Častá chyba maminek? Nehlídají, netlačí-li děti boty

Kdy je čas na nákup prvních botiček?
J. Patlichová: „Dítě obouváme ve chvíli, kdy se postaví a začne chodit v prostoru, byť třeba zatím za ruku s dospělým. Dříve není třeba dítěti žádné botičky dávat. Bota má několik funkcí – má chránit nožičku před zevními vlivy – před mechanickým poraněním, chladem nebo horkem, ale i před uklouznutím. V neposlední řadě bota poskytuje oporu dětské nožce.“

Rodiče kupují dětem roztomilé botičky ne na chození, ale na ležení, popřípadě lezení. Je vhodné věznit dětskou nožičku ve „zbytečných“ botičkách?
J. Patlichová: „Dítě, které nechodí, boty nepotřebuje, neboť bota může působit jako omezující faktor v pohybu. Když děti dáváme na zem v období, kdy se začínají plazit a lézt, mělo by to být nejlépe na koberci nebo na podložce či dece, na neklouzavém povrchu, aby to dítěti usnadňovalo oporu. Pokud se ještě nechodící děti pohybují na hladkých podlahách, je lepší oblékat jim protiskluzové kalhoty na kolenou i na ploskách.“

Čtěte také: Péče o dětskou nohu: vhodné boty, chůze naboso a pohyb

I. Svačinková: „Dítě si v průběhu lezení pohybem neustále tvaruje klenbu nohy, která se tím modeluje. Pokud pak rodiče dají dítěti botičky, ač jen jako módní doplněk, může se stát, že se noha nebude mít možnost pohybovat přirozeně a půjde pohybem proti botičce. Proto bych radila botičky nedávat ani do kočárku, protože dítě se o botičky opírá a navyšuje si svalový tonus na špičkách chodidel, a to není dobře.“

Jak by měly první botičky vypadat? Podle jakého klíče je máme kupovat?
J. Patlichová: „Nejprve se musíme zaměřit na velikost – nejlépe dítě postavíme na tvrdý papír, obkreslíme tužkou kolmo nožku, čímž získáme základní velikost. Než obrys nožičky vystřihneme, přidáme u zcela prvních bot před nejdelší prst 10–12 mm. V obchodě pak s touto „pomůckou“ můžeme zkoušet vnitřní prostor boty. Jinak je několik hledisek, která je třeba pohlídat – je to výška tzv. kaple, což je prostor, který se klene nad prsty. Tam by bota měla být tak vysoká, aby v ní děťátko mohlo volně pohybovat prstíčky. Zdravá dětská bota by měla být lehká, pružná, měkká na došlap, nejlépe z přírodních materiálů a dostatečně prostorná. Měla by mít pevný opatek, což je část boty, která vede od paty vzhůru a poskytuje nožičce oporu. Dále má mít takové šněrování nebo upínání, kterým se dá dobře upevnit kolem kotníku. Celou svou konstrukcí má bota pomáhat nést dítěti váhu a zabraňuje například vbočování paty, což je častá ortopedická vada u dětí.“

Přečtěte si také: Jak obléknout batole do zimy?

Je nějaký rozdíl v nákupu zimních a letních botiček?
I. Svačinková: „Je potřeba rozlišovat obutí zimní, letní (popřípadě na doma).Zimní botičky jsou zcela nejlepší z kůže, kvalitu dobré botičky již zmínila má kolegyně výše. Co se týká letního, popřípadě domácího obutí, nabízejí dnes firmy otevřené boty, které splňují stejné parametry jako boty zimní, jsou však na nártu otevřeny. Přes nárt jsou pak zapínány přezkami. Přitom preferuji botičky s čtyřmi přezkami – dvě přezky jsou na nártech, jedna je přes kloub, kde se noha ohýbá, a poslední je v místě nad kotníčkem. Botičky bychom měli dítěti určitě zakoupit až po vyzkoušení a zhlédnutí jeho chůze.“

