Výživa těhotných: Za dva se necpěte!

Špatná výživa po celou dobu těhotenství vede ke zhoršené přizpůsobivosti mateřského organismu a je větší riziko vzniku nejrůznějších poruch v průběhu těhotenství. Protože si organizmus nevytvoří potřebné zásoby, může po porodu dojít ke snížené tvorbě a kvalitě mléka.  Správný průběh těhotenství a vývoj plodu závisí na výživovém stavu těhotné ženy.

Jíst za dva? Omyl!

Často se setkáváme s názorem, že těhotná žena by měla jíst za dva. Tento názor je zcela nesprávný. Nadměrná výživa zatěžuje organismus, který nestačí zpracovat přijaté živiny a obtížně vylučuje odpadové produkty.

Živiny, které tělo nevyužije a ani z nich nevytvoří energii, jsou ukládány ve formě tuku. Podle současných názorů by měl být normální váhový přírůstek u žen s normální hmotností 11,5-16 kg, u ženy s podváhou 12,5-18 kg a u žen s nadváhou 7-11,5 kg. Průměrně by tedy měla žena v posledních třiceti týdnech těhotenství přibrat 0,5 kg týdně.

Strava by měla být v těhotenství hlavně pestřejší. Měla by obsahovat dostatečné množství základních živin, mezi které počítáme bílkoviny, sacharidy a tuky, i látky ochranné, ke kterým patří minerály a vitamíny. Jelikož je těhotenství energeticky náročné, doporučuje se zvýšit denní energetický obsah stravy o 300 kcal od 10. týdne těhotenství.

Bílkoviny

Bílkoviny (proteiny) jsou stavební látky důležité pro zdárný růst a vývoj lidského organismu, podílejí se na obnově buněk a tvorbě určitých hormonů. Bílkoviny se skládají z aminokyselin, z nichž některé jsou nepostradatelné, a lidské tělo si je nedokáže samo vytvořit. Musí se tedy do těla dodávat potravou.

Největší obsah těchto nezbytných aminokyselin má maso, mléko a mléčné výrobky, vejce. Je žádoucí, aby polovina přijímaných bílkovin v potravě byla živočišných, protože rostlinné bílkoviny, které se získávají z luštěnin, ovoce a zeleniny, jsou méně hodnotné. V těhotenství je potřeba bílkovin zvýšena.

Donošený plod jich z těla matky dostane zhruba 630 g. Těhotná je kromě toho potřebuje pro výstavbu zvětšující se dělohy a prsů, ale i pro vytváření zásob. Doporučený denní příjem bílkovin by měl být asi 90 g, tedy o 10 g více než u netěhotných žen. Toto množství představuje asi 15-20 % celkového denního kalorického příjmu ženy.

Sacharidy

Jsou především zdrojem energie. Jejich hlavním zdrojem jsou brambory, tmavý chléb, celozrnné pečivo, obiloviny, cukr a mléko. V těle mají zásobárnu v játrech ve formě tzv. glykogenu. Při jejich nadměrném příjmu se část mění na tuk a způsobuje tloustnutí.

Denní příjem sacharidů by měl být 320-380 g. Spotřeba cukru by neměla přesáhnou 60 g za den. Dostatečný příjem vlákniny, která je obsažena v celozrnných obilovinách, luštěninách, zelenině a ovoci, by měl být okolo 30 g denně. Vláknina je obzvláště důležitá pro těhotné trpící zácpou.

Tuky

Tuky jsou zdroje energie a rozdělují se na rostlinné a živočišné.

Denní příjem by měl být 70-80 g a přijímané tuky by měly mít dostatek esenciálních polynenasycených mastných kyselin, které jsou obsažené v rostlinných olejích, ořechách, rybách a produktech z mořských živočichů.

