítěte s Rh-pozitivním faktorem injekci s účinnou látkou. Ta z jejího krevního oběhu odstraní krvinky dítěte, které tam pronikly za porodu. Tak se zabrání vystupňované tvorbě protilátek při případném dalším těhotenství.

Péče o pupeční jizvu

Pupeční jizva ošetřená po porodu podvazem nebo svorkou postupně v prvních dnech života zasychá. Kolem 3. – 4. dne je možné pupeční pahýl odstranit. Dítě to nebolí. Je třeba mít na paměti, že pahýl je možným zdrojem a branou infekce. Nejčastěji se k ošetřování pupíku doporučuje dezinfekční prostředek (líh), kterým se šetrně jednou denně hojící se jizvička čistí.

Zánět spojivek

Po porodu bývají oční víčka prosáklá, což se zvolna samo upraví. U některých novorozenců může zduření víček přetrvávat a objeví se výtok z očí způsobený zánětem spojivkového vaku. Základem léčby jsou vhodně zvolené oční kapky.

Příčinou opakování zánětu spojivek může být slzný kanálek. Slzné kanálky novorozence nebývají po porodu úplně vyvinuty a jejich vývoj pak pokračuje v následujících dvou až třech měsících života. Spojivkový vak je tedy vlivem horší drenáže náchylnější k infekci, a tak se po propuštění z porodnice může zánět zopakovat. Většinou stačí masáž vnitřního očního koutku u kořene nosu prstem.

Vzácné nejsou ani novorozenecké záněty spojivek způsobené infekcí z rodidel matky, které vyžadují i celkovou antibiotickou léčbu.