J. Patlichová: „Samozřejmě že vždy bychom měli kupovat obuv sezónní, tedy v létě koupíme otevřené botičky sandálového typu, ale v patě je bota vyšší, a na zimu kupujeme obuv zateplenou a počítáme s tím, že dítě do ní dává ponožky nebo punčocháče. Někdy už omezení malou ponožkou či malými punčocháči může neprospívat rozvoji dětské nožky, protože chrupavčité části se zavápňují postupně, až do věku osmi devíti let. Dětská noha tedy mnohem víc inklinuje k tomu, že když ji omezíme, nevyvíjí se správně tak, jak by se vyvíjela, kdyby dostatek prostoru měla.“

Vídáte i dětské botičky, které jsou zcela nevhodné? Čím se mohou rodiče při nákupu bot řídit?
J. Patlichová: „Rodiče svým výběrem přímo ovlivňují trh. Nekvalitní obuvi pro děti i pro dospělé se u nás objevuje spousta. Maminky se mohou orientovat na boty „se žirafou“ – jedná se o certifikované boty, symbol žirafy reprezentuje zdravé obutí. Výhrady mám, když vidím, že první bota, kterou děťátko obouvá a chodí v ní, je nízká v opatku. To pak znamená, že dětská nožka nemá potřebnou oporu.“

Zajímavé čtení: Jak vést dítě k samostatnosti

Jaká rizika hrozí při nesprávném výběru dětských botiček?
I. Svačinková: „Noha ovlivňuje postoj celého těla po celý život, takže nekvalitní bota může dětskou nožičku dostat do patologie. Například když je bota malá a v přední části není místo pro prsty – dítě začne prsty krčit, začne nesprávně zatěžovat nohu a od toho se odvíjí postavení celého těla a následně chůzového mechanismu. Jestliže není pevný kotníček, dítě může začít více zatěžovat vnitřní stranu nožičky, což může mít vliv na vznik ploché nohy či jiných deformit nohy v budoucnu. Těžké boty dětem chůzi ztěžují, přetěžují dítěti určité svalové skupiny a chůze se stává nekvalitní.“

J. Patlichová: „Patologie se většinou neprojeví v dětském věku. Noha má výbornou paměť, nesete si to s sebou a potom může docházet k deformitám, které se rozvinou až později v dospělém věku. Když se bavíme o nošení malých bot, tak následkem mohou být například kladívkové prsty.“

Jak často by se měly u malých dětí pořizovat nové boty?

I. Svačinková: „U malinkých dětí je třeba si každý měsíc ověřit, že bota velikostně vyhovuje. Nožička totiž roste rychle. Je velmi častá chyba maminek, že nekontrolují, jak dětem bota sedí. Z hlediska fyzioterapie je dobré kontrolovat, jak je bota opotřebovaná. Může se tím odhalit patologie chůze. Například když je podpatek sešlapán na jedné botě v nějakém místě jinak než na druhé botě, problém se dá velice rychle zachytit. Je vhodné kontaktovat fyzioterapeuta, který by si měl s daným problémem poradit. Pravidelně u dětí hlídáme statiku chůze, přenášení váhy…, což se odráží do celého tělíčka. Špatné chůzové mechanismy se v mozku fixují, a v budoucnu se tak můžeme setkat se vznikem skoliotického postavení páteře, nebo i třeba s bolestivostí hlavy. Často se setkávám i s dětmi, které nedokážou došlápnout patou na zem, mají zkrácené achilovky, chodí po špičkách. V tomto případě se může jednat o zvýšenou dráždivost, nebo také o neodhalený neurologický problém. Každopádně čím dříve se podaří problém zachytit, tím lépe.“

Jana Patlichová vede podologickou poradnu na pražské klinice Canadian Medical Care. Zároveň pracuje také jako laktační poradkyně a poskytuje poradenství
v oblasti péče o novorozence.

Ingrid Svačinková je fyzioterapeutka s 20- letou praxí. Na klinice Canadian Medical Care se specializuje na fyzioterapii dětí včetně kojenců, na gynekologickou fyzioterapii, která pomáhá ženám při problémech s pánevním dnem, a na problematiku pacientů s neurologickými obtížemi.