Čeká vás operace v těhotenství? Není třeba panikařit

Těhotenství je obdobím, kdy se k operačním výkonům přistupuje pouze v akutních případech. Výjimkou jsou pouze výkony v místní anestezii – různé kožní excize nebo zubní ošetření.

„Ošetření v místním znecitlivění lze provádět po celou dobu těhotenství. Vždy je ale nutné zvážit všechna pro a proti, protože i banální výkon se může zkomplikovat,“ říká gynekoložka MUDr. Radka Gregorová.

Operace spojené s těhotenstvím

První skupinou operačních výkonů v těhotenství jsou výkony spojené s těhotenstvím a jeho komplikacemi. Nejčastěji jde i revize dutiny děložní po prodělaném samovolném potratu, laparoskopie prováděné pro mimoděložní těhotenství a v neposlední řadě samozřejmě císařský řez. Císařský řez je vůbec nejčastěji prováděnou operací v těhotenství.

V dobách minulých se často prováděla tzv. cerkláž čípku, při které byl na čípek založen steh ve snaze přejít předčasnému porodu. V současné době existují různé způsoby diagnostikování a léčby hrozícího předčasného porodu, takže se cerkláž provádí velmi vzácně.

Slepé střevo trápí i těhotné

Druhou skupinou operací prováděných v těhotenství jsou výkony, kdy je žena ohrožena na zdraví nebo na životě. Akutních situací, vyžadujících rychlou operaci, je celá řada – od zánětu slepého střeva, krvácení, zlomeniny, objemnější cysty na vaječníku konče například nádorem či výdutí na mozku.

Velmi často prováděná a celkem banální operace slepého střeva je u těhotných žen prováděna stejným způsobem jako u žen netěhotných. Obtížná ale může být diagnostika zánětu slepého střeva, zejména v pokročilém stadiu těhotenství, což souvisí s objemnou dělohou. Proto by měl lékař postupovat u každé bolesti v podbřišku velmi ostražitě a myslet i na tuto možnost.

Použití anestezie v těhotenství

V závislosti na typu a rozsahu operačního výkonu anesteziolog zvolí co nejšetrnější způsob anestezie – celkovou či místní (spinální, epidurální, subarachnoideální).

Pokud hovoříme o anestezii celkové, znamená to většinou kombinované podání anestetika nitrožilně i inhalačně. Žena je zaintubována – má do krku zavedenu hadičku, kterou je připojena na umělou plicní ventilaci.

Lokální anestezie naopak znamená, že je ženě vpraveno anestetikum do páteřního kanálu a umrtvena je pouze oblast, která je potřeba.

Úskalí anestezie v těhotenství spočívají zejména v tom, že žena má změněny objemové poměry v těle a nemá vyprázdněný žaludek. V těhotenství je totiž proces vyprazdňování žaludku zpomalen a neustále v něm zůstává natrávený obsah, tudíž žena není nikdy zcela na lačno. Proto se preferuje zajištění dýchacích cest intubací před dýcháním přes masku, kdy je výrazně větší riziko vdechnutí žaludečního obsahu.

V těhotenství má žena větší tendenci k tvorbě krevních sraženin, proto by měla být vždy dostatečně zajištěna podáváním léků na ředění krve, které miminku neuškodí.

Rh faktor nemá na samotný průběh operace vliv. V současné době se Rh negativním matkám ve 26.–28. týdnu těhotenství preventivně podává lék, který pomáhá předcházet komplikacím souvisejícím s Rh inkompatibilitou. Pokud hrozí následkem úrazu nebo operace kontakt mateřské krve s krví plodu, je ženě lék podán neprodleně.

Ohrožuje anestezie miminko?

Nastávající maminky ale vždy nejvíce zajímají potenciální rizika pro jejich miminko. Díky moderním anestetikům jsou rizika malá, přesto je uváděno o něco zvýšené riziko samovolného potratu či porodu. V průběhu anestezie v těle ženy kolísá krevní tlak a může být dočasně snížen průtok krví placentou.

V praxi to znamená, že plod může přechodně trpět nedostatečným zásobením kyslíku. Krevní tlak matky je tedy udržován tak, aby neklesl pod kritickou hranici.

Na léky anestetika je plod nejcitlivější v prvních 12 týdnech těhotenství. Pokud je to možné, měl by být výkon proveden až po ukončeném prvním trimestru.

Anestezie při císařském řezu

V současnosti je většina císařských řezů prováděna ve svodné lokální anestezii (epidurální, spinální). Jejich velkou výhodou je šetrnost k novorozenci, který není zatížen účinkem anestetik. Neméně důležité ale je i to, že maminka je při vědomí, může své miminko ihned vidět a dokonce je možná podpora bondingu.

V rámci něho je miminko po porodu položeno mamince na hruď, popřípadě může dojít i k samopřisátí. Bohužel se v našich porodnicích tato praxe zatím neuplatňuje. Přečtěte si více o podpoře rané vazby po porodu císařským řezem.

Pokud je nutné provést císařský řez velmi akutně, bývá z časových důvodů volena celková anestezie. Aby byl novorozenec anestetiky co nejméně ovlivněn, měl by být z těla matky vybaven do 3 minut od úvodu do narkózy.

Čtěte také:

• Krvácení v těhotenství a jeho nejčastější příčiny
• Mimoděložní těhotenství: příznaky a léčba
• Komplikace, které vás při porodu mohou ohrozit

Pooperační péče o těhotné

Pooperační péče o těhotné probíhá ve spolupráci chirurga a gynekologa, jehož úkolem je pravidelné sledování stavu nenarozeného dítěte.

Základem monitorace plodu je určitě ultrazvuk, popřípadě kardiotokografie u těhotných v pokročilejším stadiu těhotenství.

Nedílnou součástí následné péče o těhotnou ženu je i podávání léků, jako jsou antibiotika, analgetika, léky na ředění krve či léky tlumící děložní činnost. Lékaři vždy volí takové léky, které miminku neublíží.

Závěrem

Každá komplikace v průběhu těhotenství je pro ženu velmi nepříjemná o to více, pokud stav vyžaduje operační řešení. Jak už bylo řečeno, k operačnímu řešení lékař přistupuje v těhotenství jen v závažných a nutných případech. Pokud je průběh operace i anestezie nekomplikovaný, jsou rizika pro ženu i nenarozené dítě malá.