Rozvod manželství
V současné době právní řád České republiky rozeznává tři základní typy řízení o rozvod. Pro rozvádějící se manžele je v praxi nejpřijatelnější a nejrychlejší tak zvaný smluvený (nesporný) rozvod manželství. Ten je již osm let upraven v § 24a zákona o rodině. Aby soud mohl podle tohoto ustanovení postupovat, musí být splněny následující podmínky:
Zdroj: archiv redakce
- manželství trvalo alespoň jeden rok
- manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí (ve smyslu, že společně nehospodaří)
- k návrhu na rozvod se druhý manžel připojí
- jsou předloženy soudu písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost mezi rozvedenými manželi.
Dohoda
Doporučujeme nechat dohodu sepsat advokátem nebo jiným odborníkem, neboť v praxi jsou často překládána jen obecná prohlášení, která soudy za řádnou dohodu nemohou považovat a musí proto provádět dokazování o rozvratu manželství, čímž se řízení prodlužuje a komplikuje. V opatrovnickém řízení bylo vydáno pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu (tato podmínka platí jen pro manželství s nezletilými dětmi). Výhodou smluveného rozvodu podle § 24a zákona o rodině je to, že soud nezjišťuje příčiny rozvratu manželství ani nezkoumá, který z manželů zavinil jeho rozpad.
Klasické řízení
Méně časté je pak „klasické“ řízení o rozvod (§ 24 zákona o rodině), kdy se účastníci nedohodli o shora zmíněných náležitostech. V takovém případě soud vyslýchá účastníky a podle potřeby i svědky a účastníci (zejména žalobce) musí – slovy zákona – prokázat, že manželství je tak hluboce a trvale rozvráceno, že již nemůže plnit svůj společenský účel. Zde již soud musí zkoumat a v odůvodnění svého rozsudku uvést, který z manželů nese zavinění na rozpadu manželského svazku. K rozvodu manželství podle tohoto ustanovení může tak dojít i proti vůli žalovaného účastníka a není proto přesná představa části laické veřejnosti, že žalobce musí mít k podání žaloby o rozvod „souhlas“ druhého z manželů.
Zachování manželství
V praxi spíš výjimečná je situace upravená v ust. § 24b zákona o rodině, kde je stanoveno, že návrhu na rozvod, s nímž nesouhlasí manžel, který se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel a jemuž by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, soud nevyhoví, pokud mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. Prokazovat způsobení „zvlášť závažné újmy“ a „mimořádných okolností svědčících pro zachování manželství“ musí vždy žalovaný, který s rozvodem nesouhlasí. I proti vůli žalovaného však bude nefunkční manželství rozvedeno vždy, jestliže se prokáže, že manželé již spolu po dobu delší než tři roky nežijí.
Žaloba o rozvod
Žaloba o rozvod se k soudu podává dvojmo (třetí vyhotovení si může žalobce nechat potvrdit v podatelně soudu), na originál žaloby je nutné vylepit 1.000,– Kč kolek. Neexistují žádné formuláře, jak by taková žaloba měla vypadat, je vhodné požádat o její sepsání advokáta. O rozvodu rozhoduje soud, v jehož obvodu měli manželé své poslední faktické společné bydliště, ale jen za podmínky, že v obvodu takového soudu bydlí alespoň jeden z manželů, jinak je příslušný soud v místě faktického bydliště žalovaného. Je nutné zdůraznit, že u manželství s nezletilými dětmi musí nejprve proběhnout samostatné opatrovnické řízení, v němž soud rozhodne o výchově a výživě nezletilých dětí pro dobu po rozvodu a teprve potom lze vydat rozsudek o rozvodu.
