Dokázáno: Přirozený porod podporuje imunitu

Napřed lehká orientace v terminologickém terénu. Pokud někde narazíte na termín mikrobiota nebo mikrobiom, což je jedno a to samé, jde o náhradu za dřívější označení mikroflóra. Představuje souhrn genů všech mikroorganismů v daném prostředí, tedy jakousi smíšenou komunitu, která dokáže převratné, mnohdy nepoznané věci. Však také lidské tělo obsahuje desetkrát více bakterií, plísní a jiných mikroorganismů než lidských buněk.

V nás je zahnízděný přirozený strach z těch škodlivých, které se medicína snaží potírat. Už méně víme o těch prospěšných mikroorganismech, které bychom si měli hýčkat a snažit se k nim najít cestu. Prvním krokem na ní je způsob příchodu na svět. Potvrdila se totiž hypotéza, že pokud se do střeva, kde je velmi pestrá a důležitá škála mikroorganismů, co nejdříve dostanou tělu prospěšné bakterie, má to mnohem větší efekt na vývoj imunitního systému než pozdější osídlení střeva těmito návštěvníky. Proto je tak důležitý způsob porodu. U císařského řezu je tento efekt mnohem nižší.

V těhotenství už klepou na dveře

Zárodek v děloze je chráněný a vyvíjí se ve sterilním prostředí. Tuto teorii nabourávají poslední výzkumy. Z nich vyplývá, že z matčiny střevní mikrobioty se mohou krví přenášet k zárodku mikroorganismy. Je tedy důležité, aby se budoucí maminka postarala o to, aby posílala dítěti touto cestou jen to nejlepší.

V jejím organismu totiž neexistuje žádný filtr, který by propouštěl jen prospěšné mikroorganismy a škůdce zadržoval. Navíc moderní způsob života vede spíš k nerovnováze ve střevním prostředí, kde převládnou ty „špatné“ bakterie nad dobrými. Tento stav se dá ale vědomě změnit.

Ozdravný program pro budoucí maminky:

• Jaké je jídlo, taková je střevní mikrobiota. Prospívají jí zakysané potraviny jako například kefír, kysané zelí, tedy strava s probiotickým efektem. Ta má taky pozitivní vliv na rovnováhu vaginální mikrobioty.
• Minimalizujeme stres, který také ovlivňuje stav střevní mikrobioty. Často k němu přispívá i neustálé zkoumání zdravotního stavu matky a dítěte a diskuze o nejrůznějších zdravotních rizicích v těhotenství. Relaxační masáž je mnohdy prospěšnější.
• Pozor na kontakt s nejrůznějšími přípravky, které používáme k úklidu v domácnosti. Šmahem můžou likvidovat všechny mikroby, i ty prospěšné. I obyčejné mýdlo na ruce bychom si měli vybrat náležitě šetrné.
• Hlídáme si léčiva, škůdci jsou v tomto případě hlavně antibiotika.

Čtěte také:

• Císařský řez není překážkou kojení
• Koupání novorozence po porodu: Ano nebo ne?
• Podpora rané vazby po porodu císařským řezem

Příchod na svět ve víru vetřelců

Při přirozeném porodu dítě cestou nasbírá matčiny střevní a vaginální bakterie, zatímco na miminko narozené císařským řezem číhají hlavně bakterie přežívající v nemocničním prostředí, jako je například stafylokok. Děti takto narozené mají také výrazně méně příznivých bifidobakterií a nižší bakteriální pestrost než děti, které přišly na svět přirozenou cestou. Vědci to dávají do souvislosti s náchylností dětí narozených císařským řezem k některým onemocněním.

Také prostředí, v němž se dítě narodilo, hraje roli. Podle jedné ze studií jsou na tom, pokud jde o střevní mikrobiotu, nejlépe děti narozené přirozenou cestou doma a kojené. Tyto děti přicházejí do prvotního kontaktu jen s „rodinnými“ bakteriemi.

Existuje však ještě mnoho otázek, na něž vědci nenašli jednoznačné odpovědi. Například jak ovlivní omytí dítěte po porodu jeho mikrobiální výbavu. Anebo jak se projeví v této souvislosti podávání antibiotik ženám při porodu.

Výzkumníci doporučují:

• Vaginální porod nejlépe ve vlastním prostředí je optimální proto, aby dítě získalo přátelské bakterie.
• Porodníci a asistující personál by měli minimalizovat kontakt s matkou a dítětem při porodu.
• Pokud je nutné podávat matce antibiotika při porodu, měla by poté ona i dítě dostat probiotika.
• Pokud se dítě narodí císařským řezem, ověřili si vědci, že vaginální stěr a následná aplikace na tvář, ústa a tělo novorozence dokáže obstojně nahradit přirozené vaginální prostředí, kterým neprošlo.
• U dětí narozených císařským řezem je nadmíru důležité, aby byly kojené.

Kojení je ideální transportní prostředek

Po porodu lze přísun přátelských mikroorganismů zajistit kojením. Z výzkumů vyplývá rozdíl mezi mikrobiální výbavou kojených a uměle krmených dětí. Mateřské mléko je samo o sobě zdrojem příznivých bakterií a navíc oligosacharidy, tedy cukry v něm obažené, podporují jejich růst. Pokud se přátelských bakterií nedostává a ve střevě novorozence převládají ty škodlivé, například proteobakterie, což je velký kmen, do něhož spadá třeba salmonela, může to mít za následek novorozenecké koliky.

Další poznatky vyplývající z výzkumů:

• Hned po narození a v prvních následujících dnech by si měla matka přikládat nahé dítě na hruď.
• Nekoupat dítě 24 hodin po porodu a po čtyři další týdny k tomu používat jen balenou vodu.
• V porodnici místo „erárního“ prádla dát miminku jeho vlastní přinesené z domova.
• Omezit chování dítěte cizími lidmi v prvních týdnech, hlavně tělesný kontakt.
• Kojit. Pokud to není možné, tak použít jako pomocníka probiotika.
• Vyhnout se antibiotikům. Jestli jsou nezbytná, tak podávat i probiotika.
• Probiotika mohou pomoci i v případě novorozeneckých kolik.

Zdroj:
http://midwifethinking.com/2014/01/15/the-human-microbiome-considerations-for-pregnancy-birth-and-early-mothering/
http://www.huffingtonpost.co.uk/toni-harman/microbirth-babys-mircobiome_b_4947959.html
http://www.sciencedaily.com/releases/2015/05/150513125126.htm#