Za nemocemi dětí mohou stát vztahy v rodině

Tělo a mysl

Mysl má na naše tělo mnohem větší vliv, než si většina z nás dokáže připustit. Každá nemoc vzniká v nějaké konkrétní životní situaci, děje se konkrétnímu člověku, s konkrétní minulostí, s konkrétními vztahy a to všechno vytváří celek, který může mít na vzniku onemocnění zásadní podíl.

Ukazuje se, že mnoho nemocí má původ v narušených vztazích, chybných myšlenkových vzorcích, traumatech z dětství či potlačených emocích. Dalo by se říct, že nás symptom upozorňuje na věci, které v našem životě nejsou správně. Co nedokážeme žít, o čem nedokážeme mluvit, tím onemocníme.

Jazyk v této souvislosti hraje docela zajímavou roli. Často je klíčem k původu problémů. „Setkávám se například s tím, že děti během rozvodu rodičů začínají bezdůvodně zvracet. Jako kdyby jejich tělo říkalo, nemůžu to strávit. To, co děti nedokážou říct, to se skutečně může projevit nemocí,“ vysvětluje psychoterapeut Martin Jára.

Psychosomatika v Čechách

Oboru, který se při léčení nemoci zajímá o širší souvislosti pacientova života, se v medicínské řeči říká psychosomatika. V České republice patří k průkopníkům a nejvýraznějším osobnostem tohoto směru MUDr. Vladislav Chvála a PhDr. Ludmila Chválová Trapková. Jejich přednášky jsou živé a zábavné, jejich knihy jsou srozumitelné i laikovi, ale přitom plné nesmírně zajímavých informací.

Oba odborníci mají třicetiletou praxi a léčí spolu. On je muž, ona je žena, on je lékař, ona psycholožka. Spolu vytvořili ideální tým schopný nahlížet léčbu z různých úhlů pohledu.

Dokážou si poradit i s diagnózami, na které ostatní lékaři nestačí. Zdraví a nemoc chápou v širokých souvislostech. Zajímají se hlavně o to, jaký vliv má na lidské zdraví život rodiny. Z praxe vědí, že někdy stačí upravit rodinné vztahy, a symptomy, které odolávaly léčbě měsíce či roky, najednou mizí.

Rodinné vztahy jako příčina nemoci

Jak přistupují k nemoci, vysvětlují MUDr. Chvála a PhDr. Chválová Trapková na příběhu malé holčičky, který publikovali ve své knize Rodinná terapie psychosomatických poruch. Dítě mělo opakovaně angíny. Za normálních okolností by se pravděpodobně předepisovala stále antibiotika. MUDr. Chválu a PhDr. Chválovou Trapkovou ale zajímá život malého pacienta, jeho minulost, současnost a rodinné vztahy.

U téhle malé holčičky se od rodičů dozvěděli, že ji angíny začaly trápit po rozvodu rodičů. Rodiče se rozešli kultivovaně a měli dítě ve střídavé péči. Všichni členové rodiny se s dívkou čile stýkali. Dívka trávila mnoho času jak s mámou, tak s tátou, často navštěvovala i babičky a dědečky. Všechno se zdálo být v pořádku, tak proč ty angíny? Co holčičce scházelo? Jedna zdánlivě banální maličkost. Stabilní domov. Byla pořád na cestách. Jezdila za tátou, za babičkou, za dědou. Problém za dítě vyřešila angína. Když byla holčička nemocná, spala ve své posteli u mámy a nikam nemusela. Stačila jedna drobná změna v životě rodiny. Holčička přestala na návštěvách přespávat. Zbytek rodiny prostě začal chodit za ní a dítě bylo najednou zdravé.

Být nemocný nebo mít nemocné dítě samozřejmě není příjemné, zdravotní obtíže však mohou přinášet často určité poselství, po kterém má smysl pátrat, protože se může stát klíčem nejen k úplnému vyléčení, ale i ke změně, která je pro život nemocného člena rodiny důležitá.

Skrytý řád a emoční pole rodiny

Člověk je prostě součástí emočního pole rodiny, a život rodinného společenství na něj má fatální vliv. Rodinný život má navíc určitá pravidla, ze kterých vyplývají i potřeby jednotlivých členů rodiny.