Minerální látky

Těhotná žena předá plodu v průběhu těhotenství asi 100 g minerálních látek. Plod nejvíce zadržuje vápník, fosfor a železo. Na začátku je příjem minerálů nepatrný a zvyšuje se hlavně ke konci těhotenství. I když žena předá velké množství minerálů plodu, zásoby v jejím těle potřeby její i plodu zdaleka převyšují.

Vápník je důležitý pro tvořící se kostru plodu. Není prokázáno, že by těhotné ženy potřebovaly více vápníku než netěhotné. Díky hormonům se zvyšuje vstřebávání vápníku ve střevě a jeho využití. Denní dávka vápníku se doporučuje pro ženy mladší než 19 let 1300 mg, pro ženy straší 1000 mg. Vápník je obsažen hlavně v mléce a mléčných výrobcích. Těhotná by měla denně zkonzumovat 200 ml mléka, 1 jogurt a 50 g sýra.

Potřeba železa je v těhotenství dvojnásobná. Jeho nedostatek se projeví chudokrevností, která se léčí podáváním železa ve formě tablet. Železo je obsaženo v mase, rybách, vaječném žloutku, celozrnných obilovinách, bramborách, luštěninách a zelených druzích zeleniny. Železo se lépe vstřebává ze živočišných zdrojů než z rostlinných. Vstřebávání podporuje současný příjem vitamínu C. Jod je obsažen v mořských rybách, jejichž konzumace se doporučuje alespoň jedenkrát týdně, a v některých minerálních vodách.

Čtěte také:

• Kolik můžeme v těhotenství přibrat?
• Vitamíny v těhotenství aneb Jsou multivitaminy zárukou zdravého miminka?
• Chutě v těhotenství

Vitamíny

Vitamín A podporuje rozmnožování buněk a tvorbu bílkovin. Jeho denní dávka by neměla překročit 1,1 mg retinolu, protože vyšší dávky mají negativní vliv na plod a mohou způsobit u plodu vrozenou vývojovou vadu! Jeho zdrojem je beta-karoten, který pro plod není tak škodlivý. S opatrností by měly být užívány multivitaminové preparáty, které ho obsahujíí, snadno by mohlo dojít k předávkování. Hlavními zdroji vitamínu A jsou játra, mrkev, hrášek, špenát, máslo, rybí tuk a žloutky.

Vitamíny B jsou důležité pro biochemické pochody v těle a jejich spotřeba stoupá od 4. měsíce těhotenství. Jsou obsaženy v mase, mléce, žloutcích, celozrnném chlebu, obilninách, luštěninách, kvasnicích, datlích a citronech.

Nedostatek vitamínu C je podle některých studií spojován s preeklampsií a předčasným odtokem plodové vody, proto je třeba na jeho dostatečný příjem zvláště dbát. Je obsažen v čerstvém a mraženém ovoci, zelenině, bramborách a zelí.

Většina vitamínu D, který je důležitý pro ukládání minerálních látek do kostí, se tvoří po vystavení kůže slunci bez použití ochranného krému. Již několik minut pobytu na slunci zajistí jeho dostatečné množství. Dále je obsažen v rybím tuku, másle a vejcích.

Vitamín E má důležitou funkci při rozmnožování, má vliv na dělení buněk a na tvorbu hormonů. V malém množství je obsažen v rostlinných olejích, hovězím masu, hlávkovém salátu, rýži, celozrnném chlebu, másle a vaječném žloutku. Je – li výživa správná, není nutné užívat vitamíny v preparátech.

Závěr

Pro těhotné je důležitý správný stravovací režim. Vhodné je příjem potravy rozdělit do malých 5 – 7 porcí denně. Hladovění snáší špatně nejen matka, ale i plod. Důležité je také dbát na pitný režim, jehož součástí by mělo být mléko, minerální vody s vysokým obsahem hořčíku a vápníku a kvalitní pramenité vody.

Názor, že těhotná žena by měla jíst za dva, je zcela nesprávný. Správný průběh těhotenství a vývoj plodu závisí na výživovém stavu těhotné ženy.