Epilepsie mýtů zbavená

„Epilepsie není jedna nemoc. Označují se tak desítky chorob s různou příčinou, projevy i způsobem léčby. Jedno ale mají společné – opakovaný vznik spontánních epileptických záchvatů,“ říká MUDr. Klára Brožová z Oddělení dětské neurologie Thomayerovy nemocnice.

Zároveň se jedná o jedno z nejčastějších neurologických onemocnění. Postihuje až 1 % populace, v České republice tedy přibližně 100 000 osob.

Nečekaná, nezvaná

Ačkoli se epileptické záchvaty mohou objevit kdykoliv v průběhu života, nejčastěji se tak děje v raném dětství a během dospívání. Dochází při nich k narušení běžné elektrické aktivity mozku.

Epileptickou aktivitu si můžeme představit jako abnormální elektrické impulzy v mozku, které se šíří spoji mezi nervovými buňkami a ve svém důsledku mohou ovlivnit různé mozkové funkce, jako je myšlení, paměť, hybnost, citlivost nebo smyslové vnímání.

Prenatální diagnostika

Odběr plodové vody, neboli amniocentéza

Amniocentéza je vyšetření prenatální diagnostiky. Při něm se vpichem z dělohy těhotné ženy odebere malé množství plodové vody. Z tohoto vzorku lze včas diagnostikovat eventuální chromozomální abnormality plodu a předejít případnému zklamání rodičů z narození nevyléčitelně nemocného či těžce postiženého dítěte.

Typy epileptických záchvatů

Většina si pod pojmem epileptický záchvat představí situaci, kdy nemocný upadne na zem, je v bezvědomí a zmítá se v křečích. V tomto případě se jedná o tzv. tonicko-klonický záchvat, který dal onemocnění jeho český název – padoucnice.

Většina epileptických záchvatů je však mnohem méně nápadná a má zcela jiné projevy. Například aury jsou charakterizovány jen vnitřním pocitem či prožitkem pacienta a nelze je poznat ani tehdy, když danou osobu při záchvatu pozorujeme.

Dalším typem je tzv. myoklonie, která se projevuje krátkým svalovým záškubem bez dalších doprovodných projevů.

Absence představují krátká zahledění bez křečí či pádu, která mohou být zaměněna za tzv. denní snění či nepozornost. Obvyklé trvání epileptických záchvatů je v řádu několika sekund nebo minut. Delší záchvaty se mohou vyskytnout, jsou ale vzácné.

Ale ne každý záchvat znamená počátek epilepsie. Ojedinělý epileptický záchvat může být vyprovokován konkrétním podnětem například horečkou, úrazem hlavy, nevyspáním či požitím omamných látek. I u nevyprovokovaných epileptických záchvatů platí, že u více než 40 % dětí zůstane u jediného záchvatu.

„Do 15 let věku prodělá alespoň jeden epileptický záchvat pět dětí ze 100. U 75 % všech nemocných epilepsií se první záchvat objevuje před dosažením 20 let věku.“

Čtěte také:

• Nemůže dítě usnout? Klíčem je váš klid
• Může masáž miminkům zlepšit spánek a pomoci i při bolestech bříška?
• Spi, děťátko, spi aneb Spánek novorozeňat a nejmenších dětí

Lze ovlivnit rozvoj epilepsie?

Epilepsie je ve většině případů léčitelná. Některé nemocné je však možné léčit pouze úpravou životosprávy, což je také základní a nejjednodušší přístup k onemocnění. Především jde o zajištění pravidelného spánkového režimu u dětí a vyvarování se extrémní fyzické i psychické zátěže.

Rodiče by měly pečlivým pozorováním dítěte zjistit, které okolnosti vedou ke zvýšenému výskytu záchvatů, a poté se ve spolupráci s učiteli snažit dítě těchto vlivů uchránit,“ vysvětluje doktorka Brožová. Dojde-li k nasazení léků, je nutné jejich dlouhodobé pravidelné užívání. I krátkodobý výpadek v medikaci může mít za následek vznik záchvatu.

U některých pacientů, na jejichž stav léky nezabírají, lze potíže řešit i chirurgicky – odstraněním epileptického ložiska. Jedná se však o vysoce odborný zákrok, kterým se zabývají výhradně specializovaná epileptologická centra. V nich také probíhají indikace k dalším alternativním léčebným postupům, jako je vagová stimulace (kontinuální stimulace bloudivého nervu) nebo ketogenní dieta.