Narušené rodinné vztahy a nenaplněné potřeby se často projeví symptomem. Buď psychickým, nebo fyzickým. Bohužel, nemoc zpravidla postihuje nejslabšího, toho „nejméně mocného“ tedy ne-mocného člena rodinného systému, což bývají většinou děti, ale nemusí tomu tak být vždycky.

Začítám se do příběhů lidí z knih MUDr. Chvály a PhDr.Chválové Trapkové a pomalu chápu, že rodinný život má skutečně svůj skrytý řád, jehož porušování často končí nemocí. Mezi základní pravidla zdravého rodiného soužití patří třeba to, že máma má jinou funkci než táta a že děti potřebují oba rodiče. Máma je spíše pečující a akceptující element, táta zase náročnější a vymezující síla.

Jak moc dětem scházejí fungující vztahy s rodiči, dokládají třeba příběhy anorektických či bulimických dívek. U anorexie se totiž často zjišťuje, že něco není v pořádku ve vztahu s matkou, naopak u bulimických dívek zase obvykle nějakým způsobem nefunguje vztah s otcem.

Vztah rodičů působí na děti

Pro zdraví celé rodiny je také zásadní životaschopný partnerský vztah rodičů, který nejenže naplňuje emoční potřeby partnerů, ale emočně vyživuje i děti v rodině, podobně jako placenta vyživuje dítě v děloze.

Další příběh z ordinace MUDr. Chvály a PhDr. Chválové Trapkové ukazuje, jak mrtvý vztah rodičů může způsobit na zdraví dcery. Dospívající dívka žila v domácnosti svých rodičů, kteří dávno neměli nic společného. Aby unikla studenému domácímu klimatu, našla si přítele a začala se od své původní rodiny oddělovat. Začalo probíhat něco jako sociální porod, na konci kterého se z dospívajícího člověka stane samostatná bytost. Celý proces ale započal příliš brzo. Dívka ještě nebyla na opuštění „rodinné dělohy“ zralá.Její organismus reagoval záchvaty astmatu podobně, jako předčasně narozené dítě, které má problémy s dýcháním.Jak všechno souvisí se vším, dokládá i to, že dívka byla jako miminko skutečně nedonošená a narodila se s plícemi málo vyvinutými k samostatnému životu.

Neplést si načasování ani role

Všechno má svůj čas. Když jsou děti malé, nevyplácí se mít na ně nároky jako na dospělé, nebo jim dokonce místo dospělých přepustit a nechat je, aby získaly vládu nad rodinným životem. Naopak, když už děti vylétnou z hnízda, nesvědčí rodičům ani jim, když přetrvává nezdravě silná vazba, která se projevuje třeba tak, že maminka stále rozhoduje o životě své dcery, která už ale dávno není dítě a má svou vlastní rodinu.

Dalším nepsaným rodinným pravidlem, jehož porušování přináší komplikace, je třeba to, že rodiče tu jsou pro děti, a pokud se tento tok energie otočí, následují problémy. Emočně hladová matka, která vyžaduje od své dcery pozornost a lásku, kterou by jí měl dávat její partner, zadělává dceři na pěkné problémy. Dítě má totiž od rodičů lásku dostávat. Matka tak přenese svůj emoční deficit na svoji dceru. Když pak dcera nemůže lásku v dostatečné míře zažít na úrovni vztahu s matkou, může problém klesnout do těla. Dívka začne své emoční deficity doplňovat třeba jídlem a následně se projeví obezita. Láska a jídlo totiž spolu velmi úzce souvisí, protože miminko na začátku svého života potkává mateřskou lásku v podobě kojení.

Kde najít psychosomaticky orientovaného lékaře

U našich sousedů v Německu je tzv. psychosomatický přístup poměrně běžný a spolupráce lékaře a psychoterapeuta zde není nic neobvyklého. V České republice je bohužel situace komplikovanější, ale i tady se dá psychosomaticky orientovaný lékař najít. Nejobsáhlejší seznam pracovišť, která se věnují psychosomatice, najdete na www.lirtaps.cz v sekci mapka pracovišť.