Čeho se vyvarovat aneb Spouštěče záchvatů

Za jeden z nejčastějších provokačních faktorů epileptického záchvatu se pokládá porušení spánkové hygieny, kdy dítě například o víkendu zůstane vzhůru do pozdních nočních hodin a následující den „přespává“ dobu obvyklého vstávání.

U fotosenzitivních osob může záchvat vyvolat blikající světlo, tzv. stroboskopický efekt. Toto riziko hrozí například na diskotékách nebo při jízdě alejí či stromořadím, pokud mezi stromy prosvítá silné slunce.

U léčených pacientů s epilepsií může být spouštěčem i záměrné či náhodné vynechání pravidelné medikace nebo naopak užití vyšší dávky, než na jakou je organismus zvyklý.

U některých lidí mohou jako provokační faktor působit i emoce, a to jak pozitivní, tak i negativní. Ve škole se lze u žáků setkat se záchvaty, které mohou být reakcí na stres ze školní zátěže nebo obavy z neúspěchu při zkoušení či kolektivní činnosti.

Epilepsie a škola

„Vyvíjí-li se dítě s epilepsií intelektově přiměřeně svému věku, není žádný důvod, aby bylo zařazeno do speciálních mateřských či základních škol,“ upozorňuje MUDr. Klára Brožová z oddělení dětské neurologie Thomayerovy nemocnice.

V dnešní době již léky umožňují většině takto nemocných dětí bez problémů navštěvovat běžná školní zařízení. V některých případech, zejména u dětí se sdruženými problémy s chováním, však může být vhodné požádat o službu pedagogického či osobního asistenta.

Děti s epilepsií mohou prožívat běžný život s vrstevníky, navštěvování zájmových či sportovních kroužků není na překážku. Přiměřená fyzická zátěž může mít u dětí s epilepsií dokonce protizáchvatový účinek. Je však nutné dodržovat určitá pravidla nezbytná pro minimalizaci rizika úrazu.

Rodiče, jejichž dítě epileptický záchvat již prodělalo, by měli na tuto skutečnost upozornit učitele. Ten se tak může na případné nebezpečí záchvatu připravit. Učitel také může dohlédnout na užívání medikace v době, kdy je dítě ve škole. Informovanaí by měli být i spolužáci spolu s vysvětlením, o jakou nemoc se jedná. Jinak by se dítě mohlo ocitnout v izolaci.

Žák může být v důsledku užívání antiepileptik unavený, ospalý, apatický, hůře se soustředit. Může ale být i nadměrně aktivní, nepozorný a roztěkaný či se mohou objevit poruchy kognitivních funkcí (paměti, pozornosti, myšlení, koncentrace, schopnosti plánovat nebo organizování činností).

Všechny zmíněné případy někdy doprovázejí i zhoršený prospěch dítěte a výchovné problémy. Rodiče by proto měli na tato rizika upozornit vyučující, kteří by pak k dítěti měli přistupovat s tolerancí.

Epilepsie má mnoho různých příčin:

Idiopatické epilepsie – epilepsie převážně geneticky podmíněné. Jsou typicky věkově vázány, začínají v určitém věku a některé z nich v určitém věku také skončí. Objevuje se hlavně v dětském věku a během dospívání. Mozek pacientů má zcela normální anatomii, nicméně nefunguje běžným způsobem.

Symptomatické epilepsie – vznik záchvatů je projevem určitého poškození mozku, například úrazu, zánětu, nádoru, cévního nebo degenerativního onemocnění mozku. Druhotnou, tedy ne vrozenou epilepsii může způsobit i poškození mozku v období okolo porodu.

Kryptogenní epilepsie – na rozhraní primární a sekundární epilepsie. Říká se jí i skrytá epilepsie. Charakter onemocnění mozku a jeho příčinu však nelze aktuálními diagnostickými postupy prokázat.

Epilepsií trpělo mnoho osobností, kteří se nesmazatelně vepsali do světové historie: Julius Caesar, Napoleon Bonaparte, Vincent van Gogh, Ludwig van Beethoven, Issac Newton, Charles Dickens, Fjodor Michajlovič Dostojevskij. Evidentně neubírá schopnosti či inteligenci, což je jeden z mnoha nesmyslných mýtů, které nemoc obestírají.